Zpátky k radosti

Přemýšlím, zda jsem schopna vyjádřit slovy vše, co bych si přála sdělit. Hlavou mi běží životní příběhy mých přátel, klientů a samozřejmě i ten můj. Žasnu nad tím, kolik odvahy a touhy se v člověku skrývá. Rodiče usilující o život či zdraví svých dětí. Ženy i muži, kteří s ranou v srdci čelí další nevěře. Všechny ty rozchody a úmrtí nejbližších, po kterých zůstala jen hluboká bolest. Duše rozervané na milion kousků, které se znovu učily smát, radovat se, milovat.

Ptám se při své práci lidí, jak to dokázali zvládnout. Kde vzali sílu pokračovat? Jejich pohledy často zračí nepochopení. To je přece jasné – co jiného jsem měl dělat? Tyto odpovědi mi ale nestačí. Vidím to v jejich očích, slyším to z jejich hlasu – je tam toho mnohem víc. Nebylo to jen tak. Byla to odvaha a síla čelit situaci, ve které jste se ocitli. Vaše odhodlání a schopnost něco s tím udělat. Nazvěte to, jak chcete, ale připusťte, že jste to byli vy. Nikdo jiný to za vás neudělal.

Když mohu, ptám se dál. Chci vědět, co všechno se v člověku se zlomeným srdcem odehrávalo. Aby se s tímto bodem mohl znovu propojit, aby si vzpomněl. Byla to obyčejná touha po štěstí, říkají. Po žití v radosti. Záchrana tonoucího, který se chytá čehokoli, aby znovu ucítil pevnou půdu pod nohama.

První krůčky

Důležité je „zabojovat“ nejen v krizových situacích, když nám jde o něco velkého nebo když jde o život. Důležité je neustrnout na místě a pokračovat. Vidím tolik lidí, kteří zvládli překonat náročné období, ale nevědí, jak opětovně zažívat radost v každodennosti a nacházet smysl v maličkostech.

Pravdou je, že dokud si nedovolíme být znovu zranitelní, ochranný krunýř vybudovaný za roky bolesti nemá šanci puknout. Bolest je jako objevený pramen, který vyvěrá z hloubi naší duše. Je to příležitost, vnitřní volání po naplnění. Vyzývá nás, abychom k tomuto prameni přistoupili a napili se z něj.

Zastavte se a nahlédněte do každého koutku své duše a svého těla. Začněte být pozorní ke svým pocitům a myšlenkám. Jsou tam uvnitř vás, čekají, až si jich povšimnete a začnete je prožívat.

Možná jste na nějaký čas ztratili vnitřní touhu po životě a s ní i potřebné odhodlání. Pojďme znovu vykročit do míst, která nám do života vrátí úsměv. Věřím (a vycházím při tom z vlastní zkušenosti), že vás tam dovedou následující kroky:

Najděte si čas pro usebrání se

Poproste kamarádku, navštivte terapeuta nebo začněte psát deník a zrevidujte si svůj život. Dopřejte si dostatek času a připomeňte si, co jste již dokázali, čím vším jste prošli, jaké překážky jste překonali. Pojmenujte si, jak to nyní můžete ve vašem životě využít. Oceňte se, poděkujte si a dovolte si tuto část svého života uzavřít, aby do vašeho života mohlo začít proudit něco nového.

Obklopte se lidmi, kteří ve vás probouzí radost

Máte kolem sebe blízké, kteří vám důvěřují a mají pro vás slova podpory? Jsou to navíc lidé, se kterými se často zasmějete a zažíváte radost? To je vstupenka k radosti. Možná jste se poslední dobou stáhli ze společenského dění a uzavřeli se více do sebe.

Zkuste to nyní jinak. Pomalu a jemně vystupujte ze své ulity a začněte prozkoumávat okolní svět. Oslovte své přátele, zajděte na dobrou kávu, něco spolu podnikněte. Věnujte víc pozornosti tomu, s kým a kde trávíte svůj čas, ať si udržíte svůj směr a záměr znovu zažívat radost.

Mějte silné „proč“

Když člověk chápe smysl toho, proč něco dělá, vytváří si tím silný motiv, který ho posouvá kupředu. Vždy se jednodušeji dosahuje cílů, když víme, o co usilujeme a proč – co nám to přinese, kam nás to vede. Zkuste jednoduchou imaginaci: Zavřete oči a představte si, že už žijete tak, jak si přejete – že se do vašeho života vrátila radost.

• Co by bylo jinak, kdyby se to podařilo?
• Jaké možnosti to ve vašem životě otevírá?
• Jak by vaše znovu prožívaná radost ovlivnila vaše blízké?

Hrajte si s touto představou tak dlouho, až se obraz spojí s pocity a vy začnete radost cítit po celém těle.

Otevřete se neznámému

Tento krok může být zpočátku velmi náročný: přijměte svůj život takový, jaký je. Třeba si ho v představě ovažte stužkou s nápisem Minulost. Odpoutejte se od ní, nelpěte na ní. Připusťte si, že můžete žít jinak. Radostněji.

Zkoušejte nové věci, poznávejte nové lidi. Prozkoumávejte možnosti, které vám každý den přináší. Vracejte se ke svému „proč“, ať vás vede dál. Udržte svou pozornost na tom, za čím jdete – samo se to vše začne posouvat tím správným směrem.

Vyživujte se

Na cestě k radosti je častokrát zapotřebí uvědomit si, kde člověk přestal přijímat – pomoc, vlídná slova, lásku druhých, ale také nové možnosti a příležitosti. Radost je ve schopnosti přijímat to dobré. Dejte sami sobě závazek a v následujících dnech přijímejte vše, co k vám s láskou přichází.

Ano, nejprve se možná budete muset učit to dobré znovu vnímat, rozpoznat. Je to jako byste se probudili z dlouhého spánku a najednou viděli příležitosti, které jste před tím přehlíželi.

Sami časem najdete další a další možnosti, jak můžete jít postupně naproti své radosti. Dělejte to vše s vlídností a laskavostí k sobě. Žádné tlaky ani spěch, jen jeden krůček za druhým. Změna je proces, který potřebuje svůj čas.

A teď už si jen představte, že stojíte na louce a z druhé strany na vás mává radost a volá vaše jméno. Moc dobře ví, co jste prožili a jak těžkou cestu máte za sebou. To volání je tak silné, že není možné dále odolávat, pouze vyjít vstříc novému. Vstříc všemu, co si zasloužíte. Radost je tu jen a jen pro vás a čeká, až se s ní propojíte.