Vánoce v hlavě

Chtěla bych Vánoce jako z Ladových obrázků. Nebo aspoň takové, jako když jsem byla malá, řekla mi kamarádka a uronila slzu. Vůbec se netěším na Vánoce, přímo se děsím, co se zase stane, řekla mi klientka. Pohled se jí zamlžil…

Stres, nákupní šílenství, půjčky, splátky, místo dopisů Ježíškovi seznamy předmětů z televizní reklamy. Nakonec je napečeno, uklizeno. Nastává Štědrý večer. Aspoň teď by mělo několikatýdenní běsnění ustoupit klidu a pohodě. Stromek, dárky a rodina by mohly být připomínkou našeho dětství, aspoň na chvilku by z toho večera mohl být svátek. Jenže…

Příběhy, jež jsem vyslechla v době předvánoční, svědčí o tom, že už dopředu prožíváme stres. A to, s čím lidé přicházejí po svátcích, jen dokazuje, že se pohoda do mnoha domácností a duší opravdu nedostavila.

Strašné věci

Jak tedy přežít Vánoce a zbytečně si je nekazit? Noviny a magazíny jsou už pár týdnů plné zaručených rad a tipů. Já bych se ale ráda zastavila u konkrétních témat, s nimiž přicházejí mé klientky. Mají totiž hodně společného.

Velmi často se objevuje věta: „Všechno jsem připravila, tak jsem se snažila, a nakonec to dopadlo strašně.“ Strašně se dá přeložit „jinak než jsem chtěla“. 

Co patří mezi obvyklé strašné věci? Rozzářené dětské oči nejsou dostatečně rozzářené. Puberťák vyjádří zklamání, že chtěl něco jiného. Manžel se tváří nanicovatě, ale s kamarádem se chechtá do telefonu. Dcera nechce zazpívat koledu. Matka vytahuje léty ohlazené vzpomínky, jak Vánoce v jejím podání byly jen radost a smích. Nikdo nic neocení.

Společný jmenovatel: zklamané očekávání. Co s tím? Neočekávejte zázraky. Čím barevnější a harmoničtější obrázek si pro Vánoce nachystáme, tím obtížněji se budeme smiřovat s realitou.

Přednáška 24. října 2024