Setkání s tělem
Budeme spolu až do posledního dne. Chovejme se k němu přátelsky.
„Blíží se léto a já se děsím krátkých rukávů, šortek a sukní,“ vypráví mi klientka, říkejme jí třeba Dáša. „Moje tělo zase bude více vidět – jeho neforemnost, povadlost a objem. Všude vyčuhuju. Už na jaře se znovu objevuje pocit, že nezapadám a překážím. Vzpomenu si na slova mé mámy: Nehrb se, narovnej se, ty jsi zase přibrala? A pak otcův emocionální chlad a nezájem, který mne v dospívání tolik trápil. Chvilkovou útěchu mi přinášely dorty z cukrárny na náměstí… A pak výčitky, že už se zase přejídám.“
V běžném životě i na sociálních sítích se setkáváme se ženami, které nejsou se svým tělem spokojené, našim očím ale připadají krásné a bezchybné. A nejistota trápí mnohdy i muže. Naše vlastní sebepojetí je přitom pro psychickou pohodu nejdůležitější. Jak to tedy zařídit, abychom se ve svých tělech cítili dobře a přijali je taková, jaká jsou?
Laskavost k sobě
V jógové praxi se učí všímavost k vlastnímu tělu. Na konci cvičení se děkuje za to, že jsme si udělali čas sami pro sebe. Projevuje se tak úcta, láska k sobě a k ostatním, se kterými jsme cvičili.
V první řadě možná stačí úplně banální věc, a to být ke svému tělu laskaví. Naučit se ho vážit a poděkovat mu za to, co už v životě dokázalo. Jaké překážky překonalo. Možná zvládlo těhotenství nebo zdolalo vysokou horu. Možná každý víkend okopává zahrádku a přes týden nosí těžké nákupy. A nemusí u toho zrovna splňovat ideální míry.
Umět se vymezit
Když člověk slyší zraňující komentáře na vlastní tělo, je dobré umět se proti nim vyhranit. Nemusíte jít hned do konfliktu nebo se pohádat. Možná stačí v ten správný moment druhému pojmenovat, co ve vás jeho komentář vyvolává. Zaměřit se v řeči na vaše pocity.
„Mrzí mě, když od tebe tohle slyším, je mi pak smutno.“ „Prosím, nemluv takto o mém těle, je mi to nepříjemné.“ Může přijít negativní reakce nebo další devalvace. Vy si ale sami před sebou můžete říct, že jste to zkusili. Vytyčit hranice, za které nechcete druhého člověka pustit, a zdravě se vymezit.
Všímavost
S klienty a klientkami občas využívám cvičení, která člověku pomáhají být s vlastním tělem v kontaktu. Mají tu výhodu, že se dají praktikovat i mimo terapeutická sezení.
Všímavost (mindfulness) nám pomáhá soustředit se na pocity a myšlenky v přítomném okamžiku, aniž bychom je jakkoli posuzovali nebo hodnotili. Chce to trochu tréninku, ale základní dovedností je, že vůbec zachytíme, že nám nějaká myšlenka právě prolétává hlavou, třeba Zase jsi přibrala, v těch plavkách vypadáš strašně!
Zúzkostňující myšlenky totiž mají schopnost vyvolat stresovou reakci – bušení srdce, sevřené hrdlo, stažený žaludek. Ve chvíli, kdy myšlenky „podchytíme“, můžeme s nimi pracovat dříve, než nás úplně zaplaví.
Všímavost lze praktikovat například vleže. Jednu ruku pokládáme na hruď, druhou na břicho. Se zavřenýma očima zkoušíme dýchat do břicha. Soustředění je upřené na dech. Pokud nám v hlavě proběhne nějaká myšlenka, zachytíme ji, ale nerozvíjíme ji dál a vracíme se zpátky k dechu. Cvičení je dobré provádět na klidném, bezpečném a nerušeném místě. Prostě někde, kde se cítíme dobře.
Bodyscan
Bodyscan neboli skenování těla je relaxační technika, která napomáhá cítit vlastní tělo, uvolnit se a napomáhá ke snížení stresu. Je to stejné jako u trénování všímavosti – stačí se položit na bezpečné, klidné místo a začít se soustředit na dech.
Ve chvíli, kdy jste dostatečně uvolnění, vlastní tělo v mysli „procházíte“ od hlavy k patě. Začínáte u prstů na nohou, nártů, lýtek, holení, kolen a postupujete až k hlavě. Všímat si lze také tlaku nebo napětí, svědění nebo i pocitů chladu a horka.
Tělo v čase
Naše těla se v průběhu života proměňují. S přibývajícím věkem chátrají, stárnou, hrbí se. Moje babička říkávala, že se stářím se scvrkává a přibližuje se zemskému povrchu…
Naše těla jsou jen naše. Nezasloužíme si, aby byla terčem posměchu, aby o nich kdokoli rozhodoval bez nás. Máme právo na to žít a být ve svém těle spokojení. A máme celý život na to naučit se je přijmout taková, jaká jsou. Tenká, bílá, vysoká, hubená nebo silná.
K takovému přijetí postupně dospěla i Dáša: Uvědomila jsem si, že negativní komentáře druhých k mému tělu odrážejí jejich nezpracovanou frustraci a vztek. Tyto pocity si do mne projektovali a nesouvisí se mnou jako takovou. Musela jsem ale začít i sama u sebe: vážit si sama sebe a nalézat vlastní sebehodnotu nezávislou na druhých.
Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..