Narcis ve vztahu

Princ je zakletý ve Zvíře, snad proto, že býval sobecký, krutý a pyšný a urazil vílu. S ním je zakletý i jeho zámek. Může být vysvobozen, pokud se do něj i v této podobě někdo zamiluje čistou láskou. Někde kousek dál zámožný kupec přijde o své lodě. Poté zchudne a jeho tři dcery jsou chudé s ním. Dcery nemají jména (jen v některých verzích), zato ta nejmladší je Kráska: hodná, milá, poslušná, chytrá, šikovná… Přijde zpráva, že jedna z lodí se vrátila, kupec jede do města. Ptá se dcer, co jim má z města přivézt. Jak to bývá, dvě starší jsou marnivé a přejí si šperky, šaty a tak dále. Nejmladší chce růži.

Pak se verze pohádky trochu různí: podle některých se kupec vrací domů bohatý a chytí jej špatné počasí, podle jiných zisk z prodeje zboží z lodi pokryje tak tak jeho dluhy a domů se vrací chudý a stejně je unavený, potřebuje si odpočinout a zastihne ho špatné počasí. Jako z udělání je v lese zámek, kde kupce přivítá připravený pokoj, neviditelné ruce jej samy obsluhují, jídlo a šatstvo se samo nachystá, uklidí a vypere a kupec se pohodlně vyspí… Když odjíždí, u plotu vidí kvést přenádhernou růži a vzpomene si na Krásku, růži utrhne – a je tu problém.

Buď se objeví strašné Zvíře, nebo alespoň hromový Hlas, který říká, že kupec za tu krádež na místě zemře. Kupec se pokouší zachránit se a řekne, že růže je pro Krásku, kterou patřičně vylíčí… Zvíře jej propustí domů rozloučit se a růži odevzdat. Podle různých verzí s tím, že se kupec vrátí sám a bude u zvířete sloužit do konce života, nebo pošle prvního, koho potká doma. Rozhodně se místo otce na zámek vrací Kráska, odhodlaná otce zachránit. Kráska se tedy primárně obětuje pro svého otce, protože je přesvědčená o tom, že to dokáže a současně že její život je méně důležitý než život otce.

V zámku ji čeká něco neuvěřitelného – nádhera, přepych, neviditelné ruce plní všechna její přání… Večer přichází Hlas a ptá se jí, jestli je spokojená; v některých verzích se také každý večer ptá, jestli si ho vezme za muže. (Jak narcistické. Jak by mohla, když ho zná jen jako krutého tyrana…) Kráska si ale od otce pamatuje, v jakém šoku byl, když přijel, i když moc o svých zážitcích mluvit nechtěl, a nechce se vdát za někoho, koho ještě neviděla, i když povídáním postupně nabývá důvěry a na svého společníka si přivyká.

Jednou se rozhodne, že chce o svém společníkovi znát pravdu – a objeví se Zvíře. Kráska upadá do mdlob a hrůzy. Teprve teď jí dochází, co vlastně slíbila, když se rozhodla se obětovat za otce, a jak krutý bude její osud. Chce domů alespoň se rozloučit, její otec je totiž nemocný, podle jedné z verzí steskem a výčitkami kvůli Krásce. Nakonec se dohodnou na návštěvě pojištěné množstvím kouzelných předmětů. Zvíře přikazuje návrat, přece slíbila u něj sloužit do konce života…

Otec se uzdraví, když jej Kráska ujistí, že se má docela dobře. Pak se verze opět různí: buď Krásce sestry schovají magické předměty ze závisti, aby se nemohla vrátit do přepychu, nebo z láskyplné hlouposti, aby se nemohla vrátit k strašnému Zvířeti, a věří, že jim to projde, že trest nepřijde. Kráska se každopádně zdrží. Nakonec ji přitáhne zpět zoufalé volání Zvířete, které si uvědomí, že Krásku opravdu miluje a bez ní nemůže žít… Umírá steskem. Když si Kráska uvědomí, že nedokáže snést pomyšlení, že Zvíře umře kvůli tomu, že nedodržela slib, vrací se: také jej miluje. Zvíře umírá, ale ve chvíli, kdy jej Kráska políbí a řekne mu, že ho miluje, kouzlo je zlomeno. Princ je vysvobozen a dál, jak to bývá, žijí šťastně až do smrti.

