Odsouzen k celibátu?

„Žít od pětatřiceti bez sexu asi ani není zdravé,“ pokračuje. „Jsem blízko tomu, že přehodnotím svůj názor na nevěru. Nikoho zatím nemám (manželka také ne), svoji ženu i rodinu miluji, možnost uspokojení jiným způsobem využívám, ale cítím (a okolí také), že se měním. Jsem výbušnější, mívám sebelítostivé stavy, ztrácím sebevědomí.

Nejde mi o nějaký terapeutický pohled na náš vztah, jde mi o tu čistě fyzickou, sexuální stránku věci. Nepotřebuji konejšivou odpověď, hodně jsem o tom četl a přemýšlel, myslím, že jsou všechny možnosti vyčerpané. Jak jsem uvedl, řešit to na straně manželky, resp. společně nešlo, zkoušeli jsme to dva roky i s pomocí psycholožky. Po všech stránkách jsme kompatibilní pár, jen ten sex je pryč.

Když to zjednoduším, ptám se: může vůbec psycholog nebo sexuolog navrhnout nebo aspoň naznačit, že může být sex mimo manželství řešením?“

Sex po deseti letech

Když se podíváte v časopisech na různé poradny, zjistíte, že jedna z nejčastejších otázek na psychologa, sexuologa či partnerského poradce se týká vyhýbaní se jednoho z partnerů sexuálním aktivitám. Je vůbec možné si i po deseti letech užívat partnerského sexu?

Z úst odborníků můžeme často slyšet, že je normální a přirozené, když po několika letech vztahu už pro sebe partneři nejsou atraktivní. Jediná možnost pak je smířit se s tím. Já osobně to za přirozený jev nepokládám.

Spíš si myslím, že pro většinu lidí je toto vysvětlení prostě jen jednodušší. Mají omluvu, že se svým životem nemusejí nic dělat (a ještě se třeba zamýšlet nad tím, co všechno jim vlastně v životě nefunguje).

Je jasné, že prvotní zamilovanost netrvá věčně. Na začátku stačí třeba jen gesto milované osoby a hned máme pocit, že kolem nás vybuchují salvy ohňostrojů. Kdykoli zůstaneme v místnosti sami, musíme toho náležitě využít a pomilovat se. Když tato fáze pomine, nemusí to znamenat, že se pro nás sex stane nudou nebo že se vytratí vzájemná přitažlivost.

Potřeba sexu je pudová záležitost. Pokud v této oblasti něco nefunguje, zákonitě to navozuje pocit nespokojenosti. Ten se může projevovat různě a v rozličných sférach života.

„Cítím, že se měním. Jsem výbušnější, mívám sebelítostivé stavy, ztrácím sebevědomí,“ popisuje svůj stav Roman. Frustrace se může projevovat mnoha dalšími způsoby – na zdraví, v práci, ve vztazích s přáteli, v celkovém emočním ladění.

Co se skrývá pod povrchem

Pokud se pár rozhodne problém řešit, čeká obvykle rychlé a jasné návody na to, jak zase vrátit do vztahu intimitu. Nejlépe stručný manuál. Když ho nedostane, velká čast párů hledání řešení vzdá.

Skutečné důvody ženiných obtíží mohou být různé. Mohlo se ozvat něco, co z pohledu muže není viditelné.

Pokud žena odmítá sex, někteří muži to jednoduše uzavřou tím, že je frigidní (to je dost pejorativní označení a ani zdaleka nevystihuje podstatu problému). Problém to sice nevyřeší, ale muž si tak může ulevit ze své frustrace (cítí právo trestat ženu tím, že ji poníží). 

Skutečné důvody ženiných obtíží mohou být různé. Mohlo se ozvat něco, co z pohledu muže není viditelné: emočně silné zážitky z minulosti (které se nemusely nutně týkat sexu), specifická výchova, osobnost, osobnostní ladění, hormonální rozkolísanost, zvýšený stres, životní změna (změna v zaměstání, stěhování, změna ve vztazích apod.).

Velmi běžnou příčinou je, že se žena zamiluje do někoho jiného – a ona chce zůstat této lásce věrná. Přitom úplně stačí, aby se jednalo o platonický vztah.

Přednáška 24. října 2024