Syntetické štěstí

Představte si dvě možné varianty vaší budoucnosti. Zaprvé vyhrajete v loterii miliardu korun. Zadruhé ochrnete a budete po zbytek života na vozíku. V kterém případě budete šťastnější? Je to hodně hloupá otázka, viďte. Samozřejmě budu šťastnější jako milionář než jako paraplegik, řeknete si. Jenomže tak to není. Výzkum prokázal, že zhruba rok od ochrnutí nebo výhry jsou obě skupiny lidí šťastné zhruba stejně.

Podobný průzkum proběhl u lidí, kteří šli na vyšetření, zda mají nebo nemají virus HIV. Domnívali se, že půl roku po získání diagnózy budou velmi nešťastní, pokud budou shledáni HIV pozitivními, a naopak velmi šťastní, pokud se u nich virus neprokáže. I tito lidé přecenili dopad diagnózy na své štěstí.

Mnohdy strávíme celý život pachtěním se za svou představou. Když dojdeme do cíle, často zjistíme, že to vlastně není ono.

Lidský mozek je totiž naštěstí zkonstruován tak, abychom se s ranami osudu obvykle velmi rychle vyrovnali. Dan Gilbert, který se na Harvardu zabývá studiem lidského štěstí a je autorem knihy Stumbling on Happiness, dokonce uvádí, že velká životní traumata na naše subjektivní štěstí nemají téměř žádný vliv, pokud se staly před více než třemi měsíci. Ve výzkumech dokazuje, že lidský mozek má schopnost si štěstí vyrábět a že to dělá každý z nás, i když v různé míře. Říká tomu „syntetické štěstí“.

Úhel pohledu

Máme obvykle určitou představu o tom, co nás udělá šťastnými, a mnohdy strávíme celý život pachtěním se za touto představou. Když dojdeme do cíle, často zjistíme, že to vlastně není ono. Že jsme čekali něco mnohem lepšího. Jindy máme velké obavy, že ztratíme něco důležitého nebo že se stane něco, co pro nás bude nepřijatelné. Když se to ale skutečně stane, zpravidla nám stejně nezbude nic jiného, než se vzpamatovat a jít dál. Úzkost je proto nakonec horší než to, když se něco špatného doopravdy přihodí.

Psychologové tomu říkají „zkreslení dopadu“. Mozek nás přesvědčuje, že rozdíl mezi subjektivně vnímanou dobrou a špatnou variantou je větší než ve skutečnosti. Ovšem už buddhisté před mnoha sty lety věděli, že štěstí není otázkou vnějších okolností. Jde o stav naší mysli. O to, jaký postoj zaujmeme ke svému osudu, jak nás vede naše povaha. To znamená, že je do značné míry na nás, jestli budeme šťastní nebo nešťastní.

Tím je všechno na jednu stranu mnohem jednodušší, na druhou stranu komplikovanější. Buddhismus sice nabízí metody, jak dosáhnout stavu trvalého štěstí, potíž je v tom, že je musíte soustavně praktikovat po několik let, lépe po několik životů. Další cestou k pocitu větší spokojenosti je například psychoterapie, i ta však bývá během na delší trať. Všichni víme, že naordinovat si štěstí není tak jednoduché a že to úplně snadno nefunguje.

Dokážete si představit fungující ekonomiku, ve které by všichni věřili, že budou spokojení tak či tak, ať zvolí jedno nebo druhé? Ekonomika je postavena na víře, že náš život bude růžovější, když získáme víc peněz, majetku, informací nebo možností volby.

Zamysleme se raději nad tím, jak vzniká ono syntetické štěstí. Často se setkáváme se smířlivými výroky lidí, kteří se někdy během života ocitli v pasti, ztratili majetek nebo zdraví, prestiž nebo zaměstnání. Obvykle v takové situaci po nějaké době říkáme: „Jsem díky tomu šťastnější. Bylo to to nejlepší, co se mohlo stát.“ Můžeme mávnout rukou a říct si: „To je jen takový obranný mechanismus. Ve skutečnosti si ti lidé lžou do kapsy.“ Proč by ale syntetické štěstí nemohlo být stejně trvalé, stejně skutečné a stejně hodnotné jako štěstí, které se nám „přihodilo“ vlivem okolností? Zvláště když jsme si už ukázali, že štěstí či neštěstí přinesené „náhodou“ dlouhého trvání nemá?

Riziko volby

Je samozřejmé, že společnost ono „syntetické“ štěstí zavrhuje. Dokážete si představit fungující ekonomiku, ve které by všichni věřili, že budou spokojení tak či tak, ať už zvolí jedno nebo druhé? Ekonomika je postavena na víře, že náš život bude růžovější, když získáme víc peněz, majetku, informací nebo možností volby. Supermarket plný zenových mnichů moc peněz nevydělá, pokud zenový mnich nepotřebuje uvěřit tomu, že s elektrickým zubním kartáčkem, myčkou nádobí, potápěčem do sodovky, ručníkem ve slevě, s originální japonskou bonsají a chladičem piva na USB se stane šťastnějším člověkem.

Přednáška 24. října 2024