Obvykle se tato pohádka vykládá tak, že je potřeba v sobě přijmout zvířecí i „krásnou“ část (Kráska je všechno možné, jen ne živočišná, dravá, agresivní a sexuálně nabitá část) a obě části v sobě integrovat. Proti tomu samozřejmě nic nemám a tento výklad uznávám a nezpochybňuji. Jeden z analytiků pohádek ji nicméně vidí také jako příběh o narcismu. Když jsem se to dočetla, měla jsem radost, protože vidím podobné aspekty.

Slupka výjimečnosti

Jak jsme si vylíčili v předchozích dílech, narcis se drží své slupky výjimečnosti, i když je zakletý a vnitřně plný pochybností a nejistot. V naší pohádce se setkáváme s narcismem ve více podobách. Otec je přesvědčen, že poté, co někde stráví noc v plném luxusu, mu projde, když se hostiteli odvděčí tím, že si ještě ke všemu ukradne růži, neobyčejně překrásnou.

Kráska se cítí natolik schopná, že jede zachránit otce. Je si jista, že jí projde, když přijede místo otce a bude Zvířeti dostatečnou náhradou, že na to má, že všecko vyřeší a že žít/sloužit někde do konce života není problém (jak je podobná některým dnešním ženám!). Taky později uvěří tomu, že jí projde, když nedodrží slib a vrátí se později.

O Zvířeti nemluvě. V podstatě ví, jak na to, jak sbalit holku, aby se do něj zamilovala, jak vyvolat čistou lásku, aby byl vysvobozen, a nepochybuje o tom, že mu to projde, i když je zakletý ve Zvíře.

V disneyovce mu alespoň opadává růže, takže ví, že musí pěkně zapracovat, aby vznikla požadovaná čistá láska, v jiných verzích se pohybujeme v bezčasí. A jak už to bývá, pohádka nabízí řešení – lásku vzájemnou, respekt k realitě druhého a péči. V životě se bohužel setkáváme s konci podstatně prozaičtějšími.

Fáze vztahu s narcisem

V pohádce můžeme vysledovat některé fáze vztahu s narcisem. Popisují se tři fáze:

1. fáze love‑bombing, doslova bombardování láskou
2. fáze konzumace a trápení
3. fáze zavržení nebo odvržení (discarding, doslova odhození karty)

Jak už víme, narcis potřebuje jako doplněk někoho výjimečného. Aby jej získal, neváhá se pro svůj cílový objekt téměř přetrhnout, aby jej zaujal a přesvědčil, že je tou pravou osobou.

Takže: jste někdo, kdo je chytrý, šikovný, dostatečně hezký až krásný a často hodný na lidi, s perspektivou kariéry? Jste vůči narcisovi v pozici, kdy se mu hodíte? Ať už jako zajímavý, bonitní klient, nadřízený či nadřízená, nebo zdroj informací, které přinesou určitý druh moci? Jste členem představenstva a prostřednictvím vztahu s vámi může firmu ovládat a řídit? Jste ideální cíl.

Když si to takto popíšeme, jak už víme z minulého článku, žádoucím cílem jsou často děti emočně nedostupných rodičů. Takovým lidem prostě nezbývá než se orientovat na vnější uznání a ocenění a rozvinout strategie chování, jak je získat. Jsou jednoduše skvělí, pracovití a výkonní, prostě úžasní. Ale i běžný člověk, který se má tak nějak normálně rád sám a přijímá se takový, jaký je, se může chytit.

