HOMEPAGE   FETCHER
« Homepage
Publikováno 19.02.2015

Psychoterapie bez vzdělání?

Zkušenosti mají svou váhu. Přesto je ucelené teoretické vzdělání nenahraditelným základem.

Před časem jsem seděl s manželkou na obědě v restauraci a od vedlejšího stolu k nám dolehly kousky hovoru dvou kamarádek. „Tak jsem si udělala ten víkendový psychoterapeutický seminář. Už u mě byli všichni příbuzní, kamarádi, ale teď už nikoho nemůžu sehnat. Nevíš o někom?“ Je asi jasné, že jako psychoterapeut jsem byl v ten okamžik trochu rozčilený.

Bohužel stav, který v České republice momentálně panuje, podobným nezodpovědným pomatenostem nahrává. Jak to? Protože mimo zdravotnictví, které má jasná kritéria pro to, kdo může vykonávat psychoterapii a kdo ne, neexistují zákonné regulativy.

Zjednodušeně to znamená, že slova psychoterapie, psychoterapeut a psychoterapeutka může mimo zdravotnické zařízení (při přímé platbě) zneužívat kdokoli, kdo má chuť a nemá soudnost. Existuje však určitá shoda odborné psychoterapeutické obce, která vymezuje jasněji, kdo si smí říkat psychoterapeut. I v těchto kruzích se však o tématu vedou neustále diskuse a absolutní jednota neexistuje.

Pop‑psychologické mýty jsou velmi rozšířené. Ujasněme si, jak vznikly, čím škodí a co s nimi: 7 mýtů pop‑psychologie

Pokusím se stručným popisem nutné kvalifikace ukázat, co skutečný psychoterapeut musí splňovat, aby bylo možné ho uznat jako člověka, u kterého je slušná šance, že ví, co dělá. Nejde mi o podání vyčerpávajícího přehledu všech možných variant, ale popsání základních parametrů. Snad to některým pomůže odlišit odborníka od nekvalifikovaného podfukáře.

  • Základním požadavkem pro kvalifikaci psychoterapeuta je ukončené vysokoškolské studium. K následnému vstupu do psychoterapeutického výcviku je akceptovatelné vzdělání nejen v psychologii, ale též v oborech humanitních a sociálních věd.
  • Velmi důležitou součástí vzdělání psychoterapeuta je absolvování komplexního psychoterapeutického výcviku, který bývá několikaletý (nejčastěji kolem pěti, šesti let). Studenti se v jeho rámci učí pod vedením zkušených lektorů psychoterapeutické postupy, techniky i teorii. Celkově výcviky nezřídka přesahují 600 hodin vzdělávání.

Volbou určitého výcviku se zájemce začíná profilovat z hlediska budoucího terapeutického směru. Techniky, teorie a pojmosloví tohoto zaměření budou nadále určovat způsob jeho práce s klienty. Dnes je poměrně běžnou praxí tzv. eklektický přístup, kdy terapeut využívá i technik či přístupů náležících k jiným směrům, než je jeho původní výcvikové a teoretické zaměření.

Od jistého stupně výcviku se předpokládá určitá míra kompetence jeho frekventantů. Proto pro další zdokonalení mohou někdy pod intenzivním supervizním dohledem již začít pracovat s klienty. Supervize je nepostradatelnou pomůckou terapeutů, která slouží k udržování či zlepšování profesního úsudku a celkových kompetencí po celou kariéru. V začátcích je splnění kolem 100 hodin supervize jedním z nezbytných předpokladů k získání certifikace o úspěšně dokončeném psychoterapeutickém vzdělání.

Potřebuje psychoterapeut vysokou školu?

Psycholog a psychoterapeut Jay Haley na konferenci Vývoj psychoterapie v roce 1985 referoval o své zkušenosti, kterou zažil v 60. letech v rámci práce se sociálně slabými vrstvami. Byl tehdy postaven před problém, jak najít dost schopných terapeutů, aby mohl poskytnout terapeutickou péči více zájemcům o ni. Zvolil dvě cesty.

  • Ta první spočívala v tom, že učil terapeuty ze středních vrstev porozumět chudým.
  • Druhá cesta vedla přes učení chudých terapii v psychoterapeutických výcvicích.

Podle Haleyho závěrů mnoho znalostí, které byly v té době (a troufám si říct, že i dnes) považovány za zásadní v práci psychoterapeuta, v praxi nebylo nutných. Filozofické, psychologické i jiné akademické vzdělání se v případě možnosti důkladné supervize a vedení těchto lidí z ulice jevilo jako nepodstatné. Svůj příspěvek na toto téma uzavřel na konferenci slovy, že ať už je terapie čímkoli, evidentně může být terapeut vycvičen rozmanitým způsobem, aby se jevil jako kompetentní a dosahoval slušných výsledků.

Média jsou plná omylů. Ale kdyby jen to. Psychologické bludy pouštějí do světa vědci, univerzity i sami psychologové, varuje Dalibor Špok ve videosemináři Jak nepřemýšlet o psychologii

Jay Haley nebyl nějakým neznámým terapeutem. Patřil k významným odborníkům především v oblasti rodinné terapie a jeho zkušenost má svou váhu. Sám znám několik kolegů, kteří vykonávají psychoterapeutickou (či tomuto zaměření blízkou) práci i bez vysokoškolského vzdělání, nebo vysokou školu mají, ale její zaměření je technické, nikoli humanitní.

Přednáška 19. listopadu 2024

Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..