Sourozenecké konstelace
Jste nejmladší ze tří sester, nebo snad jedináček? Jak to ovlivňuje vaši povahu a vztahy?
Je to obvykle nejdelší vztah, jaký máme. Provází ho spousta silných pozitivních i negativních emocí, přesto se velmi výjimečně stane, že tento vztah někdo dobrovolně ukončí. Zásadní pro vývoj člověka může být také to, pokud takový vztah v životě zcela chybí. Pojďme si zkusit odpovědět na otázku, kam až sahá sourozenecký vliv.
Časný věk trávíme převážně s příbuznými, není proto divu, že rodina nás v mnohém formuje. Už děti okolo 12. měsíce vykazují sofistikované sociální chápání, zejména jsou citlivé na změny emocí, vřelosti a pozornosti, kterou rodiče mezi potomky rozdělují. Právě od rodičů přebíráme první funkční i nefunkční vztahové vzorce a opakujeme podobné role v práci, vztazích atd. Podle izraelského výzkumníka Hadase Dorona pozitivní emocionální atmosféra v rodině do velké míry predikuje obdobné nastavení pro budoucí vztahový systém.
Každá skupina lidí, tedy i rodina, je svým způsobem živý organismus, který se chová předvídatelně v rámci určitého systému. I přes maximální snahu rodičů o rovný přístup ke všem potomkům se může zdát, že když mluvíme se třemi dospělými sourozenci o jejich dětství, jako bychom poslouchali příběh třech odlišných rodin. To je patrné především u sourozenců s velkým věkovým rozdílem. Děti jsou extrémně citlivé na vnímání odlišností, zejména v identifikaci fér a nefér jednání.
Jak nás ničí rodina
Jistě se shodneme, že férovost není žádné objektivní paradigma. Je ovlivněna pohlavím, věkem, temperamentem, minulou zkušeností, očekáváními atd. Čím více dítě rozdíl vnímá, tím konfliktnější a nepřátelštější postoj vůči sourozencům může zaujmout. Za hádkami v rodinném systému se přitom nejčastěji neskrývají nedorozumění v obsahu, ale v procesu sdělení. Nejde jen o to, co a jak říkáte, ale také co a jak slyší váš partner v komunikaci.
Prvorození
Nejstarší si od narození užívají plnou a exkluzivní rodičovskou pozornost až do doby, než se v jejich životě objeví nevítaný vetřelec. Očekává se, že převezmou rodinné hodnoty, tradici a mnohdy i část povinností, což je patrné zejména u nejstarších dcer, které někdy fungují jako rodiče v záloze či ochranáři slabších.
Některé sourozenecké strategie se neprojevují globálně jako stabilní rys, ale manifestují se jen v konkrétních situacích.
Samostatnou skupinou jsou jedináčci, kteří se mohou chlubit zodpovědností, mají dobrý přístup k dospělému životu a preferují společnost starších osob.
Pozice nejstaršího dítěte buduje zejména rozvoj zodpovědnosti, vedení a svědomitosti, která se v dospělosti manifestuje např. orientací na úspěch, v poskytování rad, ekonomické podpory a zázemí mladším sourozencům. Dle výzkumů Franka Sullowaye z roku 1999 starší sourozenci často tvrdě pracují, jsou rozvážní, disciplinovaní, organizačně zdatní, ale i úzkostní či náchylní k depresi.
Už navždycky druhý
I přes veškerou snahu o rovný přístup k dětem a spravedlivé rozdělení péče nejčastěji tratí prostřední děti. Netěší se jedinečné pozornosti nejstarších, a pokud se narodí mladší sourozenec, přichází brzy i o výjimečnost benjamínka. Buď jsou ještě příliš malí, nebo už moc velcí, a výsledek balancování mezi těmito alternativami většinou není ku spokojenosti dítěte.
Častěji mají sníženou sebeúctu, zvýšený smysl pro povinnost a není výjimkou, že jsou si bližší s kamarády než s rodiči. V dospělosti se díky naučenému balancování mohou stát oproti jiným mnohem flexibilnějšími na kontinuu mezi zodpovědností a závislostí.
Benjamínek
Výhodou i prokletím nejmladších je privilegovaná rodičovská pozornost a péče. Častěji rebelují, jsou nekonvenční, vtipní, extravertovaní a otevření novým zkušenostem, ale také třeba závislejší, přehazují rozhodnutí na ostatní a bývají dominantnější oproti starším sourozencům.