V textu budu používat narcis jako „on“ v mužském rodě, ale mějme na mysli, že existují stejně tak narcistní ženy a ke svým mužským protějškům se chovají stejně, fáze vztahu jsou stejné. O druhém člověku v narcistním vztahu budu mluvit jako o oběti, bohužel.

1. Zahrnu tě láskou

Fáze navazování vztahu s narcisem je neuvěřitelná, neuvěřitelně sladká, jako kdyby byl dneska tak populární druhou půlkou vaší duše, „soulmate“. Přesně ví, co potřebujete slyšet, podporuje vás, je tu pro vás vždy a vždy bude, jste pro něj někým vzácným, úžasným, s kým je nádherné být. Tohle asi každý touží slyšet a zažívat – cílová skupina to od rodičů obvykle nezná. Všechno vám zařídí, má pro vás své známé, chce s vámi sdílet všechny svoje výhody.

Narcis je mistr příslibů. Naplánuje vám krásné výlety, sní o tom, co všechno spolu budete dělat, a hleďme, všechno jsou to věci, které vyplývají z vašich koníčků a přání… Společná budoucnost, o které chtě nechtě začnete snít, vypadá nádherně. Denně množství esemesek, kontaktů, nabídek, inspirací. V podstatě myslíte jen na svého narcise. Stává se pro vás nepostradatelným, postupně mu svěřujete důvěru v tolika věcech, že mu o sobě řeknete všechno, a také jej necháte pro vás všechno zařizovat. Narcis tak postupně získává kontrolu nad vašimi pracovními věcmi, účty, plány, nad vaším časem. Seznámíte jej se svou rodinou, kterou okouzlí.

Narcis odvádí pozornost od vlastního života oběti, přátel, svou oběť izoluje v jejich tak neobyčejném vztahu. To, že se slíbené výlety a kulturní akce neuskuteční, že vám na své známé ve skutečnosti kontakty nedá, že nakonec nic společného nepodnikáte, to je vedlejší. Máte se koneckonců pořád na co těšit a o čem snít.

Postupně nastupuje snaha partnera vylepšovat – počínaje oblečením, následují návrhy, jak trávit čas, jaké kurzy absolvovat. Vytváří ráj, aniž by se ptal, co zajímá druhého, nikdy se nepřipojí k něčemu, co má partner rád. Když se partner dobře baví, potřebuje náhle odjet a přemluví druhého k odjezdu s ním. Postupně často kontroluje i jídlo a stává se žárlivým. Duše hladová po lásce je slepá a to všechno bere jako projevy lásky.

Většina obětí má na začátku záblesky intuice, která říká: „To je neuvěřitelné, neskutečné, to je tak nádherný sen… To nemůže být pravda.“ Nebo jsou kolem známí, kteří říkají: „Nedělej to, nechoď s ním, on není takový, dej si pozor…“ V rámci sladkých příslibů si ale oběť řekne buď furiantské a narcisticky odhodlané aspoň si to užiju, nebo se okouzlí mystickým spojením duší a s pevnou vírou, že zázraky se přece dějí a konečně se to děje i mně. Vykročí vstříc vztahu v zakletém zámku. Na pohovce u terapeuta později unisono zní: „Od začátku jsem věděl/a, že tam něco nehraje… že to není možné, aby to byla pravda.“

Oběť narcisovi věří, protože jako správná Kráska je naivní, sama neklame a nemanipuluje druhé. Věří v lásku a věří tomu, že kdo miluje, ten neublíží. Oběť projektuje do narcise své vlastní dobré vlastnosti, a když nereaguje podle očekávání, obviňuje sebe (jak byla vychována), je zmatená, zraněná, uvažuje, jestli vnímá realitu dobře a co měla udělat jinak.

