Stoický klid

Neustále se měnící svět se dotýká naší psychiky. Lidská touha po zakotvení a stabilitě jakoby ztrácí smysl. Dřív se zdál život jednodušší – najdi si jednoho partnera, bydlete na jednom místě, choďte do jedné práce, vychovejte pár dětí. A k tomu možná pěstujte jeden koníček.

Jaký význam má ale v dnešní době kupovat byt, když nevíme, kde budeme žít za dva roky? Jestli práce, kterou máme teď, bude pořád potřebná? Jaký má význam zdokonalovat se v psaní nebo grafických dovednostech, když lidské tvůrce pomalu nahrazuje umělá inteligence?

Věčná nejistota

Tato proměnlivá dynamika života a světa nás nutí neustále se přizpůsobovat novým situacím a výzvám. To nám brání nalézt pevný základ, pomyslně i prakticky „zakořenit“. Nemáme příležitost vytvořit si silný vztah k místu, komunitě či tradici, který by nám časem poskytoval pocit sounáležitosti a smyslu.

A tak chceme všechno rychle, hned a s co nejmenší námahou. Místo toho, abychom rozvíjeli hluboké vztahy a věnovali se naplňujícím aktivitám, zaměřujeme se často na povrchní potěšení a okamžité uspokojení. A to mě jako psychologa trápí.

To, co jsem právě popsala, se odborně nazývá tekutá modernita. Dříve se o ní hovořilo pouze v sociologickém kontextu, dnes vnímáme už i její psychologické aspekty. Koncept zavedl polský sociolog a filozof Zygmunt Bauman.

Ten tvrdí, že moderní společnost se stala „tekutou“, protože tradiční struktury a instituce, které dříve dávaly životu smysl a řád, se nyní zdají být nestálé a přechodné. Takové uspořádání zpochybňuje všechny tradiční představy ohledně identity a společenského zařazení.

Vlivem neustálých změn a nejistot se lidé často cítí ztracení a bez kořenů. V psychoterapeutických místnostech se pak uhnaní jedinci na pokraji vyhoření snaží najít odpovědi na otázky: „Kdo jsem? Kam spěji? Co vlastně chci? Co je smyslem toho všeho?“

Inspirace stoickým přístupem

Dánský psycholog Svend Brinkmann si pokládá otázku, jestli je možné v této době nějak zpomalit a zakořenit. Řešení, které nabízí, je inspirované stoickou filozofií. Ta se rozvíjela v antickém Řecku kolem 3. století před naším letopočtem, tedy v období, které následovalo po smrti Alexandra Velikého. 

Proč je to pro nás zajímavé? Tato doba byla charakterizována rostoucím individualismem a zaměřením na osobní zkušenosti. I stoicismus tak víceméně vznikl jako reakce na přílišný tlak na výkon. A my se jím můžeme inspirovat i dnes, po více než 2000 letech.

Kontrolujte to, co můžete ovlivnit

Stoická filozofie vychází z několika základních myšlenek. Jednou z nich je rozlišování věcí, které jsou v naší kontrole, od těch, které jsou mimo ni. Měli bychom se soustředit na to, co můžeme ovlivnit, a neplýtvat energií na to, co je mimo naši kontrolu. Že je to jasné? Teoreticky asi ano, ale ta praxe…

Kolikrát mě v životě trápily situace, ve kterých jsem prostě neměla šanci cokoli změnit. Třeba vážné onemocnění někoho, kdo mi byl blízký. Tenkrát jsem se natrápila opravdu hodně, a přitom jsem nemohla dělat nic jiného než být s tím člověkem a zpříjemnit mu toto těžké období svým optimismem.

Mnoho z nás trápí stárnutí, snažíme se s ním bojovat umělými vlasy, botoxem, plastikami, mastičkami. Trápí nás vidina smrti a konečnosti. Co ale můžeme dělat?

