Úvod do studia studu

Tématu studu se věnuje výzkumnice Brené Brown a po mnohaletém bádání dospěla k definici, která se do českého jazyka velmi těžko překládá. Mohla by znít takto: stud je intenzivně bolestivá emoce nebo zkušenost, na jejímž základě věříme, že jsme vadní a tedy nehodní spojení nebo sounáležení. Pod výrazem „vadný“ si v tomto případě představte skutečně vadu, nedostačivost či nedokonalost, nikoli rozličné přidružené asociace.

Z nedokonalosti autorka vychází a zároveň prozatímní výzkumy i uzavírá větou I am imperfect, and I am enough! Tvrdí, že pocit nedokonalosti nás nemusí činit zranitelnými, protože jej pociťují v různé intenzitě všichni, naopak by měl sloužit ke spojení s dalšími lidmi. Abychom však mohli poznat a přijmout jiného člověka i s jeho temnými stránkami, musíme si uvědomovat své vlastní.

Teprve když přijmeme, že vůbec pociťujeme zahanbení či stud, můžeme začít rozpoznávat vlastní zranitelnost a situace, které tyto pocity spouští.

V tomto kontextu zmiňuje uvědomění důstojnosti. To nalézá u lidí, kteří i přes občasná šlápnutí vedle věří, že jsou hodnotní a hodní lásky. Pocit důstojnosti si udržují mimo jiné tím, že rozlišují situační zahanbení, vinu a ponížení, které nám dávají informaci, že jsme něco pokazili, od generálního studu, který vystupuje jako zvnitřněný pocit, že celá naše existence je špatná (pokažená).

Autorka výzkumu dospěla k shame resilience theory, podle níž nemůžeme zranitelnosti zcela uniknout, ovšem lze vůči ní budovat odolnost následujícím způsobem.

Rekognice a akceptace

Abychom dosáhli jakékoli změny, je třeba si nejdříve definovat problém – teprve když přijmeme, že vůbec pociťujeme zahanbení či stud, můžeme začít rozpoznávat vlastní zranitelnost a situace, které tyto pocity spouští. Potom lze zkoumat, jak se naše konkrétní pocity studu projevují, jak na nás působí, a postupně tyto pocity začít zvládat a ovládat.

Pro inspiraci, kde hledat, autorka identifikovala 12 kategorií spouštěčů studu: vzhled, práce a peníze, mateřství / otcovství, rodina, rodičovství, zdraví, sex, stárnutí, náboženství, otevřená zpověď, trauma, stereotypie a nálepkování. Každý člověk najde v předcházejícím výčtu své slabé místo, někteří i více. Pro lepší orientaci si zkuste následující shrnutí:

• Když slyším slovo stud, vybaví se mi…
• Uveďte tři slova, která podle vás popisují stud.
• Kdyby měl stud barvu, byla by to…
• Nakreslete obrázek znázorňující stud.

Kdybyste zadali tyto čtyři jednoduché úkoly stu lidí, dostanete sto naprosto odlišných odpovědí. Rozdílné je také vnímání studu napříč pohlavími. Podle autorky ženy mluví o studu jako výsledku selhání způsobeného konfliktem navzájem se vylučujících rolí: „musíš být empatická“, „musíš držet rodinu pohromadě“, „musíš být dobrá matka“ či „musíš se realizovat v pracovním životě“. Muži se zase naučili předstírat, že jsou nezranitelní, a to zejména kvůli větám, které slýchají odmalička zejména od žen, matkami počínaje a partnerkami konče, jako „kluci nepláčou“, „nebuď baba“ či „pochlap se“.

Empatie se kultivuje odvahou podělit se o svůj příběh nehledě na pocity vlastní nedostačivosti, pochopením, soucítěním a sounáležením.

Kontextualizace

Stud není něco, co by nás přepadlo ve vzduchoprázdnu, je důležité spojit jej s kontextem. Jak se vyrovnáváme s představou, že nás společnost může vidět v zahanbující či trapné situaci? Jak zvládáme představu, že nás někteří lidé nemají rádi z malicherných, sporných či dokonce vymyšlených důvodů? Kritické nahlížení okolností studu nás přivádí k poznání, jak se cítíme ve společnosti a jak jsme schopní fungovat v já‑ohrožujících situacích.

Brené Brown mluví o třech základních reakcích na stud a uvádí jejich překlad do sociálních situací:

• Útěk čili pohyb pryč – ustoupit, schovat se, být potichu, udržet tajemství.
• Útok čili pohyb proti – použít sílu proti někomu, kontrolovat, ovládat.
• Zamrznutí instinktů čili pohyb k někomu – vyžádat si podporu, začlenit se.

Poznání našich bazálních reakcí nám pomůže uvědomit si, že se nacházíme v situaci, kdy jsme zranitelní, a vybrat si alternativní odpověď.

Normalizace

Jaký máme postoj k prosbě o pomoc? Jsme schopní o ni požádat a následně ji přijmout? Když toužíme po podpoře a vyhledáváme ji, můžeme najít empatii na základě pozitivních vazeb z okolí. Ta je nekompatibilní s našimi pocity nedostačivosti, malosti či dokonce odsouzení své vlastní existence jako špatné. Při budování vzájemně empatických vztahů však s překvapením zjišťujeme, že nejsme jediní s palčivými pocity nedokonalosti a osamělosti.

Obyčejně je otevřenost, resp. důvěra to první, co ve vztazích očekáváme, zároveň ale to poslední, co jsme ochotní poskytnout.

Stud se manifestuje ve fyzické i sociální agresi skrze strach, vinu a odloučení. Empatie se kultivuje odvahou podělit se o svůj příběh nehledě na pocity vlastní nedostačivosti, pochopením, soucítěním a sounáležením. Brené Brown tvrdí, že empatie a stud jsou protipóly jednoho kontinua v kontextu sociálních vztahů – pokud jsem ochotný pracovat se svým studem a otevřít se, mohu být empatický. Obyčejně je otevřenost, resp. důvěra to první, co ve vztazích očekáváme, zároveň ale to poslední, co jsme ochotní poskytnout.

Demystifikace

Pokud se naučíme správně verbalizovat své pocity, dokážeme oddělit stud od ponížení, zahanbení a viny, které mohou být naopak emocemi zdravými, kultivujícími, podporujícími změnu. Můžeme pojmenovat stud a rozeznat jej od dalších emocí jako je vztek, strach či izolace. Naučíme se říkat si o to, co skutečně potřebujeme, a ujistíme se, že v tom nejsme sami.

Pokud potlačujeme nepohodlné emoce, potlačujeme zároveň s nimi i ty dobré. Lidé, kteří přestanou zranitelnost tabuizovat, přijmou ji jako běžnou součást života svého i ostatních a pracují s ní, nalézají v životě přidanou hodnotu. Takové lidi často nazýváme dobrosrdečnými nebo přinejmenším srdečnými, říkáme, že mají srdce na dlani, otvírají své srdce nebo že přijímají celým srdcem. Jestliže se nebudeme bát o zranitelnosti mluvit, můžeme začít vytvářet svět na zcela odlišných základech.

Pokud se chcete o tématu či o práci Brené Brown dozvědět víc, můžete tak učinit prostřednictvím jejích přednášek na TED či knih, ze kterých je v českém překladu zatím k dispozici titul Dary nedokonalosti.