Nedovolený vztek
Blízké vztahy přinášejí celou škálu emocí. Co ztrácíme, když se neumíme naštvat?
Naštvání a vztek jsou nejčastěji potlačované emoce. Agresivní impulzy prostřednictvím různých obranných mechanismů odsouváme do nevědomí, odkud se však propisují do našeho prožívání a chování. Nebo si od vzteku umíme ulevit – vybít se sportem, křičet sami v autě nebo doma do polštáře. Stále však pro nás je těžko přijatelnou emocí, zejména pokud je směrován na naše blízké. Může být těžké si připustit, že nás štvou rodiče, děti nebo partner. Žijeme v zakořeněném přesvědčení, že tato „negativní emoce“, jak je na ni často nahlíženo, do blízkých vztahů nepatří. Láska i vztek však mohou probíhat paralelně.
Odehrávání může vypadat jako impulzivita, která se vymyká běžnému chování. Také jako přehnaný projev hněvu, který je neadekvátní situaci, jelikož tak odehrajeme vztek, který ale ve skutečnosti patří k jiné záležitosti. Například svou naštvanost na partnera, která je způsobena jeho nedostatečným zájmem o nás, můžeme odehrát v banální situaci – třeba když koupil jiný džus, než který jsme chtěli. V tomto zcela nesouvisejícím kontextu můžeme dát svému naštvání průchod, jelikož se to zdá bezpečné.
V podobných případech jde stále o relativně přímé vyjádření agrese – sice druhému nedáme najevo, proč se doopravdy zlobíme, naše emoce je ale v souladu s vnitřním prožíváním. Odehrávání se ale také může projevovat jako vyhýbání se vztahu a odklánění se od něho ve formě úniku do práce, za přáteli, zvýšeného užívání návykových látek nebo trávení času na mobilu.
Pasivní agrese
Agrese nevyjádřená přímo může mít podobu zívání, únavy, zapomínání, mlčení, sarkasmu, odkládání úkolů, ironie nebo sabotování společných činností či úspěchu partnera. Také odpověď nevím se v určitých situacích dá překládat jako projev pasivní agrese. Nepřímo tak vyjádříme naši nespokojenost, frustraci nebo naštvání. Jde o neefektivní způsob komunikace – chceme se vyhnout konfrontaci nebo konfliktu, to ale prohlubuje nesoulad ve vztahu.
Vystupňovanou formou pasivní agrese je stonewalling, který se projevuje stáhnutím se z emočního partnerského pole. Zcela se zastaví komunikace, a to nejen verbální. Jde o naprosté ignorování partnera, kdy s ním nelze navázat ani oční kontakt. Na otázky nebo snahu o zapojení zpět do konverzace přichází odpověď v podobě mlčení, zírání před sebe a předstírání, jako by partner v místnosti nebyl vůbec přítomen. Vztahové napojení se zcela vytrácí.
Stonewalling slouží jako ochrana sebe sama před neúnosnými pocity, které se ve vztahu objevily vlivem výčitek, rozdílných názorů na důležitá témata nebo následkem konfliktu. Tím, že se zcela odstřihneme, vytvoříme okolo sebe bariéru, která k nám další bolestivé podněty nepustí. Zároveň partnerovi ukazujeme, že to, co se odehrálo, bylo přes čáru.
Stonewalling může také fungovat jako opatření před eskalací situace, strachem z vlastní reakce nebo přetížením. Vyhýbání se konfliktu dává dočasnou úlevu, ale v konečném důsledku vytváří napětí, narušuje důvěru a intimitu. Když se komunikace rozpadne, vytrácí se i schopnost řešit konflikty, což vede k tomu, že se nepojmenované problémy v průběhu času nabalují. Snaha vyhnout se emočnímu nepohodlí a pojmenování zranění nakonec vede k tomu, že se od partnera odpojíme.
Pohled do sebe
- Do jaké míry si dovolíme naštvání vůči partnerovi?
- Jak s ním nakládáme?
- Jak ho vyjadřujeme?
- Lze o něm ve vztahu mluvit?
Uvědomění si toho, co ve vztahu prožíváme a co prožíváme vůči partnerovi, nám může přinést hlubší pochopení sebe sama i vhled do našeho vztahu. Můžeme tak získat větší kontrolu nad tím, jak se ke svému partnerovi chováme.
Samotné uvědomění si našich emocí a motivací často příliš nezmění intenzitu našich vnitřních stavů. Avšak čím více jsou naše emoce uvědomované, tím více s nimi můžeme vědomě nakládat a vyjadřovat je.
Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..