Teorie šťastného partnerství

Iluzorní bublina je až hollywoodsky jednoduchá. On a ona se potkají, časem se do sebe zamilují, následuje velká láska, pak malé peripetie vycházející zpravidla z nějakého nedorozumění. Když se vše vysvětlí, příběh končí manželstvím, dětmi, rodinou a nekonečným štěstím. Běda však skutečnému životu. Ten do obrazu šťastného života v páru nepatří.

Iluze vedou bezpochyby k mnoha nevyhnutelným a zvnějšku neočekávaným dramatickým událostem. Není tomu jinak ani ve vztazích. K tragice života, a tedy i vztahů, patří nevyhnutelnost pohrom vycházejících z nevědomosti.

Iluze „šťastného páru“ splňuje všechny podmínky nečekaných obratů a někdy i velmi nevraživých vztahových konců. Je tedy jednou z těch, která nepřiznává právo na realitu čehokoliv jiného než obrazu trvalého štěstí.

Kánon vztahového štěstí

Není tak těžké se programově naladit na takovou masově rozšířenou iluzi. Stačí víra v jednotlivá přesvědčení, jež definují šťastný pár. Každý z nás jsme tomu dlouho věřili, a někteří si myslí, že toho jednou dosáhnou. Podívejme se společně na jednotlivé články víry v kánon popisující vztahové štěstí.

Přesvědčení, na kterých stojí teorie šťastného partnerství:

• šťastný pár nemá žádné problémy, dokonale si rozumí
• partnerství je lékem na pocity osamění, lékem na život a jeho znepokojující otazníky, problémy a paradoxy
• šťastný pár se kamarádí jen s dalšími šťastnými páry
• šťastný pár vychovává šťastné děti, a s nimi si buduje další šťastný svět
• je možné stále se milovat od prvního okamžiku
• šťastný pár nepřipouští kritiku
• ve šťastném páru se oba doplňují, žijí v harmonické jednotě od začátku až do konce
• atd.

Ve šťastném partnerství se hodí:

• být na sebe stále hodní
• nemít žádné konflikty, proto se ani nehádat, proto není důvod trpět
• působit na veřejnosti a před ostatními lidmi vždy zajedno
• nemít žádné osobní oblasti, které by jeden či druhý musel respektovat
• neustále si jen přitakávat
• nemuset se vymezovat jeden vůči druhému
• nepřipouští se tu ani nevěra, zrada, negativní pocity jednoho vůči druhému
• atd. …

Každý pár se cítí být vystaven tlaku ideálu představy štěstí ve dvou. Když to mají jinak, je to důkaz, že je něco špatně a nezaslouží si žít ve šťastném páru po celý dlouhý šťastný život. Než poznáme, že tomu tak prostě není a být nemůže, než dáme přednost realitě před masově šířenou iluzí – zkrátka než se rozkoukáme, máme za sebou další nepovedený pokus.

Jednotlivá přesvědčení se nepřetržitě objevují na plátnech kin, na plakátech, v románech, v televizi. Je to obludný ideál, kulturou podporovaný a produkovaný nesmysl, kterému je těžké neuvěřit – tím spíše, že cílí na naše slabiny, touhy a emoce.

Přednáška 24. října 2024