Ode zdi ke zdi

Uplynulý týden se nesl v duchu hledání rovnováhy mezi extrémy: mohli jsme si přečíst, jak škodí, když je něčeho příliš mnoho či naopak příliš málo. V poradně (a bohaté diskusi u ní) se pak řešilo, jaké chování je málo či dost dospělé.

Při pohledu na články, které čekají na zveřejnění, můžu prozradit, že v hledání té správné pozice mezi extrémy budeme pokračovat: podíváme se, co se pod vlivem aktuálních událostí děje v hlavě sluníčkáře, a na pravou míru uvedeme pár mýtů o psychosomatice.

Princip rovnováhy považuju za velmi užitečný a fandím mu. Proto jsem se rozhodla věnovat dnešní zamyšlení právě extrémům a krajním mezím. Myslím si totiž, že to někdy schytávají až příliš.

Jak se hledá zlatý střed

Vyhraněné názory mají své kouzlo. Podněcují k přemýšlení, dokážou rozproudit debatu. Je to trochu jako hodit do vody šumák: myšlenka začne reagovat s okolím, je kolem toho spousta bublin a někdy i menší poprask.

Každý takový střet má v sobě určitý energický potenciál: jakmile se uvolní, uklidní se i hladina. V diskusi přijde okamžik, kdy už není co dodat – výměna končí. Zlatý střed je vlastně tak trochu nuda.

Když se na to podíváme čistě z osobního hlediska, k čemu nám krajnosti slouží?

• K vyrovnání. Pokud žijeme delší dobu jednostranně (příliš pracujeme, jsme moc „v hlavě“ nebo se naopak utápíme v emocích…), může se stát, že se opačná stránka přihlásí o slovo a život nás přiměje věnovat pozornost tomu, co jsme zanedbávali.
• K lepšímu pochopení. Představu o tom, co je štěstí nebo spokojenost, si uděláme nejlépe skrze dotek s jejich protikladem. Na polaritách a vyjednávání mezi nimi není založeno jen naše myšlení, ale i prožívání pocitů.

Pohyb mezi polaritami a vyjednávání optimální pozice mezi nimi může mít podobu vnitřní práce na sobě – objevování protipólů je tak pro člověka cestou k osobní integritě.

Častěji je ale toto psychické dění doprovázeno změnami chování, nezřídka ve stylu ode zdi ke zdi: určitě znáte lidi, kteří si dlouho nechali všechno líbit. Než v sobě našli schopnost ozvat se, když je třeba, prošli si nejprve obdobím, kdy se o svá práva hlásili až příliš vehementně.

Přednáška 19. září 2024