Proč meditace bolí

Meditace se v posledních letech stala celosvětově populární záležitostí doporučovanou při širokém spektru zdravotních obtíží. Mnoha lidem slouží meditace jako prostředek snížení stresu, kontroly úzkosti, zlepšení nálady, zvládání bolesti nebo zkvalitnění spánku.

Zajisté bychom nalezli nespočet dalších výhod, ale v některých případech se objevují i negativní zkušenosti, o kterých se již mluví méně. Ty u sebe můžou pozorovat začátečníci i pokročilí praktici a neznamená to, že v procesu meditace děláte nějakou chybu. Jen je potřeba se i na tuto variantu připravit.

Spuštění negativních emocí

Při meditaci se noříte do svého vlastního nitra, soustředíte se na ně a můžete ho prozkoumávat. Někdy se dostáváte až do míst, kde jsou ukryté potlačované emoce, kterým meditace umožní vyplavat na povrch. Nejčastěji se objevují emoce jako vztek, žárlivost, smutek, úzkost nebo strach. Spustit se může i panická ataka.

Pokud si tohoto rizika nejste vědomi, může se stát, že si nebudete umět s tímto návalem emocí poradit nebo s praktikováním meditace zcela přestanete. Ačkoli se to může zdát děsivé, často se jedná o přirozený průběh. Tyto náročné meditační prožitky se objevují i u osob, které praktikují meditaci intenzivně několik hodin denně a můžou je vnímat jako součást svého náboženského přesvědčení.

Nevyžádané vzpomínky

Obdobně jako se při meditaci otevírá prostor pro uvolnění emocí, mohou se na povrch dostat i nechtěné bolestivé vzpomínky. Obzvlášť u osob s posttraumatickou stresovou poruchou, která vzniká jako reakce na silnou stresovou zátěž, se mohou objevit tzv. flashbacky – záblesky z minulosti, při kterých dochází ke znovuprožívání stresující situace. Ani v tomto případě to neznamená, že meditujete špatně nebo že byste měli přestat.

Meditace se nabízí jako prostředek k léčbě traumatu. Je však nutné se na tuto zkušenost připravit a meditaci se naučit od zkušeného člověka nebo odborníka, jenž se přímo zaměřuje na práci s traumatem i meditací. Jinak by se mohlo stát, že své bolestivé vzpomínky ještě více zintenzivníte a více se prožitým traumatem zahltíte.

Prací s traumatem za pomoci meditace se zabývá například Peter Levine, který popisuje tzv. titraci. Titrace je proces, kdy se nenecháte zahltit intenzivním traumatem, ale snažíte se vaši mysl soustředit na příjemné místo v těle nebo na dotek. Mezi tímto příjemný místem a traumatem postupně přepínáte a díky tomu máte lepší šanci naučit se s traumatem při meditaci zacházet.

Změna vnímání

Ačkoli může být změna vnímání očekávaná a někdy i chtěná, někomu nemusí být vůbec příjemná. Studie Willoughby Brittonové ukázala, že u účastníků výzkumu se při meditaci objevovaly halucinace a iluze, zvýšená citlivost na světlo a zvuky. Rozdíl můžete zpozorovat i ve vidění, slyšení a cítění.

Opatrně by s meditací měly nakládat i osoby se schizofrenií a psychotickými poruchami. Je samozřejmé, že v akutní psychotické fázi nebudou meditovat, ale nesprávné techniky meditace mohou psychotickou epizodu spustit.

Pokud je meditace brána do extrémů a nadužívána, může spustit i duševní nemoc. Naučíte‑li se s ní nakládat rozumně, je většinou spíše ku prospěchu a i v případě schizofrenie může mít léčebné účinky.

Fyzický distres

Kromě toho, že meditace může tělu ulevit, může navodit i negativní tělesné změny. Pozorovat lze závratě, zažívací obtíže, problémy s dýcháním, bolesti hlavy, migrény nebo poruchy v sexuální oblasti. Výjimkou není ani narušení kvality spánku, kdy dochází ke snížení nejen jeho kvality, ale i kvantity projevující se až nespavostí.

Pokud jste po pravidelném praktikování meditace začali trpět nočními můrami nebo náměsíčností, zkuste se zamyslet, zda právě meditace nemohla tyto problémy spustit. Když se vrátíte k uvolnění traumatu nebo vzpomínek, které byly ohrožující na životě, může nastat stejná reakce jako na akutně hrozící ohrožení, a to útěk nebo boj (tzv. fight or flight). Při této reakci dochází k nabuzení nervového systému, kdy se začínají prokrvovat svaly, zrychluje se srdeční frekvence a dýchání a snižuje se pohyb střev.

Záchvaty

Jednou z velkých otázek v meditaci jsou epileptické záchvaty; názory odborníků se zde rozcházejí. Někteří tvrdí, že lidé s epilepsií mohou meditovat, a dokonce má meditace na epilepsii pozitivní vliv, jiní zase varují, že meditace může spouštět epileptické záchvaty. Jak? Jelikož dle výzkumů prováděných za pomoci elektroencefalogramu (EEG) meditace ulehčuje tzv. hypersynchronii, což je koordinované spouštění elektrických výbojů v mozku podílející se na vzniku epileptických záchvatů. Při pravidelném opakování meditace a navozování hypersynchronie by tak mohlo dojít u predisponovaných osob k vzniku epilepsie.

Pokud si nejste jisti, zda s epilepsií meditovat můžete, vyhledejte svého ošetřujícího lékaře, který váš zdravotní stav zná nejlépe. Jestli máte epilepsii v rodině, není na škodu se také informovat u lékaře nebo vyhledat někoho, kdo s vámi projde začátky meditace. Meditace může být spouštěčem epileptického záchvatu stejně jako hlasitá hudba, světlo nebo stres.

Mám tedy přestat meditovat?

Jak již bylo několikrát zmíněno, meditaci mohou provázet i nepříjemné zkušenosti, které však nemusí znamenat, že ji máte přestat praktikovat úplně. Je ale důležité, abyste našli svou vlastní cestu a naučili se meditaci trénovat tak, aby vám přinášela pozitivní účinky.

• Pro začátek zkuste netlačit na své limity a meditujte kratší čas.
• Snažte se omezit stres, dopřávejte si dostatek kvalitního spánku a preferujte lehká jídla.
• Neupínejte se k rychlému progresu a kvantitě meditace, ale spíše se zkuste uvolnit a nechte své cvičení volně plynout.

Vždy si k meditaci vybírejte zcela bezpečné prostředí a zajistěte si maximum pohodlí. A hlavně nezapomínejte, že v meditaci neexistuje jen jedna jediná správná cesta, a najděte si tu nejlepší pro vás a vaše tělo.