Ženské archetypy

Toni Wolff zdůrazňovala důležitost procesu zrání. Prostřednictvím pochopení naší hlavní archetypové preference v sobě můžeme nacházet prvky archetypů ostatních, poznávat je a přijmout je za své. Pokud se totiž naše primární strukturální forma (jak lze také archetypy nazvat) stane extrémně dominantní, převládnou její negativní aspekty.

Čtyři archetypy graficky umístila do kříže, kdy na jeho vrcholu je archetyp hlavní, naproti je archetyp, který je konkrétní ženě nejvíce vzdálen, nalevo a napravo jsou archetypy sousedské. Protikladné typy jsou Matka a Hetéra, Amazonka a Médium.

Například pokud je primární strukturální formou Matka, u ženy budou výrazně převažovat charakteristiky vztahující se k tomuto archetypu a zároveň u sebe bude rozeznávat také některé vlastnosti typické pro Amazonku a Médium. Nejvzdálenější a nejméně příjemné a akceptovatelné pro ni budou vlastnosti Hetéry.

Pojďme si nyní jednotlivé archetypy blíže představit.

Matka

Pro archetyp Matky je typické pečující a ochranitelské chování. Má v povaze podporovat ostatní ve vývoji a rozvoji poskytováním bezpečného prostředí a prostoru. Je laskavá, moudrá a soucitná. Realizuje se prostřednictvím vedení a posilování objektu své péče.

Neznamená to však, že ostatní tři archetypy nejsou schopné starat se o děti a vychovávat je. Jen jejich přístup bude odlišný, než je tomu u archetypu Matky. Archetyp Matky se neprojevuje pouze v oblasti mateřství. Proniká do partnerských a přátelských vztahů i do pracovní sféry. Mateřský objekt není tedy „pouze“ dítě, mohou to být žáci, pacienti, klienti, ale také instituce či firma.

Takto popsaný archetyp Matky je jejím dokonalým znázorněním. Je to ideál, my však žijeme v realitě. Proto je zcela běžné, že naše osobní mateřská zkušenost může být odlišná, mnohdy výrazně. Na typ Matky je mnohem více než na zbylé tři kladen požadavek dokonalosti. A to jak z okolí, tak z její vlastní strany.

Samo dítě nezřídka vidí a chápe svou matku jako dokonalou a všemocnou. Tuto iluzi si mnohdy přenášíme i do dospělosti. Wolff píše, že v životě matek jsou dva největší a nejtěžší úkoly. Prvním je pochopit, že nikdy nebudu dokonalá. Dokonalost je totiž božská vlastnost, která lidem nepřísluší. Druhým úkolem je bolestivé odpoutání se od svých dětí a přijetí toho, že mě již nepotřebují.

Každý z archetypů má svůj stín. Stinná stránka Matky spočívá v závislosti na člověku, kterému poskytuje péči. Může se projevovat jako přílišná úzkostnost a také nedůvěra v jeho schopnosti a v to, že to zvládne sám bez ní. Tímto přístupem ničí matka sebe i dítě, kterému nedovoluje se osamostatnit a neustále ho k sobě připoutává.

Za tím může být prázdnota a nenaplnění, které by udeřily v momentě, kdy mateřskou funkci ztratí. Jen v ní je totiž celistvá a nachází v ní naplnění. Ve chvílích, kdy se dítě začíná separovat (a k tomuto dochází v jeho vývoji velmi brzy), mu matka může nevědomě v tomto procesu bránit, jelikož se děsí vlastní prázdnoty.

Stinná stránka se také může projevovat v přehnaném přikazování, usměrňování a také v podobě neustálého poskytování nevyžádaných rad. Matka tak drží dítě v šachu, ze kterého lze velmi těžko uniknout. Pohlcení osobnosti archetypem Matky je někdy zřetelné v odklonu od sebe sama, od svých potřeb a ambicí. Seberealizace nastává pouze v roli matky, v jiné oblasti nikoliv. Může dojít i k sebeodcizení ve smyslu ignorování vlastních potřeb a přání na úkor péče o děti.

Pokud je archetyp Matky v rodině zesílen, může se stát, že se do dětské role dostane i manžel, jelikož Matka prostřednictvím své „dokonalé“ péče o všechno a všechny začne řídit celou domácnost. Jen ona ví, co je správné, co je dobré pro všechny členy rodiny. Cítí neustálou potřebu poučovat, řídit a dirigovat, jelikož se domnívá, že by si bez její intervence nevěděli rady. Takto zbytnělý archetyp Matky mnohdy přináší řadu nedorozumění, vyhrocených situací i duševních zranění.

Pro archetyp Matky jsou nejbližšími typy Amazonka a Médium, nejvzdálenějším je Hetéra.

Hetéra

Tato strukturální forma osobnosti vzbuzuje rozporuplné emoce. Bylo by však chybou na archetyp Hetéry nahlížet pouze jako na milenku, což v sobě nese negativní konotaci. Archetypy nelze dělit na dobré a špatné – jsou odlišné, rozdílné a tak je dobré k nim přistupovat. Všechny mají kladné a stinné stránky.

