Vzorce ve vztahu

Čtenářka Marie do redakce napsala svůj příběh, který mnohým z nás může připadat známý. Je ve vztahu teprve čtyři měsíce, ale již začíná vnímat určité signály, které ji nutí přemýšlet, zda je vše v pořádku. Její minulost je protkána problematickými vztahy včetně těch, kde byla zraňována emocionálně i fyzicky.

Naše minulé zkušenosti výrazně ovlivňují, jak vnímáme současnost, a mohou vést k vytvoření obranného mechanismu, který nás má chránit před opětovným zraněním. Marie se bojí, že její obavy mohou být výsledkem její vlastní obranné reakce, a říká si, že možná svůj současný vztah sabotuje.

Její partner se zdá být v mnoha ohledech skvělý, ale je tu pár věcí, které ji znepokojují. Například ji ještě nepředstavil svým přátelům nebo rodině a zdá se, že není úplně otevřený ohledně svého osobního života.

Nejistota nových začátků

Obavy a pochybnosti v počátečních fázích vztahu jsou normální. Všichni chceme cítit, že jsme ve vztahu, který je zdravý a podporující. Na začátku nového vztahu je klíčové nastavit si vzájemně jasné hranice a očekávání. Není nic špatného na tom, že váš partner potřebuje například více času, než vás představí svým blízkým, a stejně tak není nic špatného na tom, že vy byste byli rádi, kdyby vás představil svému okolí už nyní.

Je naprosto v pořádku sdílet s partnerem vaše emoce a potřeby a zároveň vyslechnou ty jeho. To vám umožní dohodnout se na kompromisu, který klidně může vypadat tak, že vás vztah bude prozatím pouze mezi vámi dvěma a nebudete se navzájem představovat svým rodinám nebo širšímu okolí. Pokud se vše bude dál dobře vyvíjet, představí vás partner své rodině třeba za dva měsíce.

Důležité je, abyste se na těchto pravidlech dohodli společně a oba je respektovali a byli s nimi v souladu. Takto nastavené hranice mohou poskytnout bezpečný prostor pro rozvoj vztahu a pro hlubší poznání sebe samých i partnera. V ideálním případě partner dokáže reflektovat své potřeby a sdílet je s vámi. Pak jste schopni nalézt kompromis.

Co když se vám ale zdá, že partner na vaši snahu o komunikaci záměrně nereaguje? V takovém případě se sami sebe ptejte: Opravdu vztah sabotuje, nebo jen říká něco, co já nechci slyšet? Je klíčové naučit se rozlišovat mezi obavami vzniklými na základě minulých zkušeností a oprávněnými reakcemi na současné chování partnera. Pokud ale máte pocit, že něco není v pořádku, nepřehlížejte ho.

Vyjeté koleje

Pokud máte pocit, že opakujete ve vztazích ty stejné chyby, pořád si nacházíte stejný typ partnera a točíte se v kruhu, pak byste možná měli věnovat pozornost opakujícím se vzorcům chování. Ty bývají formovány našimi zkušenostmi z dětství, předchozími vztahy, ale i obecnými představami, „co je správné“. Z podobných nevyslovených předpokladů pak plynou specifické reakce a chování, které ovlivňují podobu našich vztahů.

Ukažme si to na smyšleném příkladu. Představme si ženu jménem Klára, která vyrůstala v rodině, kde otec byl výrazně dominantní a matka podřízená. Klára byla svědkem mnoha situací, kdy otec matku kritizoval a znevažoval a matka to bez odporu přijímala. Klára si tuto dynamiku vztahu vzala s sebou do dospělosti a nevědomky hledala partnery, kteří se chovali podobně jako její otec.

Její první přítel byl velmi kontrolující a žárlivý, což Klára považovala za známku lásky. Když se vztah stával toxickým, Klára ho opustila, ale brzy poté si našla jiného muže, který se choval obdobně. Tento scénář se opakoval, dokud si Klára neuvědomila, že si nevědomky vybírá velmi dominantní partnery, protože to odpovídá vzorci chování, který poznala v dětství.

Až když Klára začala pracovat na svých vzorcích chování s pomocí terapeuta a učila se, jak rozpoznat a nastavit hranice v toxických vztazích, byla schopna najít si partnera, který ji respektoval a miloval na rovnocenné bázi.

Jak odhalit svoje skryté vzorce?

