Neviditelná
Její srdce chce lásku. Chce vášeň. Přeje si, aby do toho už konečně přestal kecat rozum.
Být, či nebýt? Otázka, kterou Shakespeare vložil do úst muži a dobře věděl proč. Ženu by to totiž ani nenapadlo. Žena ví, že být musí. Aby nakojila dítě, nakrmila muže, vyprala, uklidila, postarala se o stárnoucí rodiče, okopala zahradu, naplánovala realizaci půdní vestavby, zkrátka aby zajistila běžné životní standardy, o nichž muž nemá ani potuchy.
Ale když se najednou všechno zastaví a padne noc, přijdou i na neohroženou ženu těžké chvíle. Hlavou jí začne vířit spousta otázek. Jsem na správném místě? Je tohle ten správný člověk? Má smysl být ve vztahu, který není dobrý? Je lepší být ve špatném vztahu, nebo sama? A kde vlastně končí dobrý a začíná špatný vztah? Co ještě mám právo chtít od života?
Takové noci pak bývají bezesné.
Kde se vlastně vzala tahle „neohrožená žena“, která zvládne všechno, dokonce i zapřít sama sebe. Už se tak narodila, a nebo ji prostě jen život naučil? Vyrostla na pohádkách, asi jako všechny holčičky. Princ + princezna = žili spolu šťastně až do smrti. Svého prvního prince potkala až kolem dvacítky. A hned jí bylo všechno jasné. Láska, manželství, rodina, všechno bude fajn. Nebylo.
Už není na koho čekat, už není z čeho vybírat. Stala se pro muže neviditelnou.První zklamání, první úplně nová bolest, která vydržela mnohem déle než břichabol po třešních. Mladé tělo má ale schopnost rychlé regenerace, a tak brzo přišel druhý pokus. A pak třetí, čtvrtý… a tak dále. S každým to myslela vážně. Do každého znovu a znovu vkládala naději na splněný sen – žili spolu šťastně až do smrti.
Do třiceti to byla hra. O nic nešlo. Čas se zdál nevyčerpatelný. Už věděla, že tu bolest přežije, a taky věděla, že vlak plný mužů, kteří o ni mají zájem, přijíždí k prvnímu nástupišti každý den. Prostě si jen vybírala.
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..