Všímavost v jídle

Jak začít? Rozinkovým cvičením. Možná se teď děsíte, protože rozinky nejsou zrovna potravina, kterou byste si chtěli užívat a vychutnávat. Ale zkuste se přenést přes to, že je vždy úspěšně vydloubáváte z vánočky i tvarohových koláčků, a tři si vezměte. Třeba budete výsledkem cvičení sami překvapeni. (Pokud ale nejste schopni odpor k rozinkám překonat a nemáte v sebemenším úmyslu se jich ani dotýkat, sáhněte po datlích, brusinkách nebo jiné vám příjemnější pochutině.)

Jednu rozinku si položte na dlaň. Nejprve ji prozkoumejte pohledem. Projíždějte očima celý její povrch, jako byste ji viděli poprvé. Jaká je její barva? Jaký má tvar? Promněte ji mezi prsty. Co cítíte? Jakou má strukturu? Je drsná? Hebká? Malá? Velká? Co vám jde hlavou? Nad čím přemýšlíte? Týká se to rozinky? Jaké pocity se ve vás vynořují? Dejte si na čas.

Až jste si jisti, že jste provedli detailní prozkoumání zrakem i hmatem, k rozince přičichněte. Co cítíte? Jaké myšlenky vám jdou hlavou? Objevují se nějaké vzpomínky? Teď rozinku přiložte ke rtům. Sbíhají se vám sliny? Vložte ji do úst, ale ještě nežvýkejte. Nechte ji ležet na jazyku. Vnímáte chuť? Začněte pomalu žvýkat. Jaký zvuk rozinka vydává? Lepí se vám na zuby? Kouše se dobře? Připravte se na polknutí. Představte si, že polykáte, a polkněte. Cítíte rozinku ve vašem těle? Jak chutnala?

Proces opakujte i s dalšími dvěma rozinkami. Jaký to pro vás byl zážitek? Všímáte si stejných drobností i v průběhu vašeho běžného jídla?

Možná se vám cvičení zdálo až příliš jednoduché, ale právě v jednoduchosti je jeho největší síla. Pozornost je základní vlastností každého člověka. Máme ji uvnitř sebe, jen ji musíme pravidelně trénovat a cvičit.

Nemám čas

Ačkoli celý koncept vědomého jedení zní velmi pěkně, pravděpodobně o půlhodinové obědové pauze v práci nenajdete dostatek času, abyste si jídlo vychutnali popsaným způsobem. To je v pořádku. Vědomé jedení je pomalý proces, který se postupně trénuje. Jak jej tedy aplikovat v plném pracovním vytížení?

1. Vyberte si denně jedno jídlo, na kterém budete vědomé jedení zkoušet. Může se jednat o snídani, oběd, svačinu nebo večeři. Pokud nestíháte například z důvodu směnného provozu v práci, stačí začít nacvičovat dvakrát až třikrát v týdnu na jednom jídle denně.
2. Zmenšete porce. Nejlepší možností je naložit si jídlo na menší talíř. Nevejde se ho tam tolik a opticky působí talíř plný. Navíc si vždy můžete přidat, pokud po dojedení zhodnotíte, že máte ještě hlad. Naopak když už budete plní, nepocítíte nutkání dojíst to, co na vašem talíři zbylo.
3. Vymezte si dostatek času. Vyberte dobu, kdy vás nebude nic vyrušovat, alespoň při tomto jednom vámi zvoleném jídle.
4. Soustřeďte se sami na sebe. Odložte z rukou mobilní telefon, noviny a ztište televizi. Soustřeďte se pouze na jídlo před sebou a na celý proces, který bude následovat. Před začátkem jídla si položte jednoduché otázky: „Mám hlad? Mám žízeň? Jak se cítím? Jsem ve stresu? Budu se po tomto jídle cítit lépe?“
5. Zamyslete se nad cestou, kterou jídlo muselo urazit, než se dostalo k vám na talíř. Bylo vypěstováno a utrženo? Kde mohlo být vypěstováno? Bylo dobře krmeno? Bylo zabito? Trpělo? Kde jste ho koupili? Kdo vám je připravil?
6. Zkoumejte. Je jídlo před vámi zdravé? Potěší svým složením vaše tělo, nebo se jedná o dobrotu, která pohladí spíše vaši duši? Zapojte do jeho prozkoumání všechny smysly jako při rozinkovém cvičení.
7. Zpomalte. Hodně žvýkejte, zkoumejte chuť jednotlivých potravin. Jezte malá sousta.
8. Poslouchejte signály těla. Možná zjistíte, že jste snědli jen polovinu své porce, ale vlastně už jste zcela zasyceni. Pomalým a soustředěným jedením dáte svému tělu šanci poslechnout informaci jdoucí z mozku, která vám říká, že můžete přestat jíst. Také vás překvapí, že se po čase naučíte rozpoznat, kdy jíte z opravdového hladu, při kterém si tělo žádá energii pro své fungování, a kdy jíte z pouhého rozmaru nebo pro utišení úzkosti či zahnání nudy.
9. Jak se cítíte po jídle v porovnání s tím, jak jste se cítili předtím? Pokuste se prozkoumat, jak se vám jídlo tráví a zda se necítíte příliš těžce.
10. Nenuťte se. Vědomé jedení by se nemělo stát další stresující zátěží ve vašem životě. Když se na ně necítíte, je v pořádku je vynechat nebo zařadit jindy.

