Netrpělivost

Netrpělivost a snaha věci urychlit nás někde doprovází všechny. Výsledkem je často stres nebo špatná rozhodnutí. Na vině je neschopnost zůstat na místě a uvědomit si hodnotu toho, s čím můžu pracovat teď, hodnotu procesu. Příkladem klasické netrpělivosti může být každodenní odchod do školy.

Děti mají na všechno dost času, nechybí jim a netuší, jak důležité je „pospíchat“ do práce. Ve snaze věci urychlit mají dospělí tendenci dávat jim najevo jejich nedostatečnost, upozorňovat na jejich pomalé tempo a už po ránu je zasypat výčitkami, protože sami nezvládají sebe.

Jednu takovou netrpělivou maminku potkávám pravidelně ráno u školy – ještě než se chlapeček dostane ke vchodu, je na časový pres upozorňován každou možnou chvíli: „Dělej! Už jdeme zase pozdě.“ „Ujede mi autobus kvůli tobě.“ „Tak už sebou hoď, to snad není možný!“

Co si tento malý člověk odnáší za názor o dospělosti, to asi nemusíme moc rozebírat. Bude si pamatovat, že život je spěch, je normální se za něčím honit, je divné a zvláštní být po ránu v klidu, je v pořádku být netrpělivý, přehazovat v ruce telefon a křičet na své děti. To je příklad, kdy netrpělivost negativně ovlivňuje naše vztahy s blízkými.

Sama se s tímto učím pracovat. Má dcera má zcela jiné tempo než zbytek rodiny. Potřebuje o věcech důkladně přemýšlet, než se pro něco rozhodne. Ráno potřebuje také více času, než se nasnídá a obleče. Abychom předešli stresu a ranní hektičnosti, vstáváme o půl hodiny dříve. Museli jsme se jako rodina naučit respektovat tempo každého člena a věřte, že se to stále učíme. Jedinci pohotovější a pomalejší: i s tím musí počítat například učitelé ve školách, nechtějí‑li z dětí udělat neurotiky.

Netrpělivost kolem sebe vidíme každý den. Kolikrát se vám stalo, že jste se s autem dostali se do kolony a ve snaze rychleji dojet do cíle jste riskovali srážku v domnění, že vedlejší pruh je rychlejší? Myslím, že v této situaci jsme byli asi všichni. A můžeme pokračovat dále: kolikrát jste v práci nebo v podnikání sáhli po nějaké zkratce ve snaze něco uspíšit a stálo vás to ve finále pár dnů či týdnů práce navíc?

Co je to netrpělivost?

Neochota na něco nebo někoho čekat; chtít něco udělat bez čekání; ukázat, že nechcete čekat – ukázat nedostatek trpělivosti. Tato definice je zřejmá, nepomůže nám však pochopit, proč jsme netrpěliví, co netrpělivost spouští nebo jaké kroky můžeme při pocitu netrpělivosti podniknout. Pojďme tedy dál a pokusme se o hlubší porozumění.

1. Za jakých podmínek v nás netrpělivost vzniká?
2. Co ji spouští?
3. Jaké akce motivuje?
4. K čemu je nám lidem dobrá, kdy je užitečná?

Filozof Allan Gibbard ve své knize Wise Choices, Apt Feelings dává netrpělivost do souvislostí s pocity viny, hněvu, pohrdání a studu. A to mu umožňuje vysvětlit, jak tyto emoce společně koordinují lidské postoje.

Vezměme si za příklad netrpělivou maminku před školou: Které podmínky připravily půdu pro její netrpělivost? Když šla se synem do školy. Měla cíl (dostat se do práce), měla ale neurčitý odhad, jak dlouho bude trvat, než se se synem dostane před školu.

Co její netrpělivost spustilo? Začala být netrpělivá, když si uvědomila, že se syn loudá. Uvědomila si, že dosažení jejího cíle bude trvat déle, než plánovala, a možná i pomyslela na to, jak bude vypadat před šéfem. Pocit studu, že přijde někam pozdě, mohl být pro ni silná emoce. Také pravděpodobně cítila rozhořčení, když viděla jiné rodiče, jak stojí na zastávce, zatímco ona se se synem loudá a jí autobus ujede.

K čemu ji její nedočkavost motivovala? Začala hledat zkratku, která by ji rychleji dostala k cíli (popohánění syna).

Netrpělivost v tomto pojetí vypadá asi takto:

• Máme cíl a přibližný odhad, za jak dlouho jej chceme dosáhnout.
• Dozvídáme se, že dosažení našeho cíle bude trvat déle, než jsme čekali.
• Hledáme zkratky (a máme motivaci je použít, pokud je najdeme), případně zvažujeme přepnout na jiný cíl – rozptylujeme naši pozornost, stresem ztrácíme energii, někdy i čas.

Abychom mohli netrpělivost v našich životech omezit a více si ji uvědomovat, potřebujeme znát i její negativní dopady na náš život.

Zdravotní rizika: netrpělivost v nás spouští emoce frustrace, hněvu a podráždění, to může mít za následek vyšší krevní tlak. Odborníci také zjistili, že u netrpělivých lidí je vyšší pravděpodobnost, že budou obézní. Můžeme si všimnout, že rychlé občerstvení hraje v dnešní netrpělivé době prim – na jídlo už nemusíte dlouho čekat.

