Pohádky v naší hlavě
Jak vlastně víme, že všechno, čím žijeme a čemu věříme, není „jenom jako“?
Občas proměním náš obyčejný byt na pohádkový svět, ve kterém si s mojí dcerou Barborkou hrajeme. Nakreslím mapu k pirátskému pokladu, v obýváku vytvořím z polštářů ohnivé jezero a v předsíni neprostupný les z pokojových kytek. Z plyšáků udělám loupeživé piráty nebo dobré bytosti a rozmístím je do vymyšleného příběhu.
Nakonec zamknu dveře (tedy bránu do hradu) nakreslenými hlavolamy, přijdu za Barborkou a pronesu hlasem plyšové Kozy Rózy: „Pomóóc, princezno. Stala se strašlivá věc – piráti unesli vaši komornou (plyšovou) kočku a přeplavili se s ní přes moře. Musíme ji zachránit! Co budeme dělat?“
Pak se ponoříme do příběhu, řešíme hádanky, fyzické výzvy a vyjednáváme s pohádkovými postavami. A jak procházíme tím dobrodružstvím, dělám vypravěče, mluvím za postavy a také mě Barborka proměňuje na cokoliv, co se jí právě hodí. Od motýla až po koně.
Přednáška 19. září 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..