Tři podoby závisti
Když nebudeme pocity závisti popírat, můžeme se o sobě dozvědět užitečné věci.
Každý z nás se s ostnem závisti setkal na vlastní kůži – ať už někdo záviděl nám, nebo jsme se my sami stali v některých situacích závistivci. Otevřené mluvení o této emoci není nic příjemného. Těžko se budeme veřejně přiznávat k tomu, že závidíme. Mnohdy si to totiž nepřipustíme ani sami sobě. A to je škoda.
Závist může mít tvořivý i destruktivní charakter – záleží na tom, jak s ní sami naložíme a jakým směrem ji pustíme. Uvažování o ní můžeme zasadit do tří rovin. První z nich nahlíží na závist jako na mobilizující prvek, v tomto směru má spíše pozitivní konotaci a může pro nás být motivačním elementem a hybatelem. Nevzbuzuje v nás negativní pocity a nebere nám energii, naopak nás může „nakopnout“.
Jé, tohle taky chci
V této podobě jde o lehké povzdechnutí nebo postesknutí si nad situací, kdy někdo vlastní něco, co bychom si také přáli, dosáhl něčeho, na co bychom si také chtěli sáhnout, navštívil zemi, do které bychom se také chtěli podívat… doplnit si můžeme cokoliv. Tento prožitek v nás může vzbudit sílu a motivaci k tomu, abychom se aktivně zapojili do dosažení stavu, který bychom si přáli. Může nás popostrčit, ukázat nám, že pokud se budeme snažit, můžeme toho dosáhnout také.
Tato pozitivní forma závisti by však neměla být jediným zdrojem motivace k dosažení kýženého cíle, který jsme si vytyčili. Je žádoucí, aby „nasedla“ na naši opravdovou vnitřní motivaci, která může být kolísavá v návaznosti na naše aktuální rozpoložení, energii a mentální kapacitu, kterou můžeme dosažení cíle věnovat. Vnímání okolí, které je úspěšnější než my, nás může inspirovat v kladení si zdravě ambiciózních cílů. Udržitelnost této motivace a zápalu je věc druhá.
To by bylo krásné…
Další poloha závisti navazuje svou podstatou na předchozí, avšak nedojde u ní k akci. Není natolik silná a neobsahuje aktivizující prvek, nevede k realizaci kroků, které by směřovaly k dosažení konkrétního stavu, v jádru je však také pozitivní. Dotyčný je ale se svým stavem spokojený, nemá motivaci, zájem nebo sílu ho měnit, možná ho to ani nenapadne. Je srovnaný s tím, jak žije, a vlastně nepotřebuje ke svému životu nic navíc. Neválcují ho pocity závisti, díky kterým by klesal na mysli, propadal negativismu a měl tendence k nepřátelským projevům.
Závist jako jed
Nyní se dostáváme ke škodlivé formě závisti, která v dotyčném vzbuzuje negativní emoce a užírá ho zevnitř. Rozkládá jeho zdravý náhled na situaci a výrazně ovlivňuje jeho myšlení. V podstatě trpí, jelikož není schopný tyto destruktivní tendence usměrnit, pracovat s nimi, mnohdy je není schopný ani nahlédnout a uvědomit si je. Tenze, která vzniká, je mnohdy tak silná, že musí být vypuštěna ven, logicky směrem k osobě, ke které se závist vztahuje.
Přednáška 19. září 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..