Sati: síla čisté pozornosti

V první řadě chci říci, že je to skvělé. Mluvit o bytí v přítomnosti je opravdu potřeba. A ještě mnohem více je zapotřebí postoupit od pouhého mluvení ke skutečné realizaci. Což jsou ovšem dvě věci. Mají k sobě tak daleko, jako mívá krásná a vznešená teorie od žité praxe.

Týká se to i lidí, kteří tyto a další podobná instantní moudra hlásají. Lidé jsou zkrátka stále jen lidé, i když mají plná ústa nejen zubů, ale i vznešených či trefných pravd a pouček.

Právě abychom se vyhnuli zbytečným zjednodušením, kterých je dnešní doba (kladoucí důraz spíš na rychlost a bombastičnost sdělení než na jeho obsah) plná, podívejme se spolu pečlivěji na to, co vlastně ono tady a teď, přítomný okamžik, znamená.

Podívejme se na svět bez filtrů

Prožívání skutečnosti běžně a zcela automaticky probíhá skrze filtry. Těmito filtry jsou naše postoje, názory, zažité vzorce vnímání, uvažování, prožívání, cítění, myšlení.

Existuje možnost vnímat skutečnost bez filtrů, takovou, jaká je. Díky schopnosti, kterou používáme naprosto běžně – pozornosti.

Vytvářejí se v průběhu našeho života, od jeho prvních okamžiků. Už před narozením jsme vystaveni vlivům, jež formují tvořící se osobnost. Ty se míchají s balíčkem určitých dispozic. V průběhu dětství se tvoří úhelné kameny naší osobnosti, obrušují se a vyhraňují v pubertě a raném dospívání.

Tento proces s větší či menší intenzitou probíhá po celý náš život. Je to zprvu vytváření, posléze spíše modifikace vnitřní mentální struktury. Našeho já. Vše, co vnímáme a prožíváme, je pak hnáno přes tuto vnitřní strukturu. Je to tedy více či méně ovlivněno, přeformulováno, zabarveno.

Existuje ovšem možnost vnímat skutečnost bez filtrů, takovou, jaká je. Díky schopnosti, kterou používáme naprosto běžně – pozornosti. Přesněji skrze zaměření pozornosti na daný jev a jeho uvědomění. Ovšem oproti běžnému typu pozornosti s malým, ale v důsledku naprosto zásadním rozdílem:

Na rozdíl od pozornosti neustále vztažené k já, hodnotiteli, struktuře filtrů, je možné vědomou snahou vnímání očistit, oprostit. Vnímat jev bez hodnocení, vztahování, vnímat jej čistě – takový, jaký je.

Tomuto typu pozornosti se v buddhismu říká sati. Proč právě v buddhismu? Právě odtud čerpáme o tomto jevu současné znalosti, i když často bez uvedení zdroje.

Do češtiny bývá sati překládáno jako všímavost, bdělá či vědomá pozornost, bdělost. Angličtina má trefný termín mindfulness. To je základ onoho tady a teď, odtud pramení moc přítomného okamžiku. V síle čisté pozornosti.

Rozhodně to ale není tak snadné, jak to vypadá. Samotný princip čisté pozornosti je na první pohled snadno pochopitelný, ale i tak existují velká nepochopení.

Zastavená mysl samovolně spočine v tichém vnímání přítomného okamžiku. Vše je průzračné, jemné, jen takové, jaké to je. Zdá se, že dokonalé. Zen.

Strom je snadný

Relativně snadno můžeme být schopni čistě vnímat vnější vjemy, které s námi nemají příliš osobní spojitost. Třeba se kochat krásou mohutných stromů, jejichž větve se vlní jemným vánkem, slunce skrze ně prozařuje a vytváří roztodivné světelné kapky na lesní pěšině…

Nádhera, zastavená mysl samovolně spočine v tichém vnímání přítomného okamžiku. Vše je průzračné, jemné, jen takové, jaké to je. Zdá se, že dokonalé. Zen.

Přednáška 24. října 2024