Archetyp Hetéry v sobě skrývá mnohem více než jen sexuální potěšení. Může to být kamarádka, důvěrnice nebo například kolegyně. Pro Hetéru je prioritou kvalita vztahu s jejím protějškem. Je zaměřená na mužský svět. Směr, kam investuje svou energii, je partner a jeho blaho.

Tak jako Matka pečuje o své dítě a stará se o ně, Hetéra pečuje o objekt své lásky. Pro něho je zdrojem inspirace, pochopení, pochvaly, potvrzení, povzbuzení i zábavy. Podporuje psychický vývoj muže a vede ho prostřednictvím jeho mužských povinností k formování celistvé osobnosti. To se dle Jungovy teorie individuace může uskutečnit ve druhé polovině života, kdy muž našel své místo ve společnosti, usadil se a vytvořil si tak své pevné sociální postavení.

Svůj potenciál tedy Hetéra realizuje prostřednictvím podporování potenciálu muže, což v praxi nabývá různých podob podle toho, jakým směrem se její partner ve své seberealizaci ubírá. Pro Hetéru je nejdůležitější podoba a kvalita vztahu s ním, další okolnosti pro ni nejsou podstatné ani důležité.

Stinná stránka převáží, když se Hetéra v muži zcela ztratí a přestane být v kontaktu sama se sebou. Nežije pak pro sebe, ale pro muže. Jdou zcela stranou její vize, přání a potřeby. Život partnera postaví nad ten svůj.

Jelikož je pro Hetéru důležitý vztah s muži, lze předpokládat, že její první vztah se zástupcem tohoto pohlaví – s otcem – pro ni bude zcela zásadní. To se často projevuje ve smyslu touhy se otci zalíbit a zavděčit. Dívky, u kterých převládá archetyp Hetéry, budou v rámci psychosexuálního vývoje silněji soupeřit se svou matkou o přízeň otce. Tím, že je pozornost zaměřena na něho, může dojít ke zdravějšímu odpoutání se od matky.

Pro Hetéru není mateřství a péče o své potomky prioritou. Je s nimi však hluboce spojena duševně, což při převaze či potlačení stinné stránky může mít obdobný charakter jako u archetypu Matky. V rodinné dynamice mohou být matky Hetéry stále zaměřeny na vztah s partnerem, upřednostňovat ho před vztahem s dětmi. Ty jsou pak vyvázané z tlaku vyplývajícího z urputného mateřství, jak tomu může být u archetypu Matky.

Neznamená to však, že Hetéry jsou špatnými matkami – jsou pouze jinak zaměřené. Alfou a omegou pro ně není péče, ale vztah. Hetéra k sobě své děti poutá, silně se k nim vztahuje. Přílišná angažovanost Hetéry v životě potomka může být zapříčiněná její omezenou či chybějící seberealizací, a tak si své ego sytí prostřednictvím života dítěte, o kterém chce mít přehled, chce ho řídit a usměrňovat. Toto samozřejmě může narážet na odpor ze strany dítěte.

Sousední typy Hetéry jsou Amazonka a Médium. Protikladný typ je Matka.

Amazonka

Pro archetyp Amazonky je typická nezávislost, samostatnost, zaměření na úspěchy a efektivitu. Dále organizovanost, konkrétnost, uspořádanost, důraz na řád, svět reality. Je hnána úspěchem, seberealizací. Je nezávislá na mužích v tom smyslu, že nepotřebuje psychický vztah s nimi, aby byla spokojená a mohla růst.

Archetyp Amazonky se nerealizuje prostřednictvím vztahu s ostatními, její rozvoj není založen na duševním spojení s mužem. Mnohdy jsou partneři bráni spíše jako soupeři, rivalové. Amazonka je zaměřená navenek, na objektivní úspěchy, kterých chce dosáhnout sama. Nebývá také naprosto pohlcena svou rodinou. Opět – neznamená to, že svou rodinu zanedbává nebo že pro ni není důležitá, pouze není její prioritou a jediným smyslem života.

Stinnou stránkou Amazonky je, že může k různým situacím a řešením problémů přistupovat poněkud „chlapsky“. Vystupňovanou formou je takzvaný mužský protest, kdy se žena snaží kompenzovat své pocity méněcennosti a nedostatečnosti agresivním chováním. Může se přehnaně chtít vyrovnat mužům, v jejím chování se začne projevovat chlad, sobeckost a agrese.

Vůči autoritám je taková Amazonka v bojovném postavení. Celkově bude tvrdá, dominantní, nepřístupná kompromisu a dohodě. Stinná stránka Amazonky vyhledává boj, ve kterém se realizuje. Nejde však o zdravou soutěživost, ale o vytyčování si své pozice a moci.

S problémy se archetyp Amazonky vyrovnává mužským způsobem, přistupuje k nim velice racionálně nebo je potlačuje. Mezilidské vztahy může využívat ve svůj prospěch. Cílevědomost Amazonky ji v krajních případech může přivést k workoholismu až k sebedestruktivnímu chování vedoucímu k vyhoření.

