Nech to být

Jak se uvolnit a pustit kontrolu?

Když pocítíte nutkání převzít kontrolu, na okamžik se zastavte. Zhluboka se nadechněte, vnímejte svůj dech a zeptejte se sami sebe:

• „Je opravdu nutné v tuhle chvíli danou věc řešit?“
• „Nejde spíš o to, že teď nemám naplněnou nějakou důležitou vnitřní potřebu?“

Často zjistíte, že nechat věci plynout je v pořádku a situace se může vyvíjet dál i bez vašeho zásahu. Uvolnění kontroly totiž neznamená, že budete ke všemu a všem lhostejní. Právě naopak – umožní vám být více přítomní a v klidu věnovat pozornost tomu, co je skutečně důležité, místo aby vás zahltily detaily. Vyzkoušejte, jaké to je, když dáte prostor druhým i sobě samým. Možná budete překvapeni, kolik lehkosti, volnosti a radosti to do vašeho života přinese.

Potřeba kontroly se nejčastěji objevuje ve chvílích, kdy jsme napjatí nebo ve stresu. V takových situacích máme potřebu uspořádat svět kolem sebe, abychom si vytvořili alespoň zdánlivý pocit jistoty a bezpečí. Tím se snažíme vyrovnat s chaosem, který v nás stres vyvolává, a najít pevný bod, díky němuž bychom se cítili lépe.

Vypořádat se s tím můžeme tak, že místo snahy mít vše pod kontrolou zaměříme pozornost dovnitř – na své pocity a potřeby. Místo pokusů o ovládání vnějšího světa se můžeme naučit pracovat se stresem a napětím. Co právě teď cítím a co pro sebe potřebuji, aby se mi ulevilo? Někdy stačí jen si trochu odpočinout, být chvíli v tichosti. Vnější podněty, rychlé tempo a tlak dnešního světa jsou vyčerpávající.

Dříve jsem měla tendenci neustále kontrolovat, kolik času moje děti tráví na tabletu nebo u televize. Pořád jsem jim připomínala, aby raději šly ven nebo si hrály nějakou „smysluplnou“ hru. Uvědomila jsem si, že to dělám nejčastěji v době, kdy jsem unavená, vařím, peru a do toho mám otevřený notebook a pracuji. Když jste sami pod tlakem, mnohdy dostáváte nevědomě pod tlak i druhé – ve snaze zharmonizovat své okolí a dosáhnout tak úlevy.

Teď si říkám: „Co je skutečně důležité?“ Vím, že děti potřebují i chvíle oddechu a že občasné hraní na tabletu není problém, pokud mají dostatek pohybu, času na učení a na rodinu. Místo neustálého kontrolování jsme si stanovili jednoduchá pravidla, například kolik času denně mohou na tabletu trávit, a zbytek nechávám na nich. Když jsem si dovolila dětem více důvěřovat, ulevilo se nejen jim, ale hlavně mně samotné. A právě tahle důvěra nám přinesla větší klid a harmonii do každodenního života.

Pomáhá také laskavost vůči sobě: vědomí, že není naší povinností vše zvládat dokonale. Uvolnit se neznamená selhat, ale být pro sebe a pro druhé pohodovým člověkem. V neposlední řadě pomáhá přijetí nejistoty a uvědomění, že některé věci zkrátka nemůžeme ovlivnit. Co si o nás myslí druzí, jak se bude vyvíjet stav přírody za deset let, zda někde vypukne válka nebo jestli se naše děti v dospělosti budou mít tak dobře, jak bychom si přáli – to vše je mimo naši kontrolu.

Podobné palčivé otázky v nás mohou vyvolávat obavy a touhu vše zajistit a ochránit, ale pravdou je, že nejistota k životu patří. Přijetí skutečnosti, že neznáme výsledek, nám paradoxně může přinést úlevu. Umožní nám zaměřit se na přítomnost a na to, co ovlivnit můžeme. Například vytvořit dětem láskyplné prostředí, pečovat o přírodu na osobní úrovni nebo být dobrým příkladem pro své okolí. Tímto přístupem si dovolujeme žít s větším klidem a přijímáme fakt, že některé věci prostě musíme nechat plynout.

Pravidelný odpočinek, pohyb, meditace nebo chvíle strávené s blízkými nám pomáhají nejen snižovat stres, ale také vytvářejí prostor pro vnitřní klid a pohodu. Tyto aktivity nás vracejí do přítomného okamžiku, kde máme možnost regenerovat síly a přesměrovat svou pozornost od neustálého kontrolování ke skutečným hodnotám.