Vidím, sdílím, jím

Každý z nás již podobné dilema díky inspiraci na sociálních sítích dozajista zažil. Uvařit si, nebo někam zajít? A kam? Kde bude prostředí nejhezčí a jídlo nejchutnější? Ještě předtím, než vyrazíme z domu, důkladně procházíme na internetu jídelní lístek restaurace a přemýšlíme, co bychom si v ní dali.

Každá špatná recenze znamená zaváhání, jestli raději nezvolit restauraci jinou. Když máme čas, prohlížíme si i fotky z daného místa. Pokud z nich na nás zapůsobí příjemná atmosféra, zapomínáme na obrázky jídla samotného a toužíme restauraci vyzkoušet.

Podniky jsou si těchto vlivů velmi dobře vědomy – často je design samotné restaurace upravený tak, aby byl „instafriendly“, tedy aby především fotky z těchto restaurací vzbudily u našich přátel na sociálních sítích zájem. Nelze se tedy divit nárůstu síly sociálních sítí ve vodách marketingového průmyslu.

Jídlo na síti

I když nejste pravidelným odběratelem obsahu zaměřeného na jídlo nebo vaření, někdo z vašich přátel určitě již někdy přidal fotku své nutričně vydatné snídaně nebo dezertu z nově otevřené cukrárny. A vás v tu chvíli napadlo jít si do stejné restaurace posedět, protože na fotkách vypadá tak skvěle – a mohli byste si udělat fotky vlastní.

Značného vlivu na nás nepřetržitě působících sociálních sítí si všiml i Jaime Sidani v roce 2016. Společně se svými kolegy uskutečnil mezi mladými lidmi (ve věku od 19 do 32 let) výzkum zaměřující se na čas strávený na sociálních sítích a jeho souvislost se starostí o svou vlastní stravu.

Výsledkem studie bylo zjištění, že čím více času na sociálních sítích trávíme, tím vyšší jsou naše obavy ohledně vyváženosti vlastní stravy a životního stylu. Jedním z vysvětlení je, že k aktivnímu vyhledávání takového obsahu nás vedou již existující obavy o naši stravu. Nebo jsme jako uživatelé na vizuálně zaměřených sociálních sítích – například Instagramu nebo Pinterestu – vystaveni materiálu, který podporuje zdraví a krásu.

V průběhu času se fenomén sdíleného jídla rozdělil dvěma směry. Prvním je extrém protežující zdravou stravu, kde se lidé rádi chválí tím, jak vytrvalí jsou v dodržování svého #eatclean režimu. V průběhu celého dne vystavují fotky nutričně vydatných jídel s tipy na přípravu, což v pozorovatelích může vzbuzovat výčitky, neboť jejich vlastní jídelníček se ani zdaleka nedrží zásad zdravého stravování.

Druhý proud stojí na straně zcela opačné. Pod hashtagy #junkfood nebo #cheatmeal jsou horlivě sdíleny fastfoodové fotky s čokoládovou pizzou nebo šťavnatými XXL burgery. Ty v nás na rozdíl od předchozích nevzbuzují špatné pocity, ale hlad.

K sežrání!

Jídlo bylo odjakživa jakousi společenskou vizitkou, jež kromě chuťových buněk cílí i na originalitu v servírování. Sociální sítě přímo těší náš vizuální systém. Hlavně Instagram a Facebook, kde se hojně objevují krásně barevné fotky pokrmů s doporučením, kam si je zajít dopřát, nebo s receptem, jak si je doma připravit.

Pokud jsme pravidelně vystavováni naaranžovaným obrázkům dobře vypadajícího jídla, probíhají v mozku neurofyziologické změny hlavně v hladinách hormonů, které mají za úkol spouštět pocity hladu. V očekávání příchodu jídla se mění i srdeční frekvence. Prohlížením jídla na fotkách probouzíme v naší hlavě tzv. vizuální hlad. Tento psychologický efekt nás činí hladovými i ve skutečnosti – když nějakou líbivou fotku jídla vidíme, začneme se zajímat, co bychom zrovna mohli sníst.

Hlavní roli sehrává hormon ghrelin, jehož hladina se zvyšuje při vystavení člověka vizuálnímu stimulu jídla. Ghrelin v našem těle spouští pocity hladu a podílí se i na střevní motilitě. V důsledku výkyvu jeho hladiny zvyšujeme počet svačin v průběhu dne. Nakonec nezáleží ani na tom, jak chutný a nutričně výživný pokrm je, ale jak snadný je na přípravu nebo jaká je jeho aktuální dostupnost. A samozřejmě – jak vypadá na fotce. Jestliže nás fotka na první pohled nezaujme, jednoduše ji přejdeme, aniž bychom se u ní pozastavili.

Nejdřív fotka, pak jídlo

Se zvyšujícím se vlivem sociálních sítí se mění také naše rituály. Pokud propadneme trendu online sdílených jídel, stává se, že nevybíráme podle toho, na co zrovna máme chuť. Naše preference se odvíjejí od již existující fotky, kterou jsme na internetu zahlédli, nebo od potenciální fotogeničnosti pokrmu. Až máme jídlo přichystané před sebou na talíři, bereme nejdřív do ruky mobil a fotíme pokrm ze všech úhlů v co nejlepším světle. Následuje sada grafických úprav – rozjasnit, oříznout, dodat barvy, ale hlavně vymyslet nejvýstižnější popisek s trefným hashtagem.

V závěru této ceremonie se konečně chopíme příboru a jídlo ochutnáme. To, že je už studené nebo nám dokonce ani nechutná, je vedlejší, jestliže na sítích slaví úspěch. Možná si říkáte, že rozhodující je přece především chuť jídla, ale i na tu už se někdy pod nátlakem virtuální doby zapomíná. Mileniálové raději než do pekárny pro čerstvě obloženou bagetu zajdou vyzkoušet #avotoast na domácím chlebu nebo novou příchuť #smoothiebowl, kterou zahlédli na Facebooku a můžou si ji taky vyfotit.

Jak se bránit?

Samozřejmě nic není černobílé. Stejně jako mají sociální sítě vliv na náš mozek, poruchy příjmu potravy nebo nadměrné nakupování potravin, které prostě „musíme ochutnat“, působí i pozitivně. Sdílí se na nich tipy na kvalitní restaurace, propaguje se vyvážený životní styl nebo recepty na zdravější verze klasických pokrmů.

Důležité je si působení sociálních sítí uvědomit a zvědomit. Vědomé jedení, tzv. mindful eating, má za cíl probudit v nás všímavost vůči vlastním potřebám těla, jako je pocit hladu nebo nasycení. Také dobře poslouží nejen při terapii poruch příjmu potravy a obezity, ale i při snaze dostat jídlo pod kontrolu.

Dříve, než začneme hledat inspiraci na internetu, zamysleme se, na jaké jídlo máme chuť a co bychom si dali. A hlavně nezapomínejme na to, že ačkoli restaurace nemá na internetu pěkné fotky svých jídel, neznamená to, že pokrmy v ní servírované nejsou kvalitní a chutné.

Dále se můžeme pokusit na sociálních sítích strávit menší množství času. Nebo si před cestou do obchodu dvakrát promyslet, jestli opravdu potřebujeme ochutnat novou značku zmrzliny, kterou sdílel náš známý na Facebooku.