Ptejte se sami sebe a upřímně si odpovídejte

A proto si myslím, a stoická filozofie je mou oporou, že to nejlepší, co pro sebe můžeme ve chvílích smutku udělat, je ptát se: „Mám zrovna nad touto věcí nějakou kontrolu?“ Pokud ano, běžme s tím něco udělat. Pokud ne, zopakujme si: „Můj čas je drahý, nebudu jím plýtvat a věnovat ho tomu, co stejně neovlivním.“

Aktuálnější než dřív je i strach o práci. Mnoho spisovatelů, malířů, textařů a dalších kreativců se bojí, čím se budou za pár let živit. Obava je to naprosto pochopitelná a reálná. Je ale nutné se také ptát, jak toto můžou ovlivnit. Je možné změnit společnost a zastavit umělou inteligenci? Ano? Pak to zkuste. Ne? Pak se s tím smiřte, přesměrujte svoji pozornost jinam, naučte se něco jiného, ale už se tím hlavně netrapte.

Naordinujte si pravidelné dávky utrpení

Stoická filozofie předkládá i několik konkrétních cvičení, jak se s neustálým tlakem na výkon a s vykořeněností vyrovnat. Cvičení, která vám chci ukázat, nebudou moc příjemná, ale je to záměr. Naordinujte si pravidelné dávky utrpení a zvyšte tak svoji odolnost a sebevědomí.

Dejte si čas od času ledovou sprchu nebo zkuste půst. Případně si můžete dát i výzvu týden nic nekoupit. Tím, že si dobrovolně vyzkoušíme podmínky, kdy nemáme stoprocentní komfort, získáme zkušenosti, které nám pomohou překonat nejistotu a zlepšit sebevědomí v případě skutečných obtížných situací.

Cvičení pro obzvlášť otrlé: dobrovolně se vystavte posměchu. To vám pomůže zmírnit stres spojený s tím, co si o nás ostatní myslí. Je to snazší, než se zdá. Oblékněte si něco hodně neobvyklého nebo se učešte způsobem, jaký zaručeně sklidí posměch. Překonání této nepříjemné situace z vás opět udělá odolnější bytost.

Stoicismus v psychoterapii

Sedí vám stoický přístup a chcete vědět více? Jedním z nejpopulárnějších přístupů je v současnosti kognitivně behaviorální terapie (KBT). Její zakladatel Aaron T. Beck také čerpal inspiraci ze stoických myšlenek. V čem se tyto přístupy podobají?

Stejně jako stoicismus i KBT zdůrazňuje důležitost našeho vnímání a interpretace událostí v tom, jak vznikají naše emoce a následně reakce. KBT se zaměřuje na identifikaci a zkoumání iracionálních či zkreslených myšlenek, které mohou vést k negativním emocím a nezdravému chování. Přerámování myšlenek, změna úhlu pohledu, věnování se tomu, co mohu změnit, a oproštění se od toho, co změnit nemohu – to jsou společné rysy.

KBT a stoicismus si navíc cení sebereflexe a sebeuvědomění jako zásadních nástrojů pro osobní růst a zlepšení. Nic se nestane samo, a ať už se rozhodnete stoické praktiky zkoušet sami doma, nebo vyrazíte ke KBT psychoterapeutovi, bez vaší práce a upřímného pohledu do nitra nenastane žádná změna.

Ale pozor, KBT vychází z více různých přístupů a filozofií. Je také zaměřena na praktické terapeutické techniky a metody, zatímco stoicismus je širší filozofický systém s etickými a morálními zásadami. Předpokládám ale, že pokud vám jsou stoické myšlenky blízké, mohl by vám vyhovovat právě KBT terapeut.

Náš svět nás nutí neustále se přizpůsobovat a hledat nové způsoby, jak zvládnout tlak moderní společnosti. Stoická filozofie nabízí užitečné nástroje a perspektivy, které nám mohou pomoci zakořenit ve své existenci, zvýšit naši odolnost a zaměřit se na to, co můžeme ovlivnit. Věřím, že takový přístup nám může přinést klid v duši.