V noci to vybafne

„Jdu do obchodu. Najednou se přede mnou srazí dvě auta a vidím, že někdo je zraněný. Chci zavolat záchranku. Vidím toho člověka, jak leží v autě. Vím, že mám málo času, že pak umře. Snažím se vyťukat číslo na mobilu, ale nejde to. Nemůžu se na čísla trefit. Jsem strašně bezmocný. Děje se něco špatného – a já bych chtěl pomoct, ale nemůžu.“

Jednou je to tenhle sen. Jindy se Mirkovi zdá, že se k misce s granulemi blíží malý pes, ale zažene ho velký. Nebo že by chtěl někoho varovat před nebezpečím, ale z úst mu místo slov kape voda.

Obrazy jsou různé, téma je ale pořád ohrožení a bezmoc. Někdo se o něco snaží, ale cosi mu v tom zabrání. Ukáže se, že pocit ze snu je podobný, jaký zná ze svého dětství. Mirek vyrůstal v rodině dvou rozhádaných rodičů závislých na drogách. Celou dobu se bál, že se někomu z rodičů něco pod vlivem stane a on tomu nedokáže zabránit. A dodnes má v životě konstantní pocit, že se chystá něco špatného.

Ústřední témata

Když někdo přichází do terapie s tím, že ho celý život něco trápí, dost často mluví i o tom, že se mu dané téma nějak odráží ve snech.

Třeba máte špatné zkušenosti s lidmi. Rodiče vás nepřijímali takové, jací jste, a nejraději by vás chtěli měnit a vylepšovat. Spolužáci ve třídě se s vámi nebavili.

A v dospělosti máte potíže se studem. Bojíte se být mezi lidmi. Bojíte se s nimi mluvit, ať neřeknete něco špatného. Bojíte se s nimi nemluvit, protože ani na to nereagují dobře.

I ve snech často přijdete do nějaké společnosti, ale vyženou vás. Ukazují si na vás. Nebo vás začnou operovat a přešívat, abyste splňovali uznávané normy.

Sny ukazují naši individualitu. To, jací jsme. Co se děje v našem vnitřním světě.

Zajímavé ale je, že některá vracející se témata jsou společná velké skupině z nás.

Útoky, pronásledování, ohrožení

Je tohle typ snu, který se vám vrací? Někdo se vás snaží zavraždit, umíráte nebo se bojíte o život? Už v roce 1971 udělali Kramer, Winget a Whitman výzkum toho, jak často se takovéto sny lidem zdají. Téma umírání se objevilo ve 29 % snů sesbíraných u respondentů.

Americký psychoterapeut Irvin Yalom dokonce píše, že každý úzkostný sen je tak trochu sen o smrti. A strach ze smrti je podle něj součást života každého člověka.

Patricie Garfieldová zkoumá právě to, jaká snová témata jsou společná pro lidi po celém světě. Analyzovala desítky knih o snech, sesbírala tisíce snů od lidí různých národností, kultur i společenského postavení, sama si vedla 50 let snový deník.

Celkem sesbírala dvanáct tematických okruhů snů včetně jejich případných protikladů, které se zdají dětem i dospělým nezávisle na podmínkách, z jakých vyšli:

