Život přihlížejícího
Když se bráníme přijmout zodpovědnost, odmítáme i moc nad svým životem.
Jako malí se cítíme svobodní. Příliš se nestaráme o následky svých činů. Žijeme si ve svém vlastním světě a nic nás netíží. Jak vyrůstáme, začínáme si uvědomovat tlaky a očekávání druhých. Vtloukají nám do hlavy konvence a pravidla. Ale jde to ztuha. Kolikrát každý jako teenager slyšel od svých rodičů: „Kdy už konečně dospěješ a budeš se chovat zodpovědně?“ Ano, zodpovědnost je to, co se od nás v dospělosti vyžaduje především.
Přestože máme často možnost volby, zda něco vezmeme na sebe, mnohdy si své zodpovědnosti nevybíráme – například že budeme chodit do školy nebo platit daně. Jindy si ten kámen zodpovědnosti na sebe uvalíme dobrovolně. Proč to děláme?
Někdy nám zkrátka dělá radost, když můžeme vzít něco na sebe a zodpovídat se za to. Jindy z toho máme osobní prospěch. Takový prospěch může mít mnoho podob – povýšení v práci, zlepšení osobní pověsti nebo zavděčení se ostatním.
Přednáška 19. září 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..