Pomáhat, nebo odejít?

Každý z nás si nese životem určitou zátěž. Nemusí to být na první pohled nic závažného – stačí vyrůstat v běžné rodině, kde vztahy nebyly zrovna idylické, či během života zažívat obtížné situace neporozumění, strachu či nejistoty.

Každý se s těmito situacemi vyrovnáváme jinak. Co někdo vydrží a snadno překoná, může jiného dovést na pokraj zoufalství. Frustrující zážitky vedou často k potlačení emocí a nesprávnému zpracování zkušenosti či vytvoření únikového vzorce chování. Tím může být například útěk k alkoholu nebo drogám či agrese.

Ale nejde jen o tyto zřejmé projevy psychických problémů. Často může jít o neschopnost navázat dlouhodobý vztah, snahu o přílišnou kontrolu ve vztahu, chorobnou žárlivost, lpění na partnerovi, neschopnost s druhými efektivně komunikovat…

Pro vztah je důležité nejprve se navzájem dobře poznat. Tolerantní bychom měli být, až vztah navážeme, ne před ním.

Pokud se takové chování týká nás a uvědomujeme si ho, jeho řešení je v našich rukách. Co když se ale týká našeho partnera? Jak mu pomoci – a jde to vůbec? Jsme za něj odpovědni a měli bychom mu být oporou v dobrém i zlém, nebo bychom měli především chránit sebe?

Pomáhat, nebo odejít?

Než přejdu k tomu, zda řešit partnerovy problémy či ne, chtěla bych uvést, na co se dnes dost často zapomíná: pro vztah dvou lidí je důležité dobře se poznat před jeho navázáním. V dnešní době všichni hledají rychlé řešení. Jedno dvě rande a začneme řešit, zda nám partner vyhovuje po sexuální stránce. Tím se často přeskočí mnoho kroků, které nás mohou před případnými problémy varovat.

Rozhodně není dobré v začátcích vztahu přehlížet varovné signály. Tolerantní bychom měli být, až vztah navážeme, ne před ním. Příkladem může být, pokud se druhý do vztahu neangažuje od začátku tak, jak byste si představovali. Pokud budete tyto signály omlouvat jeho plachostí nebo potřebou si věci více rozmýšlet a ujmete se iniciativy sami, můžete pak trpět pocitem, že se vám partner dostatečně nevěnuje, celý vztah.

Někdy je jednodušší se s chováním partnera smířit a respektovat ho pro jeho jiné vlastnosti.

Existují ovšem i jasnější signály, které jsme ochotni na začátku vztahu přehlížet a čekat, že se partner změní. Pokud váš partner tráví většinu víkendů pospáváním na stole v místní restauraci, denně vykouří několik jointů marihuany nebo má pověst nespolehlivého donchuána, pravděpodobně to neskončí ze dne na den. Sledujte partnerovo chování ve vaší přítomnosti, ale i v jiných souvislostech: mezi přáteli nebo ve vztahu k rodičům.

Tento způsob seznamování je zdlouhavý, ale pro vztah výhodný. Samozřejmě do vztahu jít můžete i přes různé nedostatky, je třeba si ale dobře rozmyslet, zda jste schopni je tolerovat. Pokud víte, že vám bude například partnerova nespolehlivost vadit, hledejte dál. Uchráníte sebe i jeho od zbytečného stresu.

Záleží mi na tobě, ale i na sobě

Přednáška 24. října 2024