Viktoriánské zdraví

Odborníci předvídají, že jednou z největších zátěží pro zdravotnictví 21. století bude boj s depresí a demencí. Některým z nich už dochází, že k těmto problémům je třeba zaujmout komplexní přístup a vzít v úvahu co nejširší škálu faktorů, které mohou mít na naše fyzické a psychické zdraví vliv.

O to se snaží i takzvaná medicína životního stylu (lifestyle medicine). Ta se již poměrně hojně uplatňuje v kardiologii a diabetologii, ale její pomoci by mohla využít i psychiatrie.

Deprese z životního stylu

Není novinkou, že se v souvislosti s rostoucí psychickou nepohodou lidí poukazuje na vliv moderní společnosti – od faktu, že stále větší počet lidí žije ve městech, přes stresující a stále se zrychlující životní tempo až po všudypřítomnost internetu a život odehrávající se do velké míry na sociálních sítích.

Zajímavou sondou do kulturních vlivů potenciálně ovlivňujících rozvoj civilizačních chorob včetně psychiatrických onemocnění je výzkum britských autorů Paula Claytona a Judith Rowbothamové, kteří v roce 2009 publikovali článek Jak pracovali, jedli a umírali lidé ve středním viktoriánském období (How the Mid‑Victorians Worked, Ate and Died).

V něm se pokusili komplexně prozkoumat, jaký vliv má na naše fyzické i psychické zdraví celkový životní styl. Výzkum přitom provedli ojedinělým způsobem – zaměřili se na srovnání dnešního životního stylu s britským stylem života ve středním viktoriánském období, tedy v 60. až 90. letech devatenáctého století, kdy byli podle nich lidé v porovnání s dneškem nejen nesrovnatelně zdravější, ale dokonce se těšili „nejlepšímu zdravotnímu standardu z celé éry moderních států“.

Je dobře možné, že si právě viktoriánskou Anglii badatelé vybrali zejména proto, že sami působí na britských univerzitách; i tak ale ve svém výzkumu dospívají k zajímavým obecnějším závěrům, zejména při srovnání situace v devatenáctém století s naším životním stylem století jednadvacátého.

Přednáška 24. října 2024