Odstrkovaní
Nespravedlnost zažívaná v rodině formuje celý náš dospělý život. Jak se osvobodit?
Co vás napadne, když se řekne černá ovce rodiny? Snad každý najde v příbuzenstvu někoho, kdo vybočoval, byl neoblíbený či upozaďovaný. Já si pod tím představovala rebela jdoucího proti rodinným hodnotám. Dědečka schopného prohrát v kartách mlýn, strýce opilce, který uhořel v kůlně, nebo aristokrata ochotného jít za hlasem srdce do bídy.
Ostatní členové rodiny se stávají aktivními pomahači agresorů, zvídavě přihlížejícími nebo netečně přehlížejícími. Pomocníků ochotných černou ovci bránit se najde minimum. Tyto role mají podobnou dynamiku i v jiných skupinách – ve škole, v práci nebo v politice.
- Trochu jinak jsou na tom osoby autorem označované jako oslnivě bílé ovce a sluneční ptáci – lidé, kteří rodinu nějak přerostli, ať už intelektově, nadáním, vzděláním nebo schopností vydělat peníze. Sice zpravidla nebývají peskováni, ale jejich světu a myšlení málokdo z rodiny rozumí. Nejbližší příbuzní jejich úspěchů nezřídka využívají a vykořisťují je.
- Horší úděl mají pestrobarevné ovce, které se vydaly odlišnou cestou, než je v rodině zvykem, zejména na uměleckou dráhu. Musejí se zpravidla poprat s nedostatkem podpory a s odsouzením, že jsou budižkničemové odmítající solidní povolání. Pokud jejich nadání doprovází neurodivergence nebo psychická nemoc, bývá to námět na horor.
- K oslnivě bílým ovcím lze zařadit i takzvané skleněné děti, na něž rodina kvůli nemoci nebo postižení sourozence nemá čas ani energii a prožívají dětství tak, aby pokud možno neobtěžovaly.
Místo buchet negativa
Někdy se černou ovcí stane rozmazlované dítě v rodině, kde jeden z rodičů – zpravidla matka, nezvládá rovnováhu mezi držením a pouštěním. Zatímco v raném dětství je bezpečné držení potomka důležité, časem je potřeba ho přiměřeně pouštět a umožnit mu postupnou separaci. Závislý rodič však pouto nedokáže uvolnit a na každý pokus o osamostatnění dospělého potomka reaguje výčitkami a vztekem.
Podobné důsledky má nerovnováha mezi autoritativním dohledem a vlastní vůlí dítěte, které bývá neustále do něčeho tlačeno pod hesly Je to pro tvé dobro a My víme nejlépe, co potřebuješ. Hodně zla napáchá úzkostná rodina bránící potomkům v čemkoli, co překračuje hranice chápání dospělých a rodinné tradice.
A co si černá ovce odnáší do světa v uzlíčku místo buchet? Většinou je to nedostatek důvěry a sebedůvěry, neschopnost uvolnit se a špatné soustředění. A také přesvědčení typu Štěstí je tam, kde nejsem já. I když na takovou výbavu člověk nemusí být odstrkován jen doma, hodně zranění lze utrpět také ve škole.
Je vcelku logické, že dítě druhé kategorie doroste do druhojakostního dospělého. Rozhodující totiž nejsou osobní kvality a nadání, ale vnitřní pocit ze sebe. Porovnávání se s druhými se pak stane trýznivým koníčkem. Třeba Ta je krásná, kam se na ni hrabu, nebo ještě sofistikovanější přístup Nemám důvod vyvádět, jiní trpí víc a na rozdíl ode mě to zvládají!
Německé přísloví Kdo se srovnává s druhými, ten už prohrál má pravdu. Z uvedeného nastavení totiž vedou dvě cesty – do deprese a k roztrpčenosti. Ta první člověka obrací proti sobě, druhá proti světu a někdy se dají tvořivě kombinovat.
Urvu to na sílu!
U většiny lidí se zážitkem vyloučení v rodině se rozvine posttraumatická stresová porucha. Hrstka odolných rané zážitky odnese jen špatným pocitem ze sebe a negativistickým přístupem k životu. Chybějící uznání a malou sebeúctu si černé ovce často kompenzují extrémním perfekcionismem a nasazením na všech frontách.
Proto se u nich kromě života s minimem radosti a plného pochybností o sobě často objevuje vyčerpání a vyhoření. Řada lidí se syndromem černé ovce je totiž v rámci hledání spokojenosti odsouzena k setrvalému neklidu, střídání zaměstnání, míst pobytu, koníčků, vztahů a činností. Zpravidla nedokážou jen tak být. Výkonnost a odškrtávání povinností jim dodává chvilkový pocit sebehodnoty.
Následné vyhoření řada psychiatrů považuje za formu deprese. Postižení potřebují odpočívat, ale také s mírou vykonávat nějakou smysluplnou činnost. U lidí, které k depresi dohnalo vyčerpání a vyhoření, to bývá někdy snazší než u deprese plynoucí z neznámých příčin.
Jiné černé ovce se projevují extrémní rozhořčeností a kritičností. Tímto nastavením popuzují okolí a vede je to k další izolaci podporující pocit, že za nic nestojí. Co pro sebe mohou udělat kromě toho, že si najdou terapeuta, s nímž postupně přeorají negativistické dráhy ve vlastním mozku a vedoucí ke stále stejným výsledkům?
Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..