Trojúhelník nezávislosti

V závislém vztahu jsou na sobě vzájemně závislí oba partneři. Střídají se v rolích Tyrana (Perzekutora), Oběti a Spasitele a z těchto pozic spolu komunikují a přiměřeně těmto pozicím se cítí.

Uvnitř sebe má každý z nich svůj malý dramatický trojúhelník, svého vlastního Tyrana, Spasitele a Oběť. V jeho projevu se tak setkáme s nadměrnou sebekritikou, tendencí zachraňovat všechny okolo a vyčerpáním z povinností, které si člověk sám na sebe naložil bez ohledu na svoje možnosti.

Člověk s tendencí vytvářet závislostní vztah má na sebe nepřiměřené požadavky, nerespektuje svoje limity.

• Nesmí selhat, musí vše zvládat (Tyran).
• Pečuje o ostatní, dělá vrbu, má tendenci pálit mosty, pokud se rozhodne spasit se útěkem ze situace (Spasitel).
• Případně se sám sebou „vůbec nezabývá“, tj. obětuje sebe ve jménu čehokoli – práce, ideologie, rodiny…

Chtěl by se cítit dobře, ale není na to čas a prostor.

Podobně jako v závislém vztahu chybí vzájemné ocenění, tak ve vnitřním světě člověka s tendencí vytvářet závislé vztahy chybí schopnost ocenit svoje kladné vlastnosti a sebe vůbec a schopnost prožívat spokojenost. V důsledku uvedeného zacházení se sebou je tento člověk nespokojený, neklidný, unavený, bez schopnosti tvořit a hrát si a skutečně si odpočinout. A má pocit, že on sám  s tím nemůže nic dělat.

Prvním krokem ke změně je přijetí zodpovědnosti za vlastní psychický stav. Nejde rozhodně o výrok typu Mám se, jak si zasloužím – ten je z dílny Tyrana a skrývá v sobě obvykle hořkost. Chci se cítit dobře, proto dělám to a to. Ale co dělat? Kromě běžné základní péče o sebe a svoje tělo ve smyslu pravidelně a zdravě jíst, pít, cvičit, mýt se a převlékat se, meditovat a milovat sem patří proměna trojúhelníku závislosti na trojúhelník nezávislosti.

Souřadnice změny

Klíčovými pojmy změny ze závislostního trojúhelníku na trojúhelník nezávislosti jsou zodpovědnost, bdělá pozornost, oprávnění, péče, podpora, posílení a spokojenost.

Základním předpokladem pro změnu je bdělá pozornost (awareness), kterou věnujeme sobě a svým potřebám. V terapii začínáme tam, kde klient je, takže provádíme nejprve tzv. mapování terénu – kdy a jakým podnětem se zapíná vnitřní Tyran, Oběť, Spasitel, aby klient měl představu o tom, jak se v uvedených rolích pohybuje, aby pohyb přestal být automatický a klient přestal být tímto pohybem vláčen. Společně s narůstající bdělostí a vnímavostí k sobě si klient více uvědomuje, co jsou jeho skutečné potřeby.

V této fázi také budujeme vnitřního Zastánce: oprávnění stát si za svým, věřit ve svoje pocity, právo vyjadřovat svoje potřeby a schopnost sebeocenění. Tato fáze přináší zpevnění sebevědomí a akceschopnost.

V dalším kroku už přichází na řadu proměna závislostního trojúhelníku.

• Z Tyrana se stává Ten, kdo pečuje o zdroje. Klienta vedu k zájmu o zdroje energie, posílení, zpevnění, dobrou psychologickou výživu ve smyslu obklopování se věcmi, lidmi a událostmi, které dělají dobře, chutnají, oživují a rozvíjejí. V závislostním nastavení se klienti chovají, jako kdyby jejich zdroje byly nevyčerpatelné, a zároveň se nesnaží energii doplňovat. Klient může narážet na nepochopení a odmítání ze strany těch, kteří jsou zvyklí na klientovy „staré dobré“ způsoby. Když dělá změny zaměřené na to, aby bylo dobře jemu, snadno se setká s odsouzením a je hodnocený jako změněný, divný, sobecký či nesnesitelný.
• Spasitel se proměňuje v Toho, kdo pečuje o motivace. Klient si klade otázky, proč se chová určitým způsobem, zjišťuje, co mu jeho chování přináší, věnuje pozornost důsledkům, zvažuje pro a proti – dříve jednal automaticky, bez ohledu na sebe. Také se objevuje otázka cílů, vize, rovnováhy mezi dávaním a braním, užíváním si a péčí o druhé. Dále se vynořuje téma vlastního přínosu a prospěchu a vnitřní povolení žádat pro sebe přínos a prospěch. Starým známým se klient jeví mnohem sobečtější než dříve, ale klientovi už je to naštěstí jedno, ví, že tento pohled je relativní.
• Oběť se proměňuje v Toho, kdo pečuje o kapacitu, únosnost, schopnost snášet zátěž – a také odmítat přetížení. Ten, kdo pečuje o kapacitu, pečuje také o odpočinek, protože pochopil, že odpočinek slouží k doplnění energie a že odpočívat je zodpovědné , protože nám to umožňuje výkon bez vyčerpání. Dřívější výkonnost klesá a ochota se obětovat pro druhé a nebrat ohledy na sebe také.

Dostatek energie otevírá kapacitu pro radost, hravost a tvořivost. Klient hledá způsoby, jak udělat co je potřeba, způsobem, který jej baví. Zpříjemňuje si život.

Po zvládnutí vnitřní proměny nastavení přichází čas, aby klient využil dovednosti vedení dialogu, vyjednávání a domlouvání, které získal v průběhu terapie, protože bude muset svoje nově získané dovednosti péče o sebe obhájit před okolím, zvyklým na staré způsoby v trojúhelníku Tyran – Spasitel – Oběť.

Pozvolná změna nastavení u klienta obvykle vede ke znepokojení u jeho partnera, který „stříhá ušima“ a registruje, že se klient vymaňuje ze starých vzorců. Sebevědomí je sexy! Partner, který se sám nezmění a nadále zůstává v nastavení Tyran – Spasitel – Oběť, se stává vůči klientovi bezradným. Staré vzorce nefungují a pro klienta přestávají být zajímavé, protože nepřinášejí uspokojení, radost ani hravost. Některé vztahy v tuto chvíli končí, u jiných se partneři rozhodnou pro párovou terapii nebo pro vlastní individuální terapii.

Samotná terapie po dosažení změny obvykle ještě nějaký čas pokračuje, aby klient mohl dostat podporu při procházení obdobím udržení změny, a poté končí.