Ve vězení příliš mnoha možností

p { margin‑bottom: 0.21cm; }a:link {

Skvělý textař a rapper Kato ze skupiny Prago Union si na své poslední desce V Barvách pohrává se slovy: „Světa je přemoc na jednoho člověka.“ Často se k tomuto verši vracím. Týká se mého vlastního života, i když si to nerad připouštím.

Láká mě možná až moc věcí, které dnešní doba nabízí. Chci to všechno pojmout, prozkoumat, nakouknout pod pokličku. Ale pomalu mi dochází, že se čím dál častěji ocitám ve slepých uličkách. Že zkratky, rychlé, instantní cesty nejsou řešením.

Jak radí americký autor bestsellerů o úsporném životním stylu Stephen Covey, většina stresu nepochází z toho, že toho máme moc. Největší stres vzniká podle něj ze všeho započatého a nedokončeného.

Je na čase se zastavit, zamyslet a začít škrtat. Nechat si ve svém životním „portfoliu“ jen to jednoduché, co funguje a přežije déle než jeden měsíc nadšení. A nezapomenout při tom na zenový nadhled – soustředění se na běžnou denní rutinu.

Soundtrack mého života

Mou životní vášní je hudba. Z dnešního pohledu nechápu, jak jsem jako teenager mohl těch pár kazet poslouchat pořád dokola, cestou do školy, cestou ze školy, při učení, prostě nonstop.

Do dneška se toho moc nezměnilo. Hudba provází mé dny i noci stejně neodmyslitelně jako soundtrack doplňuje děj filmu. S jedním rozdílem – z těch pár kazet jsou to v dnešní době tisíce empétrojek, ale jen málokterá mi prosákne pořádně pod kůži.

Proč? Během každého dalšího týdne totiž mou pozornost přitáhne dalších sto novinek. Představa, že tento „lov“ nikdy neskončí, je občas k zbláznění. Občas mám chuť všechno smazat a začít od nuly.

Ale nejde to: právě vyšla deska, na kterou jsem se dlouho těšil. Jsem na hudbě závislý, ale zatím to zvládám. Díky ní jsou mé dny mnohem radostnější.

Přednáška 24. října 2024