Proč jsme pověrčiví?

Pověrami prosluli zejména sportovci. Bývají dokonce součástí jejich medailónků na fanouškovských stránkách. Některé jsou přitom pěkně bizarní. Argentinský fotbalový brankář Sergio Goycochea měl ve zvyku před penaltou pomočit branku.

Podle jeho vlastního vyjádření pověra vznikla při zápasu s Jugoslávií na mistrovství světa v roce 1990. Chtělo se mu na záchod, jenže podle pravidel nesměl do konce zápasu opustit hřiště. Vyřešil proto potřebu na místě.

Když došlo na penalty, Argentina zvítězila. Goycochea proto postup zopakoval před penaltovým rozstřelem s Itálií. Kouzlo znovu zabralo. Od té doby začal dnes už šestačtyřicetiletý gólman močit na branku před penaltami pokaždé.

V roce 1986 vyhrála světový pohár Argentina. Mnoho lidí věří, že na vítězství mělo podíl rozhodnutí trenéra Carlose Bilarda. Bilard zakázal hráčům svého týmu jíst kuře, jelikož nosí smůlu.

Tenistka Serena Williamsová se snaží vázat tkaničky před každým zápasem stejně, stejně dlouho se i sprchovat a nosit celý turnaj pořád stejné ponožky.

Svět sportu je prostředí, které vede ke zrodu pověr častěji než například svět profesionálních matematiků. Odlišuje se nějak od ostatních lidských činností? Z pohledu věd o chování přispívá ke vzniku pověr malá předvídatelnost výsledků. Lidská mysl má sklon hledat kolem sebe vztahy příčina–důsledek. Pokud neexistují, vytvoří si je sama.

Podivný tanec holubů

Harvardský profesor psychologie Burrhus Frederic Skinner proslul geniálně jednoduchým experimentálním zařízením: takzvaným skinnerovým boxem. Byla to krabice, do které vědec umístil zvíře. Obvykle mělo za úkol naučit se určitou sekvenci úkonů, po kterých mu vypadlo něco k snědku.

Přednáška 24. října 2024