Obdiv zabíjí vztahy
S někým, kdo vás vidí jako dokonalé a bezmezně vám věří, se těžko žije.
O pravidlech, respektu a komunikaci ve vztazích toho už víme poměrně hodně, a přesto se nám vztahy zdánlivě nečekaně často rozpadají přímo pod rukama. Možná je to i tím, že všechna ta nadmíru užitečná doporučení chápeme stále jen v omezené míře. Tušíme například, že bychom druhého neměli chtít měnit, měli bychom ho akceptovat takového, jaký je. Zdá se mi ale, že se toto doporučení scvrklo jen na případ, kdy máme vůči někomu výhrady, a tak pracujeme na vzájemném respektu k odlišnostem. Co když ale druhého považujeme za dokonalého?
Chci se s vámi dnes podělit o příběh dvou lidí. Ona a on, žena a muž. Od první chvíle si rozuměli. Zdálo se, že mají pochopení pro své potřeby, přání a představy. Mluvili o sobě totiž se vzájemným obdivem. „Je silná, chytrá a neztratí se,“ říkával o ní. „Je tak moudrý, spravedlivý a vždy si poradí,“ říkávala ona. Ale po pár letech jejich vztah skončil.
Nikdo včetně nich samých nechápal přesně proč. Existovaly tisíce možností a zároveň žádná z nich se nezdála být dost silná, aby byla příčinou jejich odcizení. Nahmatat se dal jen všudypřítomný chlad a zklamání, že ten druhý je jiný než dřív. On nerozuměl tomu, kam se poděla její odvaha, ona nechápala, proč už partner nejeví tolik zájmu o její starosti jako dřív.
Možná jste už podobný příběh slyšeli. Možná jste ho dokonce zažili. A nemusel se odehrát jen v partnerském vztahu. V jemných obměnách ho můžeme pozorovat ve vztahu mezi kolegy, sourozenci, přáteli. Příběh o dvou lidech, kteří mezi sebou měli pouto plné úcty a obdivu – jenže to se s postupem času začalo nenápadně trhat. Příběh, ve kterém se vzájemná podpora změnila v neustále sílící tlak a výčitky.
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..