HOMEPAGE   FETCHER
« Homepage
Publikováno 29.11.2011

Psychofyzika štěstí

Pamatujete, jaké drobnosti nám dřív dokázaly udělat radost? Co je to s námi? Jak z toho kola ven?

Čím lépe se máme, tím větší dávky příjemných podnětů potřebujeme, abychom pocítili štěstí. Vědci umí tuto zákonitost logicky vysvětlit, vystoupit ze začarovaného kruhu už ale musíte sami.

Také vyhledáváte zážitky, které vás umí vytáhnout z každodenní rutiny, dodají trochu adrenalinu, přinesou pocit, že skutečně žijete?

 Pro mě tuhle roli kdysi plnilo sázení na fotbal, hokej, tenis. Risk a možná výhra dělaly můj život zajímavějším.

Problém byl v tom, že abych si tenhle pocit udržel, musel jsem sázet i riskovat stále víc. A tuhle tendenci si uvědomuji ve více oblastech mého života.



V dětství vše začínalo od nuly. K radosti mi stačilo málo, často téměř nic. Dnes si musím koupit auto za mnohonásobně větší sumu, abych zažil radost, kterou jsem zažíval z nové hračky. Musím vyrazit minimálně do Alp, abych si připomněl dobrodružství z malých klukovských výprav s kamarády. A můžeme tak pokračovat dlouho..

.

I když hodnota mých současných zážitků přepočtena na peníze je mnohanásobně větší a stále se zvyšuje, pocity s nimi spojené jen málokdy dosáhnou intenzity, jakou si pamatuji z minulosti. A já zůstávám hladový. Stále hladový. 

Proč tomu tak je?



Weber‑Fechnerův zákon



Nedávno jsem si uvědomil, že při troše fantazie odpověď na podobné otázky může naznačit jeden známý vědecký zákon zformulovaný ještě před tím, než byla psychologie přijata jako samostatný vědní nebo studijní obor.

Autoři zákona jsou fyziologové Ernst Heinrich Weber (1795–1878) a Gustav Theodor Fechner (1801–1887) a společná krabice, do které se jejich vědecký přístup hází, se jmenuje psychofyzika.



Weber‑Fechnerův zákon je matematické zevšeobecnění výsledků série fyziologických experimentů, které zkoumaly zákonitosti lidského vnímaní. Říká nám, že jestli poroste síla podnětu geometricky, pak síla počitku bude vzrůstat aritmeticky.



V překladu do reálného života zákon popisuje lidské vnímání takhle:

 Když máte v rukách dvě závaží a máte porovnat jejich hmotnost, vaše schopnost rozlišit mezi váhou předmětů bude klesat s narůstající váhou závaží. Čím jsou předměty těžší, tím větší musí být mezi nimi rozdíl, abyste byli schopni ho postřehnout.



A co kdybychom se odpoutali od fyziologie a zkusili to ještě zajímavěji? Co tak zaměnit dojem hmotnosti za takovou libost nebo dokonce štěstí? S narůstající intenzitou musí naše zážitky štěstí růst o stále větší „sumu“, abychom byli schopní postřehnout mezi nimi rozdíl. Abychom si uvědomili změnu. Zajímavé, ne?



Přednáška 24. října 2024

Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..