Setkání s vnitřním dítětem

Co je to vlastně vnitřní dítě? Je to dítě, kterým jsme kdysi byli, tedy náš soubor vzpomínek na zážitky a pocity z dětství, anebo je to naše současná citlivá „dětská“ stránka osobnosti?Vnitřní dítě je tou částí naší osobnosti, která je aktuálně přítomná v našem prožívání a která má přístup k našim nejcitlivějším a nejskrytějším emocím. Je samozřejmě nějakým způsobem ovlivněna naší historii. Právě zranění nebo zakletí z minulosti nám brání plně žít v přítomnosti. Proto Alice Millerová, která pojem vnitřní dítě do psychoterapie přinesla, i John Bradshaw, který je „oživil“ a přišel s přístupem, o který se dnes většina terapeutů pracujících s vnitřním dítětem opírá, kladou takový důraz na jeho léčení. Bez jeho vyléčení často na podvědomé úrovni žijeme ve starých programech a dokola opakujeme scénáře, které jsme se naučili v dětství, i když jako dospělí bychom si mohli život zařídit úplně jiným způsobem.

Jak se vnitřní dítě v našem chování projevuje?Může se projevovat na různých úrovních – v našem jednání, když se začneme chovat dětinsky, třeba se kvůli nějaké maličkosti urazíme, rozesmějeme nebo rozpláčeme, nebo na úrovni našeho prožívání, kdy sice jednáme „dospěle“, ale uvnitř se cítíme hrozně a něco si v duchu vyčítáme nebo se stydíme. Někdy si připadáme nemožní, neschopní, trapní… Většina z nás prožívá tyto pocity mnohem intenzivněji, než dává ve skutečnosti najevo. A někdy interakce vnitřního dítěte a vnitřního rodiče proběhne skrytě mimo pozornost našeho vědomí – najednou ztratíme náladu, přestaneme rozumět situaci, „vysypou se nám šuplíčky v hlavě“… a nerozumíme tomu, co se s námi děje.

Obyvatelé vnitřního světa

Mluvíte nejen o vnitřním dítěti, ale i o dalších částech osobnosti…Řada psychoterapeutických přístupů mluví o tom, že se naše osobnost skládá z různých částí – Jung mluví o komplexech, psychosyntéza o podosobnostech, transakční analýza a teorie ego stavů o egostavech, voice dialogue o vnitřních hlasech a tak dále. Jsou to různé názvy pro popis části naší duše, které spolu vzájemně interagují. Naše jednání i prožívání je výsledkem jejich spolupráce nebo soutěžení. Artho Wittemann v knize Inteligence duše píše, že každá taková část má k dispozici pět základních složek: vnímání, emoce, myšlenky a jazyk, symboly a svou vlastní energii. Svým způsobem je každá z nich malou samostatnou osobností, která se může projevovat i fyzicky v našem chování.