Papiňák v hlavě

Převalující se myšlenky potřebujeme dostat ze své hlavy ven – podobně, jako když v Harrym Potterovi profesor Brumbál ukládal své vzpomínky do „myslánky“. Jednou z možností je psaní deníku nebo psaní dopisů. Ačkoli se to může zdát prapodivné, i psaní dopisu Ježíškovi, který neexistuje, má smysl.

Dopis lze napsat partnerovi, rodičům, státu, nemoci, svému vnitřnímu kritikovi. Žádný z těchto dopisů nemusí být nikdy odeslán (v podstatě by ani neměl být, s výjimkou zmíněného dopisu Ježíškovi). Cílem totiž není informovat druhého o našem špatném vnitřním rozpoložení nebo o našich touhách, ale urovnat si myšlenky, definovat své cíle, dát průchod svým pocitům.

Z hlavy ven!

Vždyť se říká, že papír snese všechno. Také se říká, že potlačované emoce způsobují nemoci. Psaní je jednou z mnoha forem, jak dát průchod svým pocitům nedestruktivním způsobem – a tím upustit páru z papiňáku. Vnitřní pnutí se pak nehromadí a my jsme zdravější, spokojenější a spolu s námi i naše vztahy.

Dopisem můžete urovnat vztah současný i minulý. Můžete napsat někomu, kdo zemřel a vy jste mu nestihli říci spoustu věcí, nebo se na něj stále zlobíte.

V terapeutické praxi je často využíván takzvaný trojdopis, který má tři fáze:

1. Nejprve píšeme dopis, ve kterém necenzurovaně vyjadřujeme všechny emoce, které máme.

2. Pak píšeme na svůj dopis odpověď. Mělo by v ní být napsáno to, co bychom rádi slyšeli.

• Ačkoli píšeme za druhou stranu, nejde nám o to, zda by mohl takovýto dopis být vůbec napsán. Nejde nám ani o to, jak se druhá strana cítí. Jde o náš prožitek, a proto si můžeme dovolit napsat cokoli.
• V této fázi často přichází větší pochopení celé situace a úleva. Někdy také můžeme mít pocit, jako bychom se ocitli v kůži druhé strany. Najednou nás napadá, proč je situace taková, jaká je, a čím jsme my sami k aktuálnímu stavu přispěli.

3. Třetí dopis píšeme opět za sebe a odpovídáme v něm na dopis, který jsme „dostali“, tedy na dopis druhý.

• Ve třetím dopise často dochází ke smíření, odpuštění a přijetí situace takové, jaká je.
• Někdy se naopak objeví další témata a pak je potřeba napsat další dopisy.

Pokud máte svého terapeuta, je zajímavé dopisy po napsání nahlas přečíst v bezpečném terapeutickém prostoru a sdílet pocity, které vyvstanou.

Úklid ve vztazích i v sobě

Co s napsanými dopisy? Jednou z možností je založit je do deníčku, další možností je dopisy spálit a pomyslně tak vše odevzdat „vyšší moci“. Záleží jen na vás, jak k celé věci přistoupíte.

Ačkoli dopis nikdy neodešlete, uvolníte své emoce a tím se vám uleví.

Pokud je pro vás psaní dopisu náročné a očekáváte silné emoce, vyhraďte si pro tuto práci třicet až padesát minut a pak jděte dělat něco jiného. Ideální je fyzická práce jako vytírání podlahy, běh nebo práce na zahradě. K dopisu se vraťte další den nebo i později. Upouštějte páru postupně!

Dopisem můžete urovnat vztah současný i minulý. Můžete napsat někomu, kdo zemřel a vy jste mu nestihli říci spoustu věcí, nebo se na něj stále zlobíte. Můžete napsat dopis na rozloučenou bývalému partnerovi (třeba jako součást rozchodového rituálu), ale také své nemoci, která vás sužuje.

Ačkoli dopis nikdy neodešlete, uvolníte své emoce a tím se vám uleví. Celou věc, kterou nosíte v hlavě, také takto můžete odložit a tím získáte prostor pro nové věci, kterým chcete věnovat svou pozornost a energii.