Pro uvědomění si svého archetypu Amazonky je důležité nahlédnout stará zranění a rány, které byly potlačené, avšak na nevědomé rovině výrazně osobnost Amazonky ovlivňují. Toni Wolff píše, že projevem těchto potlačených emocí může být poloha fúrie, kdy je žena popudlivá, hašteřivá, startuje „na první našlápnutí“, jelikož pod povrchem je něco, co ji frustruje, avšak jejím racionálním přístupem to bylo vytěsněno či potlačeno. Poté to probublává na povrch v této podobě.

Sousedními typy Amazonky jsou Matka a Hetéra, protikladným typem je Médium.

Médium

Archetyp Médium je ze všech typů nejobtížněji uchopitelný. Wolff píše, že stojí mezi známým a neznámým, mezi racionalitou a iracionalitou. Je pro něho charakteristický vztah k neznámému, k jinému. Realitu vnímá jinými senzory než zbylé tři archetypy. Tato citlivost pro něj může být přítěží, jelikož to, co vnímá a co se odehrává uvnitř něj, je většinou obtížně sdělitelné.

Má velmi silně rozvinutou intuici. Médium ví, ale neví, jakým způsobem ví. Může vědět prostřednictvím obrazů, které se vynořují z nevědomí, obrazů, které se vynořují z duše a rovněž z vlastních pocitů. Je spojeno s kolektivním nevědomím, jsou pro něj důležitější archetypové obsahy než ty osobní. Médium vnímá vše okolo zostřeně, zejména to nevědomé. Je spirituálně zaměřené s velmi vysokou mírou empatie, což může archetyp Média zcela pohltit.

Tím, že se snadno vciťuje do druhých a nasává do sebe jejich emoce, může se vyčerpat nebo se v těchto pocitech ztratit, jelikož pak nerozezná, co je „jeho“ a co patří druhým. Velkou výzvou v tomto směru je pro takovou ženu vybudování si vlastních hranic a jejich následné držení. Díky zaměření na kolektivní nevědomí může zanedbávat osobní vztahy, jelikož pro ni nejsou prioritou. Ve vztahu k mužům bývá Médium výbornou vrbou.

Stínovými aspekty archetypu Média může být pohlcení intuicí a nevědomím. Médium je citlivé na negativní a temné stránky situace, na které neváhá upozornit. To může okolí dráždit a pudit. Někdy překračuje společenské normy ve smyslu „to se přece neříká“. Tím může být pro některé lidi nepříjemné a mohou jej považovat za zvláštní.

Médium mnohdy stojí značné úsilí fungovat ve všední realitě, kde se cení vlastnosti jako smysl pro pořádek, řád, organizovanost a efektivnost (typické pro její protikladný typ Amazonku). Tyto vlastnosti obvykle jsou pro Médium nepodstatné a nedůležité. Dalším stínem, který se projeví tehdy, když Médium ztrácí pevnou půdu pod nohama, může být přehrávání a zesilování svých schopností, možná za účelem získání pozornosti okolí či uznání.

Sousedními typy Média jsou Matka a Hetéra, protikladným je Amazonka.

Čtyři tváře ženy

V obecné rovině rozdělila Toni Wolff archetypy na osobně spřízněné (Matka, Hetéra) a neosobně spřízněné (Amazonka a Médium).

Matka a Hetéra, přestože to může znít paradoxně, jsou spřízněné svou hlavní prioritou – a tou je péče, starost a blaho druhých. U Matky je tato energie nasměrována na děti či jiné svěřené osoby, Hetéra ji zaměřuje na kvalitu vztahu se svým mužem nebo k mužům obecně.

Médium a Amazonka jsou spřízněné neosobně: pojí je jejich zaměření na kolektivní život či sféru veřejného zájmu. Osobní vztahy pro ně nejsou prioritou. Amazonka je primárně zaměřena na vědomý kolektivní svět, kdežto Médium na ten nevědomý.

Všechny tyto formy jsou kombinací psychického prožívání a chování, vnímání světa a života, přístupu k lidem a ke vztahům. Mají rovněž svou pudovou a nevědomou stránku. Také jsou ovlivněny životními událostmi, rodinným a partnerským klimatem, společenskými událostmi a podobně.

Je velice důležité zmínit, že na žádnou typologii není vhodné nahlížet jako na dogma. Může být užitečná a inspirativní v poznávání sebe sama, v odkrývání některých aspektů naší osobnosti, nad kterými jsme například neuvažovali nebo si je neuvědomovali.

Ideální cestou, jak „poskládat svou osobnost dohromady“, respektive jak dojít spokojenosti se sebou samou, je nahlédnout svůj primární typ a integrovat do vědomí zbylé tři.

Více k tématu:Mary D. Molton, Lucy A. Sikes: Matka, Hetéra, Amazonka, MédiumToni Wolff: Structural Forms of the Feminine Psyche