Život jako symfonie

Letos mi tuto krásnou introvertní činnost zpříjemnily dvě knihy, které snad nemohly být od sebe tematicky vzdálenější: Nesnesitelná lehkost bytí od Milana Kundery a Rychlé a pomalé myšlení od psychologa Daniela Kahnemana.

O to větší bylo mé překvapení, když se mezi nimi vynořila souvislost: v obou se vyskytl motiv života, který si sami sestavujeme podobně jako umělec tvořící své dílo.

Skladba a motivy

Také znáte dny, kdy se vám od rána nedaří? Káva se mi vylije na novou košili, dostanu pokutu za špatné parkování a v práci se mi pokazí počítač. Z nezaujatého pohledu se nic neděje, jde o náhodný shluk nešťastných náhod. Ale moje mysl z tohoto shluku velmi rychle vytvoří příběh. „Proklatý den. Dnes raději nikam nepůjdu,“ řeknu si.

“Člověk, veden smyslem pro krásu, promění nahodilou událost v motiv, který už zůstane v hudbě jeho života. Vrací se k němu, opakuje ho, mění, rozvíjí jako skladatel téma své sonáty,” píše Milan Kundera.

V knize dále naznačuje, že podobně to možná funguje i ve větším měřítku se životem jako takovým: hledáme rytmus a symetrie (když mi o někom řeknou, že je podobný mému otci, místo abych pátral po dalších charakteristikách, doplním si jeho obraz pro tuto chvíli vlastnostmi otce). Z různých životních událostí si vytváříme motivy, jakési minipříběhy, a z těch skládáme větší skladbu.

Podle Kundery jde o důležitý rozměr našich životů a pokud tuto vlastní funkci skladatele ignorujeme, pokud život pojímáme jen racionálně a bez fantazie či emocí, o mnoho se ochuzujeme. „Aniž o tom ví, člověk komponuje svůj život podle zákonů krásy i ve chvílích nejhlubší beznaděje,“ píše Kundera.

Intuitivní skladatel

O tom, proč by lidská psychika měla fungovat na podobně tvořivém základě, nám může něco říci druhá z uvedených knih. Psycholog a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Daniel Kahneman se zabývá lidským usuzováním a rozhodováním.

Kahneman popisuje lidské myšlení pomocí dvou metaforických systémů myšlení. První z nich, který nám zaručuje velmi rychlé intuitivní myšlení, nazval Systém 1.

„Systém 1 funguje rychle, intuitivně a automaticky s malým nebo téměř žádným úsilím a bez vědomé kontroly.“ Z evolučního hlediska bylo odjakživa pro lidi důležité přicházet rychle a pohotově k úsudkům. Funkcí tohoto systému je poskytnout nám jednoduché a srozumitelné informace o okolním světě tak, abychom mohli okamžitě jednat.

Dá se říci, že Systém 1 nezná náhodu, pomocí myšlenkových zkratek ze zmíněné série nehod téměř okamžitě vytváří shluk, příběh o nešťastném dni tak, abychom z toho hned mohli vyvodit důsledky.

A právě pro tuto zkratkovitost se dopouštíme v usuzování i mnoha chyb, které jsou pomocí množství elegantních psychologických experimentů v knize pečlivě popsány.

Přednáška 24. října 2024