Vztahy: netrpělivost škodí našim vztahům. Můžeme to pozorovat u lidí, kteří jsou rychlejší a pohotovější a stejné nároky mohou mít i na své okolí. Pokud se takový člověk ocitne v profesi, která trpělivost vyžaduje, může způsobit mnoho problémů – speciálně u dětí nebo u starých lidí.

Špatné vyhodnocení situace: netrpělivost přispívá ke zbrklosti a to může mít vliv i na špatný úsudek. Netrpěliví lidé se mají tendenci dopouštět se sice rychlých, ale nepromyšlených rozhodnutí.

Prokrastinace: netrpěliví lidé mají větší tendenci odkládat časově náročné úkoly na neurčito, protože nemají trpělivost je dokončit.

Finanční problémy: netrpělivost vede lidi i do finanční tísně, v současném světě, kdy je vše rychle dostupné, lidé nechtějí čekat. Lákadlem jsou pro ně rychlé, i když nevýhodné úvěry, kterými si chtějí dopřát lepší život, než jaký si mohou dovolit. Podle finančních analytiků časopisu Forbes byla právě netrpělivost a přílišná chamtivost hlavní příčinou ekonomického krachu ve Spojených státech.

Proč jsme netrpěliví? Toužíme po okamžitém výsledku a snažíme se omezit ztráty

Je jisté, že jako společnost se stáváme více a více netrpělivými také díky moderní technice. Vývojáři přicházejí stále s novými nápady, jak urychlit komunikaci a ještě více ji zefektivnit. Některým lidem přijde e‑mail jako pomalý způsob komunikace, přecházejí proto na Whatsup nebo Messenger, kde mohou odpověď dostat okamžitě. Někteří nemají ani trpělivost číst dlouhé články – raději volí podcasty nebo videa.

Náš mozek se neumí soustředit na několik věcí zároveň. Když jsme zvyklí dělat více věcí naráz, časem se sníží naše schopnost věnovat něčemu soustředěnou, intenzivní pozornost, což nás nakonec připraví o takové vlastnosti, jako je trpělivost, houževnatost a soudnost, a také o schopnost řešit problémy.

Můžeme si všimnout, že se z nás stala společnost toužící po okamžitém uspokojení. Pokud se naše očekávání nenaplňují, tak jak bychom očekávali, jsme frustrovaní a otrávení. Lidé kvůli tomu mají čím dál tím větší problém zpomalit a vychutnat si prostý okamžik. Proto jsou také na vzestupu techniky, které nás toto opět učí, jako je meditace nebo mindfulness.

Netrpělivost ale není pouze otázkou času, můžeme hovořit obecněji o ztrátách. Máme představu o tom, co je potřeba udělat pro dosažení cíle, a uvědomíme si, že nás to bude stát více, než jsme si mysleli. Je to návyk, který spouští řetězovou reakci i u dalších situací. Prostě neumíme čekat.

Uvědomila jsem si to u sebe, když jsem se přistihla, že jím a do toho si čtu zprávy na počítači. Ve zkratce: nevím, co jsem jedla, zato vím, co jsem četla. Netrpělivost se vkrádá do našich životů úplně automaticky a mění naše chování. Jako by nás běžné věci jako jídlo nebo popovídání s přáteli zdržovaly. Často si v kavárně všimnu, jak dva sedí proti sobě s telefonem. Toužíme po okamžitém výsledku, ale proces, díky kterému se tam můžeme dostat, nás už zdržuje.

Netrpělivost nás ale nečiní šťastnějšími a vlastně nepřispívá ani k velké efektivitě. Ano, může nám pomoci něco uspíšit a získat něco rychleji, ale ve své podstatě vyvolává spíše nezdravý stres, který nám škodí ve více oblastech.

Plusy a mínusy

Netrpělivost je dobrá, když nás například motivuje snížit časové, energetické či finanční „náklady“ na práci směřující k našemu cíli a tyto naše investice lépe pochopit ve vztahu k našim záměrům. Může nás také motivovat změnit něco nevyhovujícího nebo lépe porozumět našim možnostem.

Netrpělivost je ale omezující, když stojí například za to držet se původního cíle, a místo toho jej zbrkle měníme, nebo když se svého původního plánu sice držíme, ale neustálé hledání alternativ nás odvádí od práce. A zcela jistě také, když jsme netrpěliví příliš často a náš život je naplněn spoustou zbytečného rozrušení, hádek a špatných rozhodnutí.

Netrpělivost nám tedy může občas dobře posloužit. A to nám pomáhá pochopit, proč jsou s ní spojené emoce součástí našeho standardního emocionálního repertoáru.

Každý jsme jiný a každý z nás reaguje na události jiným způsobem. Někteří lidé jsou řekněme až chronicky netrpěliví: tváří v tvář neočekávaným změnám a zpožděním jsou viditelně rozrušenější než ostatní. A budou mít i pravděpodobně větší tendenci svůj původní cíl opustit.

Může se stát, že v některých prostředích plných chaosu a změn, kde se dlouhodobé plánování příliš nenosí, budou netrpěliví ve výhodě. Naopak tam, kde vládne větší stabilita, a tehdy, kdy se dlouhodobé plánování vyplatí, budou ti trpělivější na svém místě.