Praxe všímavosti

Na meditaci není nic mystického – můžete se na ni dívat čistě jako na mentální trénink. Americká profesorka psychologie Julie Brefczynski‑Lewis definuje meditaci jako „skupinu mentálních praktik uzpůsobenou tak, aby se meditující obeznámil se specifickými formami mentálních procesů“.

Meditace klade velký důraz na introspekci a sebepoznání prostřednictvím sebe‑dotazování. Začínáme trénováním pozornosti, ale skutečným cílem je schopnost rozvíjet vhled do vlastní mysli. Existuje mnoho druhů meditace: každá z nich je určena k rozvoji jiných schopností naší mysli. Pro rozvoj emoční inteligence je vhodná všímavost, kterou jsme si představili v předchozím článku.

Jaké mentální schopnosti trénuje všímavost?

Především pozornost a meta‑pozornost. Pozornosti všichni rozumíme. Meta‑pozornost je schopnost věnovat pozornost samotné pozornosti. Jednoduše řečeno, meta‑pozornost vám dá při meditaci vědět „hej, tvoje pozornost se potuluje někde jinde, vrať se zpátky k dechu“.

Meta‑pozornost je tajemstvím koncentrace. Krásnou analogii s jízdou na kole použil Chade‑Meng Tan, autor knihy Search Inside Yourself: abyste zvládli jet na kole rovně, děláte spoustu drobných pohybů, které si ani neuvědomujete. Když se kolo trochu nakloní doleva, opravíte to tím, že se mírně nahnete doprava, a naopak. Rychlým a častým prováděním mikropohybů získáte efekt stálé rovnováhy.

S pozorností je to podobné. Jakmile bude vaše meta‑pozornost silná, bude rychle a často korigovat vaši toulající se pozornost. Tím získáte pocit stálé pozornosti, což je soustředění – a navíc vás to nebude stát téměř žádné úsilí. Postupně tak dosáhnete mysli, která bude zároveň bdělá a relaxovaná. A když je mysl bdělá a relaxovaná, tak se vynoří i další kvality – klid, objektivita a pocity štěstí.

Meditace je cvičení posilující naši mysl

Je to podobné, jako když cvičíte v posilovně, kde získáváte fyzickou kondici a svalovou hmotu. S každým zvednutím činky se vaše svaly posílí a porostou. Stejný proces se děje během meditace. Pokaždé, když se vaše pozornost vzdálí od dechu a vy ji přivedete zpět, váš „sval pozornosti“ roste a vaše mysl se stává o něco klidnější, vnímavější a pozornější.

Důsledkem tohoto uvědomění je, že neexistuje nic jako „mně meditace nejde“. Mnoho lidí zkouší meditovat, a když zjistí, že se nemohou soustředit, že se jejich pozornost pořád vzdaluje od dechu, dojdou k závěru, že to nemá cenu, že na to jdou špatně. Ve skutečnosti je to dobré cvičení, protože pokaždé, když vrátíte svoji pozornost zpět, posilujete svůj „sval pozornosti“.

Další podobností mezi fyzickým cvičením a meditací je to, že obojí může výrazně zlepšit kvalitu vašeho života. Pokud začnete cvičit, většinou už během několika týdnů dospějete do stavu, kdy máte více energie, jste méně nemocní, nebolí vás záda a vypadáte lépe v zrcadle – no prostě se cítíte skvěle. Totéž platí i pro meditaci: a nemusíte se ani potit.

Základní schéma meditace