Neviditelné dobro
Na to, co funguje, si brzy zvykneme. A začneme být nespokojení. Platí to i ve vztazích. Jak tuto spirálu otočit?
Proč některé vztahy vzkvétají, zatímco jiné se rozpadají nebo skomírají? K této otázce se vracím často. Asi bych chtěl najít nějakou jednoduchou odpověď, jednu příčinu za vší tou rozmanitostí důvodů k rozchodu, které jsem kdy ve své praxi slyšel. A zároveň vím, že je to pošetilé přání a že nic takového nejspíš neexistuje. Přesto se svého hledání nevzdávám. Třeba jednou… Zatím tu ale pro vás mám dílčí plody této mé „mise“, o které bych se s vámi rád podělil.
Pokud bych si měl tipnout kandidáta na největšího zabijáka vztahů, vybral bych za něj stav, kdy partneři začnou brát vztah jako samozřejmost. S trochou nadsázky by se dalo říct, že okamžik, kdy začnete vnímat vztah jako něco samozřejmého, je začátek konce vašeho vztahu.
To, co je samozřejmé, pro nás totiž přestává být časem viditelné. Zvykneme si na to natolik, že to přestaneme vnímat. Adaptujeme se.
Adaptace je důležitý mechanismus přežití. Pro naše hominidní předky byla schopnost přizpůsobit se změnám podmínek jednou z jejich hlavních evolučních výhod, díky které jsme jako druh doposud přežili. Lidstvo jako živočišný druh je přeborníkem v adaptaci.
Adaptační mechanismus nastavuje naši citlivost na podněty – opakovaný podnět stejné intenzity nevyvolává s postupem času stejně silnou reakci. To je dobře, pokud si např. potřebujete zvyknout usnout v hlučném prostředí. Bohužel, stejně jako na hluk si zvyknete i na spokojenost.
Spoustu problémů, kterým v životě musíme čelit, jsme nezavinili. Platí to i opačně: spousta dobrého se nám děje bez zásluhy.Tomuto fenoménu se říká hédonická adaptace. V praxi to znamená, že i když se vám podaří dosáhnout něčeho, co zvýší kvalitu vašeho života, časem tento nárůst přestanete být schopni vnímat a úroveň vaší subjektivně vnímané spokojenosti se životem se vrátí do starých kolejí.
Výzkumy ukazují, že i u tak výrazných událostí, jako je výhra v loterii, netrvá v průměru déle než 19 měsíců, než se vaše pociťovaná úroveň spokojenosti vrátí na hodnoty, na kterých byla před výhrou. Útěchou nám snad může být, že tentýž mechanismus funguje jak u událostí pozitivních, tak i u těch negativních.
Úžasné samozřejmosti
Negativním aspektem adaptace je, že po určité době přestáváme vnímat hodnotu věcí. Zvykneme si a začneme je brát jako samozřejmost.
Kolikrát jste třeba poslední dobou ocenili, jak je to úžasné, že vám doma teče pitná voda? Nejspíš ani jednou, pokud jste se v posledních dnech nepotýkali s výpadky dodávky. Tekoucí pitnou vodu vnímáme jako samozřejmost, zvykli jsme si na ni, protože se relativně můžeme spolehnout, že poteče, když potřebujeme.
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..