Šest mýtů o psychoterapii
Pro spoustu lidí je pořád obtížné si návštěvu u psychologa obhájit před okolím. Nebo se k ní vůbec odhodlat.
„Takže někomu platíš za to, že se můžeš vykecat a on tě polituje?“ „Najdi si radši kamarády a terapeuta nebudeš potřebovat.“ Představy o psychoterapii jsou různé. Filmová zobrazení psychoterapeutů k utvoření reálného obrázku příliš nepřispívají. A je škoda, když kvůli podobným mýtům člověk psychoterapii odmítá, i když by pro něj mohla být užitečná.
O psychoterapii a dalších formách psychopomoci se určitě ví víc než před lety. Přesto se i dnes setkáváme se zkreslenými nebo rovnou scestnými představami. Jaké jsou ty nejběžnější?
1. Terapie spočívá v tom, že se člověk vypovídá a uleví se mu
Pro mnoho lidí je opravdu nesmírně úlevné některé věci o svém životě říct nahlas v podobě, jakou si nedovolí třeba před přáteli nebo před rodinou. Mnohdy mluví o věcech, o kterých neví nikdo jiný, které ještě neřekli nikomu. Ale většinou to „vypovídání“ není všechno. I když problém pojmenujete, neznamená to, že zmizí.
Samozřejmě platí, že roli terapeuta může v něčem převzít dobrý přítel, když dokáže poslouchat a nesoudit. A že když máte pevné a blízké vztahy s lidmi kolem sebe, je to velká pomoc snad ve všech životních situacích.
Terapeutova výhoda je ta, že mívá větší nadhled než třeba rodina a přátelé. Ptá se na jiné věci a mnohdy s jiným záměrem. Umí si všimnout méně samozřejmých souvislostí. Může hluboce soucítit, ale současně se řešená témata nedotýkají jeho osobního života.
2. Terapeut získá informace, najde problém a zajistí řešení
Svým způsobem je tento postoj druhý extrém. Staví terapeuta do pozice opraváře: jako když připojíte auto na diagnostiku, rozsvítí se kontrolky a hned víte, co je kde třeba vyměnit. Není divu – takový postoj chceme obvykle od lékařů. Jsem tu, jsem rozbitý, spravte mě.
Platí už řečené: terapeut často vidí méně samozřejmé souvislosti. Mnohdy má také v hlavě různé hypotézy a třeba i diagnostické úvahy, které vychází z informací od klienta, z toho, co v něm samotném klient vyvolává, i z toho, co vidí v jejich vzájemném vztahu.
Ale neznamená to, že umí číst myšlenky. Nebo někoho z expertní pozice spravit. V důsledku si pomůže klient sám. Nebo se změny dějí ve vzájemném vztahu. Podle některých humanistických psychoterapeutických směrů terapeutický proces jednoduše mobilizuje úzdravné síly a mechanismy, které má každá živá bytost.
Přednáška 19. září 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..