Slepá moc davu
Kolektivní duši neovládá potřeba svobody, ale potřeba otroctví.
Kolektivní duši najdeme při díle všude tam, kde nastupuje moc davů. Člověk, který je ovládán kolektivním nevědomím se všemi hrůznými vlastnostmi, stává se součástí davů a jeho jednání neurčuje vůle jeho vědomého já, ale je řízeno proměnlivou a slepou vášní kolektivní duše. Jestliže můžeme soubor uvědomělých morálních vlastností, které jsou jedinci civilizované společnosti dodržovány skrze pevná psaná i nepsaná pravidla, nazvat demokracií, pak můžeme takovou společnost nazvat demokratickou a demokracii hodně volně definovat jako soubor uvědomělých morálních vlastností a postojů z nich vycházejících.
Chápeme‑li morálku jako trvalou úctu k určitým hodnotám, patří ovládání slepých vášní jako pohonné hmoty egoistických popudů k mechanismu, jak morální strategii udržet v trvalém proudu vědomí. Primitivní vědomí, tedy vědomí zakalené vášněmi, je ze své podstaty jiné – nemorální. Nese vysoký stupeň podráždění, je popudlivé, impulzivní, dramatizuje a prudká proměnlivost nálad jej činí rychle a prudce jednajícím, tedy velmi nestabilním. A takové jsou vlastnosti davu. Pokud vysoký stupeň morálky a jejího dodržování je tmelícím prvkem vyspělé společnosti, je jasné, že arogance, pýcha, hloupost, chtivost a neuvědomělost davu spolu s výše popsanými vlastnostmi jsou síly, které takovou společnost rozkládají.
Historie nám už mockrát ukázala dějinné okamžiky, kdy uvědomělé mravní síly, tvořící pilíř civilizovaných společností, pozbyly své moci. Netrvalo dlouho a konečný rozpad společnosti bez morálních pilířů byl dokonán ničivou silou primitivních nevědomých manipulovaných davů. Davy mají z podstaty vlastností kolektivní duše, která ovládá jejich rozhodování a chování, tuto slepou ničivou moc. Je‑li morální a ideové podloží, na kterém stojí určitá společnost či civilizace, zchátralé, neuvědomělé masy způsobí její zhroucení. Slepá moc, která nemá již žádné mravní mantinely, získává mandát stát se jedinou filozofií konce civilizovaného vědomí.
Většina jedinců nemá kromě svého povolání, jemuž se po celý život věnují, o ničem ucelenou a vědomou představu. Nejsou si vědomi sami sebe, a proto jsou neschopni sami sebe vést. Potřebují vůdce. Jsou dobrovolnými oběťmi. Potřebují někoho, kdo je ušetří těžkostí přemýšlení, rozlišování a rozhodování. Kolektivní duši totiž neovládá potřeba svobody, ale potřeba otroctví. Dav žízní po otroctví, nesvobodě a po slepé poslušnosti. Proto mají davy vždy své pány a vůdce.
Přednáška 19. září 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..