Klíčem je sebereflexe a sebeuvědomění. Při pokusu pochopit, zda některé problémy ve vztahu nejsou ve skutečnosti odrazem našich vlastních strachů a nezpracovaných zranění, může být užitečné zamyslet se a položit si následující otázky:

• Nemají všechny mé vztahy něco společného?
• Jaké situace nebo typy chování v mých předchozích vztazích mě nejvíce bolely nebo zklamaly?
• Jaká byla dynamika mého vztahu s pečujícími osobami v dětství? Jak se toto odrazilo v mých dospělých vztazích?
• Existují konkrétní strachy nebo obavy, které ve vztahu cítím a které mohou mít kořeny v minulosti? Jak se tyto obavy projevují v mém chování a myšlení?
• Cítím se ve vztahu bezpečně a respektovaně? Pokud ne, co konkrétně mi dává pocit nejistoty nebo nedostatku respektu?
• Je můj partner transparentní a otevřený ohledně svého života, svých pocitů a svých myšlenek? Pokud ne, projevil/a jsem zájem a ochotu naslouchat?
• Cítím se ve vztahu jako rovnocenný partner? Co bych mohl/a udělat pro navrácení nebo vytvoření rovnováhy?
• Jsou věci, které můj partner říká, ale nedělá? Jaký vliv má toto chování na moje pocity spojené se vztahem a na moji důvěru v partnera?
• Cítím se ve vztahu šťastně a naplněně, nebo spíše vyčerpaně a zklamaně? Co bych mohl/a změnit na svém chování nebo očekáváních, aby se situace zlepšila?

Samozřejmě, reflexe vztahu by měla zahrnovat nejenom otázky týkající se vás samotných, ale také vašeho partnera. Vztah by měl být vzájemný – oba partneři by měli mít zájem na jeho rozvoji a zlepšování.

• Reaguje můj partner na mé snahy o komunikaci a sdílení? Ukazuje zájem, když se s ním snažím podělit o své myšlenky a pocity?
• Je partner ochoten pracovat na vztahu a na zlepšení aspektů, které nejsou ideální? Jakým způsobem se jeho snaha projevuje?
• Cítím se podporován/a ve svých snahách třeba o osobní růst nebo v kariéře? Jak konkrétně mi partner poskytuje podporu?
• Věnuje mi protějšek dostatek času a pozornosti? Je přítomný, přítomná, když jsme spolu, nebo je jeho mysl a pozornost někde jinde?
• Reaguje na moje potřeby a projevy lásky? Jak konkrétně vyjadřuje svou lásku a péči?
• Cítím se v bezpečí, abych mohl/a sdílet ve vztahu své obavy a obavy? Jak partner reaguje, když vyjadřuji své obavy nebo strachy?
• Jak reaguje, když se mu snažím vyjádřit své potřeby nebo očekávání? Je ochoten naslouchat a pracovat na kompromisu?

Pokud si nejste jisti, zda jsou vaše obavy založené na reálných problémech ve vztahu, nebo zda jsou odrazem starých vzorců a zranění, bývá nápomocné pohovořit si o tom s psychologem nebo terapeutem. Profesionál vám pomůže lépe porozumět vašim vzorcům chování, identifikovat negativní vzorce a pracovat na jejich překonání.

Staré rány mohou ovlivnit naše vnímání současného vztahu. Pokud máte pocit, že reagujete silněji, než situace vyžaduje, může to být signál, že se vám otevírají staré rány. Důležité je si uvědomit, co přesně vás trápí, a pokusit se o tom s partnerem otevřeně promluvit. Současně se snažte pracovat na svých starých zraněních, ať už sami, nebo s pomocí terapeuta. Pár základních tipů a rad:

Komunikace

Otevřená a upřímná komunikace je klíčem ke zdravému vztahu. Vyjadřujte své pocity a obavy, a to konstruktivním způsobem. Komunikace je proces, který se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Co je na začátku těžké vyjádřit, bude časem lehčí a lehčí.

Sebepoznání

Pracujte na sebepoznání a pochopení vlastních reakcí a emocí. Toto vám pomůže rozlišit mezi starými ranami a skutečnými problémy ve vztahu.

Stanovení hranic

Učte se stanovovat si zdravé hranice a držet se jich. Hranice jsou důležité pro udržení rovnováhy a respektu ve vztahu.

Hledání podpory

Pokud máte pocit, že se potýkáte se starými zraněními, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Terapie může být účinným způsobem, jak se vypořádat s minulými traumaty a naučit se budovat vztahy zdravěji.

Naslouchejte své intuici

Důvěřujte svým pocitům a intuici. Pokud máte pocit, že něco není v pořádku, nepřehlížejte to – pravděpodobně se vám takový přístup později vymstí.

Vzdělávejte se

Čtěte knihy o vztazích, komunikaci a osobním rozvoji. Vzdělávání v těchto oblastech vám může pomoci lépe rozumět sobě i svému vztahu.

Pamatujte, že vztahy vyžadují práci a odhodlání od obou partnerů. Pracujte na sobě, komunikujte otevřeně a upřímně, ale požadujte to stejné od vašeho partnera a nebojte se vyhledat odbornou pomoc, pokud si nejste jisti, jak dál.