Srovnejte si hodnoty
Nakolik je váš každodenní život v souladu s tím, co je pro vás důležité?
Poslední rok je mnohými označován jako doba, kdy bychom si měli přerovnat své hodnoty. Někdo mluví o příležitosti, jiný se proti takovému označení bouří. Ale ať už se na to díváme z jakéhokoli úhlu pohledu, pravdou je, že mnohé se změnilo. Mnohé jsme byli nuceni změnit a to v sobě vždy nějaké poznání nese. Otázce, co je pro nás v životě důležité, se tak většinou nevyhnul nikdo z nás. Paradoxem je, že naše hodnoty, jak je obecně chápeme, se v zásadě příliš nemění, a dokonce je má většina lidí dost podobné: zdraví, láska, rodina, přátelství, práce… Jak je tedy možné, že nám to společně tak málo funguje? Že místo toho, aby nás to společné spojovalo, jsme stále více rozděleni? Kde se stala chyba?
Pokud se nechcete pohybovat jen v teoretickém poli, zkuste si své hodnoty napsat. To většinou nebývá nic těžkého, máme je přece srovnané. Jenomže to, co často bez problémů napíšeme, bývá velmi obecné a vlastně nám to v životě nijak zvlášť nepomáhá.
Naší hodnotou může být láska, ale přitom máme pocit, že se nám jí nedostává. Chceme zdraví, ale trápí nás řada neduhů. Je pro nás důležitá zajímavá práce, ale s nechutí vyhlížíme pondělí. Nezaměnili jsme ty do nekonečna opakované hodnoty jen za přání, vzdálené cíle, ležící v nedohlednu? Nepramení naše nespokojenost a naštvání i z toho, že své hodnoty často příliš nežijeme?
Náš seznam je přesto důležitý – ukazuje nám životní oblasti, které považujeme za zásadní. U každé z těchto oblastí bychom si ale měli položit konkrétní otázky:
- Co přesně si pod touto hodnotou představuji?
- Je tato hodnota opravdu součástí mého života?
- Jak ji žiji den po dni?
Například: Co pro mě v tuhle chvíli znamená zdraví a co jsem pro ně dnes udělal? Jestliže si cením lásky, byl jsem dost laskavý? Co očekávám od své práce, a pokud se mi v ní dočasně nedaří, jsem připraven to přijmout a časem změnit?
Je dost pravděpodobné, že pokud si položíte takové konkrétní otázky, zjistíte, že některé ze svých hodnot ve skutečnosti nežijete, a jiné jsou dokonce jen zbožná přání, v jejichž naplnění vlastně ani nedoufáte. Můžeme ale něco, co v našem životě zcela evidentně chybí, aniž bychom to nějak reflektovali, považovat za svoji životní hodnotu? A můžeme ji do svého života přivést, když tomu někdy brání zcela objektivní překážky?
Hodnoty, které žijeme
K zodpovězení těchto otázek existuje cesta, na jejímž počátku je důležité se zamyslet nad tím, jak hodnoty správně popsat a porozumět jim. Podrobně se tímto tématem zabývají psychologové Jenna LeJeune a Jason B. Luoma v knize Životní hodnoty v terapii. Na mnoha příkladech ukazují, jak vést klienty k tomu, aby své hodnoty skutečně žili. Tedy aby je nově pojmenovali a učinili z nich součást svého každodenního života.
Hodnoty jsou způsobem chování
Hodnoty primárně nevyjadřujeme tím, co říkáme, ale tím, co děláme. Je to logické a prosté. Jakou hodnotu pro vás má zdraví, snadno poznáte z toho, jak zdravě žijete bez ohledu na to, jestli vás momentálně nějaká nemoc trápí. Přípitkem na Nový rok a přáním „hlavně zdraví, to je nejdůležitější“ toho pro sebe příliš neuděláte. Aby hodnota mohla být naplňována, nutně potřebuje nějakou naši aktivitu, čin.
Hodnoty jsou zároveň směr, který se snažíme držet
Je to stejné, jako když kompas ukazuje na východ: i my víme, kam jít. Stále dál, krok za krokem, den za dnem, rok za rokem. Láska by z tohoto úhlu pohledu neměla být toužebným cílem, ke kterému se upínáme, ale součástí našeho každodenního života. Abychom žili lásku, nemusíme být zrovna zamilovaní nebo žít v naplněném vztahu, ale můžeme se stát laskavým člověkem. K druhým, ale i sami k sobě. A podobně by nám měly udávat směr i naše další hodnoty.
Své hodnoty si vybíráme sami
Od narození nejdříve přejímáme hodnoty druhých – rodičů, učitelů, kamarádů, ale zároveň velmi brzy začneme cítit, do jaké míry s nimi souzníme. Všichni známe ten pocit, kdy jsme udělali něco, co se od nás očekávalo, i když jsme až fyzicky cítili, že to vůbec dělat nechceme.
Takové pocity by nás měly vždy vést k tomu, že zpozorníme a začneme se ptát, zkoumat, do jaké míry jde skutečně o náš směr, nebo jen přání někomu vyhovět. To samozřejmě neznamená, že například pomoc druhým není na místě, ale musíme se pro ni opravdu svobodně rozhodnout.