Dle Franka Sullowaye mladší více inklinují k estetice, jsou pozorní k vnitřním pocitům, netradiční, inovativní, láskyplní, tvární, bezstarostní, vyhledávají vzrušení, mají sklon ke snění, jsou nerozhodní a důvěřiví.
Family Systems Theory
Už na začátku padesátých let minulého století americký psychiatr Murray Bowen vypracoval teorii rodinných systémů, jejíž součástí je i vliv sourozeneckého pořadí. Zde uvádím stručný výtah ze studie:
- nejstarší bratr z bratrů: zodpovědný, vůdce, loajální, plachý v blízkosti žen
- nejstarší sestra ze sester: pečovatelka, ve vedení, moc je důležitější než materiální věci, zastrašující pro muže, děti jsou důležitější než manžel
- nejmladší bratr z bratrů: následovník, žije v přítomnosti, ustupuje ženám
- nejmladší sestra ze sester: soutěživá vzhledem k ostatním ženám, miluje vynikat, riskuje, zájem o materiální věci, přitahuje muže – může s nimi soutěžit
- nejstarší bratr ze sester: nemá sklony k šovinismu, dobře funguje se ženami
- nejstarší sestra z bratrů: nezávislá, ráda se stará o muže, pečuje o děti
- nejmladší bratr ze sester: snadno přebírá vedení, přitahuje ženy, ale nerozumí jim, privilegovaný v původní rodině
- nejmladší sestra z bratrů: motivována spíš vztahy než prací, atraktivní pro muže se silnou ženskou stránkou, přátelská
- muž – jedináček: sebejistý, preferuje společnost starších, důležité jsou pro něj otcovské postavy, oceňuje estetiku, není materialista
- žena – jedináček: staví svůj život okolo starších, je motivována jejich souhlasem či schválením, preferuje dítětem být před dítě mít
- dvojčata: blízkost, jeden vede a druhý sleduje, což se stává příznačným ve vztazích, je pro ně těžké představit si osamělý život
- prostřední sourozenci: v jedné roli obvykle silnější, mohou mít více rolí, mohou se cítit odmítáni, smírčí soudci
Nechci však tvrdit, že pořadí narození ovlivňuje náš život osudově a neměnně. U některých lidí převáží vrozené dispozice, některé sourozenecké strategie se neprojevují globálně jako stabilní rys, ale manifestují se jen v konkrétních situacích. Nejmladší se např. může situačně projevit jako „funkčně nejstarší“. Je třeba dívat se na pořadí narození jen jako na další vodítko k pochopení sebe sama, okolí a vašeho vztahu k němu.
Pokud (krom jiného) zvážíte sourozeneckou pozici vaši i vašeho okolí, můžete druhé lépe pochopit či dokonce předejít nedorozuměním.
Co já teď s tím?
Dětství už je ovšem dávno daleko za většinou z nás. Co si z toho tedy vzít, pokud se cítíme málo „poškozeni“ na to, abychom navštěvovali terapii? Je dobré vnímat vliv dětství na současný život zejména ve dvou rovinách:
- Porozumění sobě: Podívejte se na charakteristiku sourozeneckého pořadí tak, jak ji studoval např. Bowen nebo jiní, a zvažte, nakolik je možné, že se vám tento vliv promítá do života. Může vést vaše myšlenky, zajeté vzorce chování, některá slova či způsoby jednání. Zejména se však zamyslete nad tím, zda vám to takto vyhovuje. Velký problém může působit, pokud nejste schopní se z daných vzorců vymanit a reagovat flexibilně, nebo jste okolnostmi tlačeni k roli neobvyklé vzhledem k sourozeneckému pořadí. Všímejte si takových situací.
- Porozumění druhým: Pokud se vám stává, že jste frustrovaní, zmatení nebo naštvaní kvůli chování ostatních, zkuste se zamyslet nad tím, že vy i váš partner v interakci se na svět díváte z pohledu svých subjektivních rodinných zkušeností, které jsou pro komunikaci poměrně zásadní. Pokud (krom jiného) zvážíte sourozeneckou pozici vaši i vašeho okolí, můžete druhé lépe pochopit či dokonce předejít nedorozuměním, být v komunikaci trpělivější a efektivnější.
Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..