Svaly posilují psychiku

Cesta k sobě

Co všechno jste v té době změnila?Začala jsem dobře jíst, omezila cukr, díky tomu se mi zlepšila funkce střev i nervového systému. Objevila jsem Wima Hofa a začala s otužováním a fyziocvičením, chodila více do sauny, měla zdravější vztahy. Zjistila jsem třeba, že jsem hypermobilní a chybí mi síla. Překvapilo mě, jak rychle to začalo pracovat pro mě. Začala jsem být pevnější a odolnější nejen fyzicky, ale i psychicky. Vážím si života a toho, že je mi ve vlastním těle dobře. A vážím si všech blízkých lidí, které v životě mám. Dotek považuji za jeden ze svých nejdůležitějších komunikačních nástrojů. V dobrých rukou je to nenahraditelný nástroj hojení.

Jaké změny se vám nejvíc osvědčují? Co doporučujete?Přístup longevity a současných zdravotních trendů se u stárnoucích zdravých lidí hodně potkávají zejména v požadavku na zvýšení příjmu bílkovin, silového i kardio tréninku. Nejzásadnější trojicí zdravého života je kvalitní jídlo, pohyb a dostatečný spánek, teprve až pak přicházejí ke slovu kupované preparáty. Dvě třetiny základu máte zdarma. Sice si můžete najmout trenéra, ale také se dá cvičit podle knihy nebo internetu a jíst jednoduché zdravé potraviny. V první řadě je potřeba zvládat stres, který se u citlivých lidí s přibývajícím věkem zesiluje, a „vymazlit“ vztahy k sobě i k blízkým lidem. Také považuju za důležité, aby ženy neměly dlouhé pauzy mezi jídly.

Takže nejste zastánkyní současného trendu přerušovaného půstu?Nedělá to dlouhodobě dobře na kortizol. Ale někomu to samozřejmě může vyhovovat. Shoduji se s trendy, že je u toho velmi těžké získat dostatek bílkovin, aby to neovlivnilo ztrátu svalové hmoty. Zvláště u stárnoucí populace.

Pro ženy, které se do nástupu menopauzy sportu nevěnovaly, může být těžké začít. Jak se vám daří je rozpohybovat?Fyzický i psychický stav jsou neskutečně propojené. Spousta studií potvrzuje, že i těžké deprese se mohou zmírnit, pokud se podaří člověka rozhýbat. Důležité je najít si pohybové aktivity, které vás budou bavit a díky nimž budete co nejsilnější s co nejmenším úsilím. Prostě takový intenzivní chytrý minimalismus. Aspoň dvakrát týdně mít silový trénink třeba s vlastní vahou těla a aspoň jednou týdně na pár sekund opakovaně dostat srdce bezpečně na maximální tepovou frekvenci. Říká se tomu SIT (sprint intervalový trénink). Zažít stav, kdy sotva popadáte dech. Zasprintovat na osm až deset sekund. Vydýchat se a znova. Stačí šest kol. Srdce se posiluje, zvětšuje, je pružnější, pomáhá to i oběhovému systému. Navíc se do těla vyplavují endorfiny a další látky zvyšující pocit štěstí. Důležité je provádět to bezpečně, tedy použít cvik, který zvládnete takto dělat a nezraníte se.

Jenže pro spoustu pohybových začátečnic s nadváhou je těžké překonat stud a někam vyrazit. Jak vy jste zvládla přijmout svou vizuální zvláštnost s vitiligem?Práce na sebepřijetí může být pro někoho opravdu celoživotní výzva k vlastní laskavosti. Také jsem se na začátku za bílé skvrny styděla, ale už je neskrývám, ani by to nemělo cenu. Jsem hodně tmavá a v létě se to ještě zvýrazní. Kolem rtů mám velkou bílou plochu, i na rukou, každý rok se vše rozšiřuje. Ale doba se mění, už jsou i modelky s vitiligem a lidem to přijde zajímavé. Jsou horší kožní nemoci. Je pravda, že spousta žen ještě hůř zvládá nadváhu, nechtějí chodit plavat a často ani mezi lidi. Jenže kvůli cvičení nemusíte chodit do fitcentra, stačí se naučit jednoduché cviky s vlastní vahou a zvolna získávat sebedůvěru a zpevňovat svaly.

Zaujalo mě další vaše heslo, že nejlepší spoření na důchod jsou právě pevné svaly a dobrá kondice. Po nedávném nebezpečném pádu z kola jsem léta tréninku opravdu ocenila.Každý sval je nesmírně cenný pro to, abychom se v nemoci dokázaly zvednout z postele. Je dobré mít „naspořenou“ zásobu svalů a velké pružné srdce zvyklé na zátěž. Pomůže to k mnohem delšímu soběstačnému životu. Stačí patnáct minut poctivého cvičení denně a dbát na přísun bílkovin. Změní to tělo i chutě, takže snáze přizpůsobíte koncept jídelníčku zdravějšímu životu. Nejde to hned, ale překvapivě rychle. Stojí za to pokusit se vybudovat tělo, které vás drží a baví vás.

Opravdu stačí k napravení škod způsobených zanedbáváním těla začít cvičit a lépe jíst až s blížící se menopauzou?Lepší pozdě nežli později (smích). Nejraději pracuji se ženami po čtyřicítce v perimenopauze, protože v ní sama jsem. Je mi 51 a mám pouze občas v noci návaly horka. A pak také návaly stesku a dojetí třeba u filmu. Ale psychicky i fyzicky tohle náročné období zvládám. Mám kolem sebe velkou komunitu žen. Jsem typická iniciátorka a „roztleskávačka“, pořád něco objevujeme. Maminky někdy na akce s sebou vezmou dcery, aby něco společně zažily. Ty se už od mládí učí mít rády své tělo a něco pro ně dělat. A to je základ.

Vladimíra Rychlik: Původně farmaceutická laborantka pracuje jako produkční v Meltingpotu festivalu Colours of Ostrava. Mimo jiné je pohybová specialistka, masérka i lektorka životního stylu. Narodila se v Ostravě, s manželem a synem žije v Hlučíně na Opavsku. Zabývá se zdravým životním stylem, udržitelností pohybu a zpomalením stárnutí zejména žen v menopauze.