Hodnoty přinášejí smysluplný, naplněný život
Pokud kráčíte směrem, který jste si vybrali, a cestu lemujete cíli, které můžete naplňovat, ale i pozměňovat či nahrazovat jinými, pak máte velkou pravděpodobnost, že nebudete žít s pocitem promarněného života. Pokud je vaší hodnotou přátelství, budete věnovat pěstování takových vztahů dostatečnou energii a jistě prožijete se svými přáteli mnoho pěkných chvil. Samozřejmě jen do té míry, aby to neomezovalo vaše další hodnoty. Pokud by ve vašem životě začala výrazně dominovat jen jedna z vašich hodnot, například práce, dříve nebo později by se pocit smysluplnosti začal vytrácet.
Hodnoty předpokládají ochotu ke zranitelnosti
Za své hodnoty lidé umírali. K tomu samozřejmě primárně nesměřujeme a doufáme, že nikdy takové situaci nebudeme vystaveni. Ale někdy je dobré to mít na paměti, abychom si uvědomili jejich naléhavost a také to, že žít své hodnoty nám automaticky nepřináší vstupenku do pohodového života. Každý, kdo někdy miloval, komu na něčem skutečně záleželo, ví, že není možné dávat k dispozici sebe sama a zároveň se vyhnout zranitelnosti.
Čím chcete naplnit svůj život?
Podíváte‑li se na hodnoty pod tímto úhlem pohledu, je potřeba se zamyslet i nad tím, zda všechny svoje hodnoty opravdu znáte. Většinou máme pocit, že ano, přičemž některé skutečně žijeme a k některým spíše vzhlížíme. Ale možná jsou i takové, které jste si nikdy přímo nepojmenovali prostě proto, že se o nich běžně nemluví, byť by mohly být pro váš život zásadní. Můžete je ale zkusit objevit pomocí dvou zdánlivě jednoduchých otázek:
Jak by vypadal váš ideální den (týden)?
Pokud jsme si řekli, že hodnoty projevujeme svým chováním, potom by měl náš ideální den být odrazem toho, co je pro nás důležité, co pro nás má hodnotu. Určitě objevíte něco, co jste dřív za důležitou hodnotu ani nepovažovali, například zdánlivě obyčejný klid.
Jak se chová člověk, kterého si vážíte?
Někteří lidé své hodnoty opravdu přirozeně žijí. Pokud souzní s těmi vašimi, jistě je pro vás potěšením v přítomnosti takového člověka pobývat. Mohou to být ale i lidé, které znáte jen zprostředkovaně – z rozhovorů v médiích nebo i knižní hrdinové. To není tolik důležité. Důležité je objevit, co vás k nim přitahuje. Možná si uchovávají vnitřní svobodu, nerezignují, i když jejich životy často nebyly jednoduché. Je z nich cítit jistý druh naděje i radosti ze života. To vše jsou další hodnoty, o které můžete svůj seznam rozšířit.
Jak tedy vypadá váš seznam nyní? Možná na vás trochu padá obava, že je až příliš dlouhý, že to nemůžete všechno obsáhnout, že vás takový seznam víc stresuje, než že by vám pomáhal. Ale ne nadarmo se mluví o žebříčku hodnot. Často opravdu není možné žít vše tak, jak bychom to považovali za ideální, a musíme si vybrat to, co je v danou chvíli nejdůležitější. Nežijeme ideální život, a tedy nemůžeme být ideální lidé. Ale můžeme svůj život stále zlepšovat. A tak se na své hodnoty ještě naposledy podívejte, vyberte si jednu z nich a tu se pokuste příští dny více žít.
- Máte pocit, že vám chybí radost? Pak začněte přemýšlet, jak žít s větší radostí. Kdo udělal radost vám a komu jste udělali radost vy? Ptejte se, jestli děláte radost sami sobě. Nestačilo by k trochu větší radosti více se usmívat nebo zavolat kamarádce, se kterou jste už dlouho nemluvili? Nebo si dát kávu na balkóně, zastavit se pod rozkvetlými stromy? Možnosti se vždycky najdou, jen jim musíme být otevření. Pokud je něco skutečně naší hodnotou, nic nám nemůže zabránit tuto hodnotu prožívat.
- Máte na svém seznamu již proklamovanou lásku, ale zároveň pocit, že se vám obloukem vyhýbá? Ani to vám nebrání lásku projevovat a přijímat v celé její šíři. Pokud to s ní myslíte vážně, opět dokážete najít způsob, jak ji vnést do života, byť postupně a nedokonale. Nic vám nebrání projevovat laskavost, o někoho pečovat a také takové projevy přijímat, všímat si jich.
Možná to zní jednoduše, ale kolik z nás to pravidelně dělá? Není právě to důvodem, že nemůžeme najít mezi sebou společnou řeč, i když se všichni tváříme, že vyznáváme podobné hodnoty? Zatím je to spíš tak, že všichni o takových hodnotách mluví, ale málokdo je ve skutečnosti žije.
Něco skutečně dělat je vždycky obtížnější než o tom mluvit. Ale pokud chceme vést hodnotný život, není jiné cesty. Primárně to neděláme pro druhé, neděláme to proto, aby nás měl někdo rád, ale děláme to pro sebe, protože nám na sobě, na našem životě záleží. A ten netvoří jeden výjimečně hodnotný čin, ten tvoří každý smysluplný den.
Nemusíte svůj život ze dne na den změnit, často stačí si ho víc všímat, uvědomit si, co je pro vás opravdu důležité a jak by bylo možné to den po dni žít.
Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..