V rámci navazování vztahu se dostáváme do fáze 1B, kdy jsme uprostřed zámku, děje se všecko, co jsme se až báli vyslovit a představit si. Jsme v ráji, kde jsme oslněni; přání se sice neplní, ale jsou alespoň slíbena, a to, co dostáváme místo nich, je kouzelné. Romantika. Ráj, kde se nám přece „musí“ líbit, ale zároveň v této fázi dochází k testování a posouvání hranic.

V této fázi se narcis postupně orientuje v tom, co všechno si může dovolit. Oběť se plnou pozorností zaobírá narcisem v úžasu, jak je to všechno nové, krásné a zajímavé. Narcis nás získal a pomalu získává dojem, že už se snažil dost a teď bychom se měli snažit my. Krásné přijde, ale musíme si počkat. Objevují se požadavky na nás, jak se taky máme snažit, aby to krásné přišlo.

SMS přicházejí stále, ale najednou jste to vy, kdo obdivuje a oceňuje. Narcis se vám chlubí se vším, čeho dosáhl a co udělal, a když mu pošlete zprávu nebo písničku (která je navíc o tom, jak moc ho milujete), dozvíte se, že neměl čas ani náladu si ji pustit a ani vám nedá naději, že to udělá… Pochlubíte se něčím a nepřijde odpověď – jejda, neměl čas se podívat. A když se podívá, má to vaše svoje, ale velmi podstatné, zásadní mouchy. Výlety budou, až se konečně vymáčknete, kam chcete jet, ale když něco navrhnete, je to špatně, nakonec se jede tam, kam navrhl on. Když se vám to nelíbí, je to vaše chyba. Pojďme zkusit něco nového v sexu, ty nechceš? Netušil/a jsem, že jsi tak prudérní… Uvolni se trochu…

Manipulace směřují k překračování hranic oběti. Žába ani neví, že se vaří. Hlava je stále zaměstnaná narcisem. Co všecko ještě můžete dělat pro jeho spokojenost a pro harmonii ve vašem vztahu, jak jen to vymyslet? Od narcise se nedozvíte nic, všecko je přece podle vás a rád se vám přizpůsobí a koneckonců se vlastně pořád přizpůsobuje on vám. Přijeď kdykoliv. Nejsou žádné hranice. Jenom teď, zrovna když chceš přijet, se mi to nehodí.

2. Nebude to tak lehké

Postupně vztah přechází do fáze dvě: trápení až týrání, konzumace a ničení. Získal už váš narcis od vás všechno, co mohl a co se mu hodí? Všechny podpisy, doporučení, informace? Přístup k vedení vaší firmy? V práci vás nakonec nepovýšili? Kvůli mateřské dovolené jste nedokončili doktorát, nezačali podnikat, nevrátili se do práce na své místo? Zklamali jste. Má už přístupy k vašemu kontu? Jste na mateřské s jeho dítětem či dětmi, plně na něm závislá? Přistoupil jste na otcovství dítěte, i když nevíte, jestli je vaše? Narcise přestáváte bavit. Vztah s vámi už mu „nic nepřináší“.

Fáze 2A je komunikační a emoční trápení. Oběť je stále zamilovaná a zakletá ve snění o tom, jak to bude krásné, až… Chybu hledá v sobě, přistupuje na to, že není dost dobrá, nemyslí jí to tak rychle, neumí se dost dobře vyjadřovat. Narcis používá známé techniky trápení jako provokace (gaslighting, doslova škrtání zapalovačem u puštěného plynu, provokuje k výbuchu) – například o čem se mluvilo, to se ve skutečnosti neřeklo, co se slíbilo, to jste špatně pochopili, to, co vidíte, jste vidět neměli, neviděli. Když vybuchnete, jste labilní a nesnesitelní, konfliktní a máte se sebou něco dělat…

