Ublížený vztah
Partner je na mě naštvaný. Myslím si, že nemá důvod. Tak ochladnu taky.
Vzájemné oddalování ve vztahu jen málokdy nastane ze dne na den. Spíš to připomíná schody dolů, po kterých vztah rok za rokem jde. Partneři se spolu postupně míň smějí, míň toho sdílí, míň reagují jeden na druhého. Co taky přispívá k řetězové reakci ochládání a zatrpklosti?
Představte si situaci, kdy jeden partner dělá něco, co druhého štve. Jemu samotnému ale daný prohřešek nepřipadá nijak dramatický. Muž například zmizí z domu pokaždé, když přijedou příbuzní manželky. Ta je naštvaná minimálně natolik, že ho nějakou dobu trestá chladnějším přístupem – třeba odsekává, vrčí, nereaguje.
Typická reakce „hříšníka“, v tomto případě muže, je ochladnout taky. V reakci na něco, co chápe jako křivdu. Chlad toho druhého se mu zdá neadekvátní, a tak se sám uzavře.
Promluvit si o tom nepomůže, protože na závažnosti prohřešku se dvojice neshodne. Zatímco muži připadá docela v pořádku jít ven s kamarádem, protože si s manželčinou rodinou nemá o čem povídat (a navíc se takto aspoň vyhnou dusné atmosféře), pro ženu je jeho chování nepřijatelné.
Bere to možná tak trochu jako útok na své příbuzné, jako nezájem o rodinu nebo o potřeby jí samotné. Možná je pro ni prostě důležité, aby si její partner rozuměl s jejími rodiči a snažil se jim vycházet vstříc.
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..