Průvodce mužskými archetypy

h1 { margin‑top: 0cm; margin‑bottom: 0cm; }h1.western { font‑family: „Times New Roman“,serif; font‑size: 12pt; }h1.cjk { font‑family: „Arial“; font‑size: 12pt; }h1.ctl { font‑family: „Tahoma“; font‑size: 12pt; }p { margin‑bottom: 0.21cm; }

Moudří vládci s vizí, odvahou a velkorysým a upřímným srdcem jsou vzácnější než panda. Bojovníci naší doby válčí‑neválčí ve vzdálených válkách, kterým nikdo nerozumí, případně zápasí o čest a slávu národa na ledové ploše. Další vybíjejí svoji agresivitu na silnicích nebo na finančních trzích.

Abychom pochopili svou mužskou identitu v postmoderní době, musíme se vrátit ke kořenům. Znovu objevit mužské archetypy: hrdinu, krále, bojovníka a milence. Pokuste se jim porozumět a dát jejich rolím nový obsah, který bude zakotven ve vašem vlastním životě.

Jsme silní. Budeme taky dobří?

Základní mužské archetypy vždy zahrnují nějakou formu moci. Řeší, jak vzniká dobrá moc. Jak se ovládá, jak se sdílí, jak se užívá pro dobro druhých, co je to duchovní moc a co je sobecká moc.

Co jsou to archetypy

Na počátku bylo slovo. Slova se spojila v příběhy, z příběhů se staly mýty, jež ukazovaly lidem cestu. V náboženství, v pohádkách, v tradicích, v umění. Tyto fantazie a symbolické obrazy, které známe z pohádek a mýtů, jsou projevem takzvaných archetypů. Zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung znovuobjevil pro naši západní civilizaci fakt, že mýty obsahují psychickou zkušenost mnohých generací a jsou součástí kolektivního nevědomí lidstva. Archetypy jsou podle něj typické postavy, motivy a scénáře, které nám umožňují bezpečně proplouvat nevědomím až k pochopení a prožitkům naší skutečné podstaty. Symbolickou formou vyprávějí o základních zkušenostech lidské existence. Archetyp není sám o sobě ani dobrý ani zlý. Jeho pozitivní či destruktivní vliv záleží na tom, zda mu podlehneme, budeme ho ignorovat, nebo naopak respektovat a brát v úvahu. Záleží zkrátka na tom, jak se k němu postavíme. Archetypy jsou plné tvůrčí energie. Pokud se na ně dokážeme napojit, najednou věci chápeme, víme, co musíme udělat – a ještě v tom okouzlení nacházíme energii k činu. Z hlubin našeho nevědomí se vynořuje životodárná řeka, aby zavlažila často již vyprahlou půdu. Pokud si impulsu a potřeb našeho nevědomí nevšímáme, může se místo životadárného pramene dostavit povodeň, která může zničit všechnu dosavadní „úrodu“. Na archetypy nemůžeme vyzrát rozumem. Hovoří k nám řečí symbolů a metafor.

Muž se musí naučit nazývat moc pravým jménem. Musí ji ctít, nebo ho téměř vždy zničí. Vezměte si příklad z většiny řeckých či Shakespearových tragédií. Pracuje s ní, někdy povrchně, někdy pečlivě, také současná literatura a kinematografie. V čiré podobě je tato myšlenka dvou podob moci přítomna například v trilogii Pán prstenů.

Hrdina

Archetypu hrdiny se věnoval ve svém díle především americký myslitel Joseph Cambell. Hrdina má v nevědomí jednu obrovskou výhodu, která jej staví do pozice neporazitelného.

Má nekonečně mnoho životů, smrt ho nezastaví a žádné mříže neuvězní. Žádná vzdálenost ho neoddělí, zdá se být nekonečně silný. Je si jistý svou pravdou a svým cílem, nikomu se za své činy nezpovídá.

Příkladem může být bájný Herkules – a většina postav akčních amerických filmů. Hrdina je součástí chlapecké psychiky, kdy je běžné hledání vlastních limitů. Dává nám energii vyrazit na cestu z bezpečí domova. Na konci cesty hrdiny by měla nastat transformace a moudrost.

Hrdina je nutné stádium pro zralého krále, bojovníka, čaroděje či milence. Bohužel mnoho mužů ve zralém věku stále setrvává v archetypu hrdiny.

Král

Král patří mezi velice silné archetypy. Vyjadřuje sílu autority vnitřní i vnější. Moudrý král spojuje a vidí celkový obraz. Klidný král sedící na trůnu je archetypem vyrovnanosti a bezpečí uvnitř svého já. Je proto symbolem plodnosti a tvůrčí energie pro všechny ve své říši.

Král „oplodňuje zemi“. Země (stát, firma, oddělení) je odrazen svého krále. Jak nám říká legenda o Artušovi, když král ztrácí sílu, s jeho zemí to jde z kopce.

Král je muž dost sebejistý na to, aby rozpoznal, potvrdil a požehnal dobru v jiných lidech. Necítí se ohrožen růstem a vyspělostí druhých, protože zná a miluje toho, kým je on sám.

Nemůžete ohrozit krále, protože nepotřebuje ani vás ani váš obdiv. Poskytne vám zdravou nezávislost, autonomii s přesně vymezenými hranicemi.

Přednáška 24. října 2024