1. Někdo vás pronásleduje nebo na vás útočí. Protiklad: Někdo vás objímá nebo vnímáte jiný příjemný fyzický kontakt – s člověkem, andělem, zvířetem, hvězdou…
2. Jste zranění nebo umíráte, vy nebo váš blízký. Časté jsou také sny o vypadávajících zubech. Protiklad: Uzdravujete se nebo se znovuzrodíte.
3. Máte obtíže v dopravním prostředku, který má nějakou poruchu. Protiklad: Poradíte si, řídíte dobře nebo máte nástroje k opravení poruchy.
4. Ztratíte něco cenného, od snubního prstenu po celý dům – ten často shoří. Protiklad: Znovu vybudujete nový prostor.
5. Z nějakého důvodu podáte špatný výkon. Přijdete pozdě, nepřipravení, nenajdete správnou zkušební třídu. Protiklad: V testu excelujete, zvládnete vynikající proslov nebo se vám podaří něco jiného.
6. Padáte nebo se topíte. Protiklad: Létáte nebo plavete bez námahy, i když jste třeba původně začali proto, abyste před něčím unikli.
7. Jste na veřejnosti nazí nebo nevhodně oblečení – třeba přijdete do práce v pyžamu. Protiklad: Máte na sobě krásné oblečení a vypadáte v něm skvěle.
8. Nestihnete spoj – letadlo, vlak nebo něco jiného. Nebo přijdete pozdě na akci, kde jste měli figurovat. Protiklad: Cestujete, jste šťastní a vidíte krásné scenérie.
9. Technika nefunguje. Často je to například telefon, ale může to být i automat nebo něco jiného. Protiklad: Podaří se vám navázat čisté spojení pomocí techniky i tam, kde to není možné. Třeba dostanete zprávu od zemřelého blízkého.
10. Prožíváte přírodní nebo člověkem způsobenou katastrofu. Zemětřesení, bouři, tsunami nebo výbuch sopky. Velmi častý je sen, kdy se blíží velká vlna a vy jste vyděšení a bezmocní, protože před ní nemůžete uniknout. Protiklad: Vidíte zázraky v přírodě.
11. Jste ztracení nebo v pasti. V cizím městě, pohřbení zaživa, “uvězněni v těle” – nemůžete mluvit nebo se pohnout. Protiklad: Objevíte nový krásný prostor, třeba pokoj ve vašem domě. A nebo najdete poklad.
12. Pronásleduje vás někdo zemřelý. Prokleje vás nebo vás za něco kritizuje. Protiklad: Někdo zemřelý vás vede. Dá vám zprávu, která může mít významný dopad na váš život.

Není možné říct, že negativní varianta znamená to a pozitivní zase ono. Málokdy ale bývá jejich význam totožný, protože se liší v emočním doprovodu. Z psychologického hlediska je tedy zajímavé, zda jste ve snu při zkoušce uspěli, nebo zda vás zkoušející vyhodil. Pocity prožívané ve snu jsou vlastně zajímavějším vodítkem pro porozumění než to, že se vám v obou případech zdálo o zkoušení. Vždycky ale záleží na konkrétním obsahu snu a na tom, jak tomu konkrétně vy rozumíte.

Zajímavé je, jak se ve snech odráží změny v psychice. Často jsou to první signály, že se uvnitř člověka něco děje. V dobrém i špatném. Stává se i to, že se vám dlouho zdá „špatná varianta“ některého ze snů popsaných výše, ale jak situaci čím dál lépe zvládáte, postupně přibývají pozitivní prvky.

Třeba se vám vrací sen o tom, že řídíte, auto má poruchu a vy se vybouráte.

Až jednou přijde sen, ve kterém si poruchy všimnete včas a zasáhnete, takže situaci obrátíte v dobré.

Přes den o tom nevím, v noci to na mě vybafne

Že se nám o něčem zdá nemusí nutně znamenat, že to zabírá veškerý bdělý život. Může to být něco, co máme vlastně docela pod kontrolou. Ale víme o tom, že to někde v duši je schované a občas se to ozve.

Dejme tomu, že je vaše osobnostní vlastnost úzkostnost. V nějaké podobě se projevuje napříč vaším životem. Jako malí jste se hodně báli tmy nebo složeného oblečení na židli, později se vám zdávaly noční můry, až po dvacítce se začala úzkost projevovat typickými příznaky – bušením srdce, pocením, závratěmi nebo bolestmi břicha doprovázenými strachem o budoucnost, o zdraví nebo o život.

Pak jste se s tím vším nějak poprali, nebo spíš spřátelili. Úzkost v běžném životě se dostala na rozumnou míru, ztratila na naléhavosti a nepříjemnosti. Jediné, co zůstává, jsou sny o trapnosti nebo nekompetentnosti, když máte v běžném životě podat nějaký výkon. Třeba se vám zdá, že máte na besídce hrát na flétnu, když ve skutečnosti umíte jen na kytaru.