Umění být ženou

Žijeme ve zvláštní době, kdy role ženy a muže nejsou až tak moc rozdílné. Ženy pracují na manažerských pozicích a podílejí se významně na příjmech rodiny, muži se běžně starají o chod domácnosti.

Na tom není nic špatného. Částečně to ale ovlivňuje naše pocity štěstí a naplnění. Příroda to neudělala náhodou, že stvořila dvě specifická pohlaví, která ještě v dřívější době zastávala své specifické role.

S postupem času, s rostoucím technologickým pokrokem a zaměstnáváním žen se však situace začala radikálně měnit. Výsledkem je, že dnes žijeme ve spíše maskulinním světě, který se orientuje na výkon, úspěch – hlavně ten finanční – a přemíru konzumu. Na všechny, muže i ženy, je vytvářen velký tlak, jak bychom měli žít, jak se oblékat, kolik vydělávat a kam jezdit na dovolenou.

Muži nepotřebují ženu‑robota, která se věčně někam honí, bojuje tvrdě o své místo na slunci a je z toho celá vyčerpaná.

Slabší povahy to pochopitelně rozemele. Směle nastoupí do tohoto Matrixu a nechají se vláčet sem tam. Společnost (vlastně my sami) je velký diktátor, který určuje směr. Málokdo je dnes natolik silný, aby tomuto tlaku odolal a nenechal se tolik ovlivnit. Jenže, co s tím? Jak nevybočit ze své role a být tím, kým skutečně chceme být?

Všechno kromě muže

Velmi často za mnou chodí klientky, které si nemohou najít partnera, a velmi často se jedná o krásné a nadané ženy, které si v životě umí prakticky se vším poradit. I když jako ženy vypadají i se tak oblékají, vyzařují ze sebe mnoho mužské energie.

Tyto ženy mají v životě své cíle, jsou organizačně velmi schopné, nic pro ně není problém, a když se nějaký objeví, jdou ho okamžitě vyřešit. Dávají tak světu kolem sebe najevo, že všechno zvládnou, se vším se poperou a vlastně nikoho na pomoc nepotřebují, jak v práci, tak bohužel i v soukromém životě. Výsledkem je, že jsou samy.

Sama jsem ještě před pár lety nebyla jiná. Byla jsem vychovaná k tomu, abych se o sebe uměla postarat, nebyla závislá na chlapovi a šla si za svým cílem. Musím však podotknout, že jsem se jako žena vždy cítila, jenže to v tu chvíli bylo vlastně špatně, nikdo o to nestál.

Pochopila jsem už jako malá, že citlivost mě zničí, že musím být silná, soběstačná a nezávislá, abych to někam dotáhla. Jenže moje podstata se s tímto faktem nechtěla smířit. Rebelovala. V podnikání se mi nedařilo tak, jak bych chtěla, a svým chováním s přemírou mužské energie jsem akorát lezla na nervy svému partnerovi, který o toto moje chování vlastně vůbec nestál.

Kým chcete být ve vztahu a jak chcete, aby se k vám partner choval?

Moje ambiciózní naučené proslovy, že si všechno raději udělám sama, měly za důsledek silnou depolarizaci našeho vztahu. On totiž muž s velmi silnou mužskou energií vedle sebe nepotřebuje ženu, která se stylizuje do něčeho, co jí není až tak úplně vlastní.

Tenkrát jsem si to neuvědomovala a pochopitelně se to ve mně pralo. Říkala jsem si – měla bys být úspěšná, vydělávat dost peněz, ukázat, že na to máš, a hlavně nebýt jakkoli závislá! O to více mě to stálo sil, když se mi to nedařilo.

Kdybych se rychle nevzpamatovala, mohlo mě to stát i vztah. Začala jsem si klást otázku, jak to změnit. Jak se cítit dobře, být sama sebou a mít také konečně radost ze života.

Přednáška 24. října 2024