Jak to celé vzniklo

Přístup vědomého jedení vychází z mindfulness, které se překládá jako všímavost nebo bdělá pozornost. Zjednodušeně řečeno se jedná o schopnost uvědomovat si přítomnost a její plné prožívání bez posuzování.

Všímavost se stala celosvětově populárním tématem poté, co byl roku 1979 představen program na snižování stresu založený na principech všímavosti a přítomného bytí Mindfulness Based Stress Reduction, zkráceně MBSR. Jeho tvůrcem je Jon Kabat‑Zinn, profesor medicíny na univerzitě v Massachusetts, zakladatel Kliniky snižování stresu a Centra pro mindfulness v medicíně a autor úspěšných knih o všímavosti; doporučuji například knihu Život samá pohroma.

Program MBSR se skládá z nácviků meditačních cvičení zaměřujících se na tělo, dech a pohyb a pozorování svých představ a myšlenek. Hlavním úkolem programu je redukce stresu, úzkosti a deprese. Má však další zdraví prospěšné výhody, jako je lepší zvládání chronických bolestí, kvalitnější spánek, snižování krevního tlaku a zlepšování soustředění. Mimo další také pomáhá s problémy v jídle a při léčbě obezity.

Jak jsme si již ukázali, ve vědomém jedení se soustředíme na proces jedení a pití a věnujeme plnou pozornosti svému tělu zevnitř i zvenku. V procesu vědomého jedení se zaměřujeme na barvu, strukturu, vůni, chuť, teplotu a také zvuk křupání našeho jídla, když je pojídáme. Uvnitř těla si všímáme změn od počátečního zakousnutí až po konečné závěrečné polknutí a pocity při trávení.

Přechod z rutinního jídelního procesu není snadný, ale postupně do života vnáší mnohé přínosy. Dochází ke změnám v trávení, jelikož při vědomém jedení věnujeme pozornost žvýkání a malým soustům, čímž ulevíme trávicí soustavě. Snadněji rozpoznáme, kdy jsme plní, a tím předcházíme přejídání.

Pomáhá s udržováním váhy nebo hubnutím, jelikož při plném soustředění se na vlastní tělo můžeme zjistit, že nepotřebujeme tak velké množství jídla jako doposud. Začneme si všímat, kdy jíme zcela bezmyšlenkovitě, například při zobání brambůrků u televize nebo ujídání jídla v průběhu vaření. Výborné výsledky má vědomé jedení i v léčbě poruch příjmu potravy. Ale hlavně si jídlo více užíváme a nejíme ve spěchu.

• S vědomým jedením vám mohou pomoci i mobilní aplikace. Například Am I hungry?, která vás před jídlem provede řadou otázek vedoucích k rozhodnutí, zda se chystáte jíst vědomě.
• Eat, Chew, Rest vás pomalým tempem provede jednotlivými jídelními úkony, jež střídáte dle barvy na displeji. Nejprve si vkládáte jídlo do úst, teprve až se barva změní, začnete žvýkat a s další změnou barvy polykáte.
• Eat, Drink and Be Mindful se zaměřuje na velikost a druh hladu. Obdobných aplikací můžete nalézt velké množství a záleží jen na vás, zda si mezi nimi vyberete.

Jestli se cítíte být větším fanouškem knih než elektronických vymožeností, zkuste knihu Mindful Eating: A Guide to Rediscovering a Healthy and Joyful Relationship with Food od autorky Jan Chozen Bays nebo Eating Minfully od Susan Albers.