Učit se lásce

V minulém dílu našeho seriálu jsme si povídali o základních předpokladech dobrého vztahu, o hranicích i rozštěpenosti, která přináší nevěru a partnerské problémy a která je těmito problémy posilována.

V tomto tématu dnes budeme pokračovat. Za odcizením a nevěrou, ale i za mnoha jinými partnerskými problémy najdeme několik jednoduchých příčin, které se vyskytují u jednoho nebo obou partnerů:

• Neregulovaná a nekontrolovaná sexualita
• Nedostatek citové nebo etické vyspělosti: skutečný problém nevěry takový člověk nechápe (nevím, proč bych to měl/a řešit; hlavně, ať se to druhý nedozví). Vztah například nevnímá jako závazek, závazek nevnímá jako omezení, věrnost nevnímá jako jeho důležitou součást apod.
• Osobnostní problémy nebo plochost, které komplikují prožívání hlubokého vztahu k druhému.
• Nevhodný výběr partnerů a neschopnost tuto nekompatibilitu rozpoznat, neochota se jí zabývat nebo nekompatibilní vztah včas ukončit.
• Postupné odcizení či osobnostní proměna, která velmi často souvisí s následujícím bodem:
• Zapomínáme pracovat na svém vztahu, rozvíjet jej, „diagnostikovat“ a proměňovat – a skrze tento vztah budovat, diagnostikovat a proměňovat sama sebe. Někdy k tomu nejsme ochotní nebo si neuvědomujeme, že je to potřeba. Jindy chceme, ale nevíme, jak na to.

Nejedná se zde o nějakou typologii, uvedené faktory působí v kombinaci s různou silou. Všechny je postupně probereme. Neregulovanou sexualitou jsme se zabývali v předchozích dílech. V dnešním a příštím pokračování se budeme zabývat citovou, etickou a osobnostní vyspělostí.

Jak budujeme etický a citový svět?

Partner, který má problém s etickými hranicemi, nechápe, že svým způsobem života neprospívá – sobě, druhému, vzájemnému vztahu. Neví, co je na vztahu důležité a proč. Věrnost může vnímat jako vnější požadavek, ne jako předpoklad šťastného vztahu. Má pocit, že když se to ututlá, nic se nestalo. Důležité je pro něj udělat dobrý dojem.

Je to uvažování dítěte, které se domnívá, že schová‑li rozbitou hračku před maminkou pod postel, trest jej mine a bude šťastné. Realita je samozřejmě opačná. Takové dítě šťastné nebude – nejen kvůli strachu, že se na „to“ později přijde, ale především protože si nemá s čím hrát.

Jak se do takovéto situace dostane? Buď tak, že nerozvíjí vlastní etickou stránku, nebo mu nikdy nebylo dáno svět hodnot a hlubokých citů zažít. Případně se jedná o kombinaci obojího, protože prvé může plynule navázat na druhé. Situaci, kdy člověk nikdy nepoznal zážitek lásky, si schovejme pro příští díl našeho seriálu. V dnešním dílu se zabývejme naší neochotou na sobě pracovat.

Mnozí dospělí bagatelizují etický a hodnotový svět. Osobní kultivaci vyhrazují ve svých myslích pouze slabým a divným, nebo ji chápou jako posílení vlastního ega, nikoli jeho formování na základě poznání důležitých hranic. Volí ji jen tehdy, pokud je nebolí a pokud je synonymem uspokojení jejich potřeb. Slova jako „omezení“, „zastavení“ nebo „ustoupení“ neberou. V oblasti skutečné etické kultivace (která je těmito slovy také definována) pobývat nechtějí, nemají zájem, nesnaží se do ní vstoupit. Svět vnímají jako místo, které má povinnost k nim, nikoli jako prostor, ke kterému mají závazek oni.

Citová a etická kultivovanost není něco, co přijde samo, snadno nebo samozřejmě. Není dána pouze výchovou a není to schopnost, která když jednou přijde, už nás neopustí. Jedná se o proces neustálého zvažování, rozlišování, poznávání a voleb, podél kterých se měníme a vyvíjíme. Pokud na této cestě nesetrváme, nemůžeme očekávat její plody.

Osobnostní plochost a deficity

Další příčinou, která může vést ke vztahovému odcizení, je malá osobností „propracovanost“. Takovým lidem chybí lepší rozvinutí určitých vlastností. V zásadě chtějí a umí milovat i být milováni, chápou hodnotu věrnosti i omezení, ale něco neumějí – například odpouštět. V takovém případě neumí posunout vztah s partnerem, který jim způsobil křivdu nebo je urazil. Nastřádaný vztek vede k odcizení, a to jim brání v prožívání lásky.

Často proto volí zdánlivě nejjednodušší řešení – najdou si někoho jiného, u koho mohou takovou blízkost zažít. Tu skutečně zažívají – pochopitelně jen do momentu, kdy se jim stane křivda a oni mají novému partnerovi odpustit. Všichni víme, že taková situace na sebe nenechá dlouho čekat. A tak tito lidé, hledají (střídají) dále…

Přednáška 24. října 2024