Další technikou je „výchovné mlčení“(silent treatment), například ze dne na den se přece nehodí si volat po 21. hodině, když jste předtím mluvili celé noci…, kdybys byl/a trochu chytrý/á, tak rozumíš tomu, co jsem tím myslel/a…, jestli tomu nerozumíš, tak si asi nerozumíme (důvod se nikdy nedozvíte)… pokud sám/sama nevíš, proč s tebou nechci mluvit, tak to je mi tě líto… Odpovědi na SMS náhle přijdou až druhý den, telefon je nedostupný nebo vám ho nezvedne či vytípne. Pokud spolu žijete, začíná trávit více času prací. Přece se snaží vás zabezpečit. Později zjistíte, že v té době už váš narcis trávil večery s někým jiným, zajímavějším. Stále zaujímá vaši pozornost.

Chcete vztah dvou rovnocenných partnerů a objeví se Zvíře. Kruté, sobecké, bezcitné Zvíře, které myslí jen na sebe a svoje pohodlí. Popisují se další mučící techniky, jako je značkování – nálepkování, dozvídáte se, kdo jste (calling names), od nadávek po nálepky. Oběť je obviňována z věcí, které dělá narcis sám, například ze lhaní, z manipulací, ze sebelítosti.

Oběť si připadá jako blázen, často je taky její duševní zdraví zpochybňováno. Emoční vydírání už ani nezmiňuji. Vezmeš si na svědomí, jak mi je špatně, když děláš to a to… Oběť je obviňována z něčeho, co nedělá, zároveň se pokouší to odčinit a svého miláčka vrátit k tomu krásnému, co bylo. Pohádka v této fázi nabízí řešení – otevřít srdce a otevřít se vztahu a začít spolupracovat, což musí být učiněno z obou stran. A pohádka, jako správná pohádka, tady končí.

Zdravější osoby vztah ukončují obvykle ve fázi 1B, protože je nebaví nechat sebou manipulovat a přizpůsobovat se, nedostat, co potřebují a být v roli oběti. Méně, ale stále dostatečně zdraví odcházejí ve fázi 2A: „Prostě si nerozumíme a nedokážeme se domluvit.“ Dá se říci, že rozchod přichází včas, předtím, než vztah začne opravdu bolet.

V životě jdeme k hořkému pokračování. Objevuje se tzv. komunikační paradox narcismu (můj vlastní pracovní název). Oběť jde na kurz asertivity, pak se otevřeně zeptá: „Co se děje, proč se mnou nemluvíš,“ a dozví se, že umí jen výčitky. Když se stáhne, nekomunikuje, fouká si na bolístky a má strach cokoliv napsat, že to bude zase špatně, narcis to vnímá jako „trestání mlčením“. Když oběť v slzách prosí o vysvětlení, co se děje, že nerozumí, co se stalo, že se vztah proměnil a bolí to, dozví se, že emočně vydírá. Když se oběť po kurzu asertivity nebo po psychoterapii rozhodne „jasně a dospěle formulovat svoje potřeby“ – narcis to vnímá jako nátlak, na to rozhodně nepřistoupí. Stejně se nic nedozvíte, ani není možné mluvit o řešení nebo nápravě.

Oběť odejde a narcis upadne do deprese, pokusí se o sebevraždu, chce ji zpátky za každou cenu. Po návratu ovšem trápení pokračuje. Narcis nikdy neuzná svou chybu. Nikdy se neomluví. Nikdy nehledá kompromis.

Nejtěžší je si v tuhle chvíli uvědomit, že pokud je narcis „jen“ narcis, tzv. obyčejný, rozuměj vztahově nezralý narcis, tak se skutečně zabývá jen sám sebou, svými pocity a potřebami a všechny ty příšerné věci, které ve vztahu dělá, prožívá autenticky. S opravdovou bolestí, když není po jeho, s opravdovým pocitem zavržení, když mu nevoláte, s opravdovým pocitem zranění, selhání a odmítnutí, když mu říkáte, že vaše potřeby nejsou naplněny. S opravdovým pocitem nátlaku, když mu o svoje potřeby říkáte. On/a se na mě zlobí je všechno, co si narcis v tu chvíli uvědomuje, a je to pro něj děsivé a zraňující.

