Partner s ADHD

ADHD je často vnímána jako „dětská“ porucha – jejím synonymem se stal obraz neklidného dítěte, které nezvládá sedět na židli nebo nedokáže soustředit pozornost na jednu věc po delší dobu. Ale co se stane, když toto neklidné dítě zestárne? Mnoho lidí si myslí, že ADHD je něco, z čeho člověk „vyroste“, že se vše s věkem zklidní a zlepší. Ale realita je trochu komplikovanější.

Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou se v dospělosti neztratí, pouze se její projevy mění a vyvíjejí. Podle anglické psycholožky Susan Okie se u více než 50 % jedinců s ADHD její projevy s věkem naopak zhorší. Nezbedné děti, které nemohly sedět na židli, se stanou dospělými, kteří mají problémy s organizací, plánováním a řízením času – klíčovými aspekty takzvaných exekutivních funkcí, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládání každodenních úkolů.

Čtyři lidé ze sta

Psychologové Leonard Adler a Hong Chua píší, že ADHD onemocnění se vyskytuje až u 4 % dospělých. Ti často mají velmi podobné projevy jako děti, včetně nepozornosti, roztržitosti, zapomnětlivosti, impulzivity. Hyperaktivita má tendenci v průběhu času narůstat, jelikož ale dospělý už zná normy chování a dokáže se navenek ovládat, hyperaktivita se u něj projevuje spíš jako vnitřní neklid.

Složitost dospělého života přináší nové výzvy a člověk s poruchou pozornosti tak musí zvládat mnohem komplexnější organizaci času než dítě. Práce, rodina, domácnost, sociální závazky… Všechny tyto aspekty vyžadují schopnost organizovat, plánovat a řídit čas. Pro jedince s ADHD je to, co je pro jiné „obyčejný den“, nesmírně komplikovaným úkolem.

Jak takový život vypadá? ADHD je něco jako neustálé přepínání televizních kanálů v hlavě. Představte si, že se snažíte sledovat svůj oblíbený film, ale někdo stále mění kanály. To může být hodně frustrující, že? U dětí se porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou často projevuje jako běhání sem a tam nebo skákání po místnosti. U dospělých je to spíše skákání z úkolu na úkol.

Nebo si to představte jako jízdu na horské dráze. Život s ADHD může být plný vzestupů a pádů, zatáček a náhlých zastavení. Místo abychom se soustředili jen na to, jak si lépe zapamatovat, kde jsme položili klíče od auta, bychom se také měli zaměřit na metody zvládání stresu, jako je například meditace nebo jóga.

Jak podpořit partnera s ADHD

Partnerství s někým, kdo má ADHD, je často výzva, ale také může být velmi obohacující. Zde je několik tipů, jak můžete svého partnera podpořit a zachovat si přitom zdravý rozum.

Vzdělávejte se

Čím více budete o ADHD vědět, tím lépe budete schopni porozumět, co váš partner prožívá. To může zmenšit vaši i jeho frustraci a snížit riziko vzniku nedorozumění. Doporučuji například knihu Poruchy pozornosti v dětství i dospělosti Edwarda Hallowella a Johna Rateye, film Nepozorní nebo knihu Roztěkaná mysl od Gabora Matého.

Buďte trpěliví

Lidé s ADHD často bojují s problémy souvisejícími s organizací, plánováním a dodržováním termínů. Trpělivý a empatický přístup může mít velký vliv.

Komunikujte otevřeně

Mluvte o svých pocitech a potřebách. Nebojte se vysvětlit, co od partnera potřebujete, ale nezlobte se, pokud se změny dějí pomalu. Oceňujte i malé změny a snahu. Zároveň buďte otevření k jeho potřebám a pokuste se chápat, že jsou pro něj či pro ni některé věci opravdu složité.

Nastavte hranice

Je důležité mít svůj vlastní prostor a čas pro sebe. Nastavte si své vlastní hranice a ujistěte se, že jsou respektovány.

Dělejte si legraci

Občas není nic lepšího než se nezvyklým situacím jen společně zasmát. Jindy si ale povídejte konstruktivně a hledejte jasná řešení.

Nehledejte viníky

Neříkejte partnerovi, že je to všechno jeho chyba. Není. Ale zároveň na sebe neberte všechnu zodpovědnost – oba jste dospělí a můžete se podílet na chodu domácnosti. Nenechte všechno na sobě, komunikujte s partnerem o tom, jak si můžete zodpovědnost dělit a jak si můžete být podporou.

Vytvořte si doma řád

Plánujte a sdílejte kalendáře. Zkuste napsat na lednici seznam pracovních činností a rozdělit si je, případně přímo rozvrh, kdo a kdy co dělá. Nebo můžete mít podobný seznam v telefonu. Je to nuda, ale ušetří to mnoho energie vám i partnerovi. ADHD dospělí totiž neumí vytvořit řád, ale právě v něm dokonale prospívají. Pomozte partnerovi.

Zažívejte vzrušení

Nezapomeňte ale ani na to, že partner s ADHD potřebuje silné impulzy. Dělejte šílené věci, zkoušejte nové sporty. Co skok padákem, potápění, nebo třeba jen společné učení se tancům?

Relaxujte a naučte se pracovat s napětím

To ocení váš ADHD partner i vy, protože soužití s ním není vždy lehké. Zkuste meditaci, procházky nebo řízené relaxace. Naopak se vyhněte „odpočinku“ u televize, mobilu a počítačových her.

Nezapomínejte na sebe

Je důležité se postarat také o své vlastní potřeby. Zajistěte, aby vaše vlastní zdraví a štěstí nebyly opomíjeny.

Každý člověk je jedinečný, a co funguje pro jednoho, nemusí nutně fungovat pro druhého. Nejlepší způsob, jak zjistit, čím nejlépe podpořit svého partnera, je mluvit s ním o tom, co potřebuje a co mu pomáhá.