Vyhořelý vztah

Sexuální energie

To, že sexuální život bude pravděpodobně postupně uvadat, bývá obvyklé, časté. Ochabování mužské touhy a impotence po padesátce přichází s věkem, chorobami a s nepravidelným sexem a pro některé muže je to nepřekonatelná překážka. Někdo to vyřeší takzvanou druhou mízou s mladší partnerkou, někdo se vzdává a z ložnice ustupuje směrem ke koníčkům, do garáže, do virtuální reality her či do světa informací na internetu.

Nevyužitá a nevybitá tvořivá životní sexuální energie se u partnerky, které muž svůj ústup z ložnice nevysvětlí, transformuje v hněv, někdy i v řev. Jindy ve vnitřní řev – čarodějku transformuje v čarodějnici. Píšete, že jste se pokoušela vztah oživit, snažila jste se hledat cesty, předpokládám, že i v sexu (je to tak?), literaturu, terapii.

Zajímalo by mě, jak na vaši snahu manžel reagoval a zda se setkala s úspěchem, zda ji ocenil. Píšete, že o vašich pocitech a prožitcích ví, ale vysvětluje vám, že to tak není a že nemáte cítit, co cítíte? Tohle bývá požadavek nesplnitelný. Člověk cítí své pocity dál stejně, jen se k nim přidá vina, že jsou špatně. V psychoterapii víme, že pocity buď jsou, nebo nejsou, že to jsou pomocníci a vodítka, ukazují nám cestu a většinou pomáháme lidem svoje pocity přijmout a ocenit.

Předpokládám, že jste už dávno objevila knihu 5 jazyků lásky Garyho Chapmana a snažila se pochopit, jakými jazyky lásky mluvíte vy, jakými váš muž a jestli se můžete domluvit. Potíž je v tom, že tuhle knihu by měli číst a zkoumat oba partneři spolu –a učit se spolu jazyk druhého.

Na jednu stranu slýcháme, že nelze v manželství vyžadovat romantickou lásku a romantická gesta, ideálně je neočekávat a netoužit po nich, že to není normální. Na druhou stranu není vývojově normální ani být spolu 25 nebo 35 let. V době, kdy se věřilo, že láska nemusí být romantická, měli lidé podstatně kratší délku života a tím i vztahů.

Pro nás dnes platí to, že dlouhodobý vztah je potřeba vědomě a společně tvořit, společně jej živit a krmit stejně jako oheň. Nebo se používá metafora zahrádky, o kterou je třeba se průběžně starat, a to taky společně. Vztah prostě člověk sám neutáhne, nevytvoří a to můžete manžela respektovat a přijímat, jak chcete.

Emoce a zdroje

Píšete, že se zlobíte. Že zloba je tak velká, že máte strach, že onemocníte. Zloba je ale i jako zástupný pocit k něčemu dobrá – je to energie, která jde dopředu, která vás nese dál, která nabíjí. Kdybychom se podívaly podrobněji, jako pod mikroskopem, našly bychom asi spoustu dalších nepříjemných pocitů, hlavně smutek a zklamání, prázdnotu nebo strach z ní.

Smutek a zklamání jsou emoce, které vedou ke stočení se do klubíčka, stažení do samoty a k truchlení. Nedávají energii ke změně, ale mají nás vést k přijetí skutečnosti. Možná, že jste to už udělala, ale možná byste se měla vrátit k terapii a nejprve zpracovat truchlení a zklamání poté, co se vytratila láska, a pak se podívat, jestli budete ještě pořád tak naštvaná.

Přestože se snažíte manžela přijmout, jaký je, a respektovat ho, může být vaše trvalá a narůstající zloba signálem organismu, že se opravdu potřebujete pohnout, možná i fyzicky odstěhovat. Nicméně, píšete, že nemáte v plánu hledat si jiného partnera. Ono je to dnes složité i pro mladé lidi, natož pro nás věkem pokročilejší…  Moje otázka by byla, co bude vaším zdrojem energie, když už se pak nebudete zlobit? Abyste se nepropadla do pocitů vyčerpání, samoty, zoufalství a zklamání, je potřeba být připravená.

Věnujte se proto nejprve sobě a svým zdrojům. Najděte si něco, co bude jen vaše, co vás bude sytit, zajímat, co budete milovat, kde budete tvořivá a kde se vaše sexuální, milostná energie bude moci transformovat v lásku k životu samému, k přírodě a k jejím cyklům. Pěstujte si přátele, muže i ženy, kteří s vámi budou sdílet to, co Vás baví a inspiruje, a jestli chcete, vraťte se do terapie.

Láska k nám přichází trochu nezávisle na nás, ale když jsme plné zloby, přijít ani nemůže. Vytvořte pro ni prostor skrze práci s láskou k sobě.