Bohužel opravdově a autenticky prožívá i svoje právo vás urážet a kritizovat, potrestat, zpočátku nejčastěji pasivní agresí, když není spokojen a dost obdivován. Vás v tom vztahu prostě nevnímá jako partnera s vlastními potřebami, sny a plány, nemá na to dostatečnou zralost. Netuší, že od něj potřebujete dostat informace, jak se cítí a co by chtěl, abyste s nimi mohli pracovat – máte to cítit sami. A sám se vás nedokáže zeptat, jak se máte, jak se cítíte, jaký je váš názor, co byste potřebovali.

Pokud je narcis patologický, to jest psychopatický, krutost a trápení slabších mu působí potěšení a je promyšlené. Kdo o sobě nesděluje informace, má ve vztahu moc – druhý je v nevýhodě, protože se snaží je získat, aby milovanému porozuměl. Trápení probíhá často velmi rafinovaně a je dovedeno do posledních detailů.

Do této fáze, fáze 2B, se dostávají lidé s problémem. Děti narcistních rodičů, týrané a zanedbávané děti, lidé, co potřebují se všemi dobře vycházet (people pleasers) a lidé empatičtí, kteří v chování narcise stále vidí to křehké a něžné vnitřní dítě, které touží po blízkosti a zároveň se jí strašně bojí, bojí se odmítnutí a potřebuje opečovat. Takové trpělivé oběti neustále hledají cestu, jak vyhovět a jak léčit narcisovo vnitřní dítě. Oběti žijí se svou vlastní projekcí (on přece není takový, ona přece není taková). Neuvědomují si nebo popírají či vytěsňují narcisovu krutou část. Případně v rámci vlastního narcistického přesvědčení o tom, co všechno vydrží ve jménu vyššího celku, například rodiny nebo vztahu, prostě drží. Vztah totiž pokračuje v čase, a než se dostane do fáze 2B, už můžete mít s narcisem dvě děti, společnou firmu a společné přátele.

Fáze 2B už přechází do naschválů a trápení na úrovni akce. Od pasivní agrese se vztah proměňuje v agresi aktivní. Oba jsou nespokojení a vztah se mění v boj nebo v týrání, kdy jeden je definovaná oběť a druhý tyran s pochybným právem týrat a zneužívat, když jsi tak nemožný, nemožná. Sex už nefunguje nebo je násilný, případně se sadomasochistickými prvky (nekonsenzuálně, oběť se podřizuje). Chybí dokumenty, peníze, auto, když je zrovna potřebujete. To, že trávení společného času určuje narcis, je standardem. Objevuje se žárlivost, podezírání, nedůvěra ze strany narcise. Nespíme spolu, určitě jsi s někým jiným. To, že sám sex s vámi odmítá, vám přece musí být naprosto jasné, podívejte se na sebe. Všechno je špatně, kritika a posměšky jsou nekončící. Daří se vám v práci? Pošle na vás berňák.

Domácí násilí bývá další kapitolou. Čím méně obdivujete, protože už není co, tím větší pociťuje právo týrat, zesměšňovat a hodnotit či znehodnocovat vše, co děláte, jak vypadáte a jak se chováte. Vaše rodiče, přátele i příbuzné přesvědčuje o tom, jak je dokonalý partner a vše dělá jen pro vaše dobro, případně kvůli dětem. Drží si vás pro status – zvlášť pokud se vám v práci daří, případně je ve hře předpokládané dědictví. Stejně věnujete plnou pozornost zase jenom jemu. Konstantní drama umožňuje vždy obvinit partnera z toho, co narcis provedl sám, partner se nestíhá orientovat. Když narcis vnímá, že někdo ohrozil jeho sebeobraz „speciální osoba“, je velmi mstivý.

3. Zavržení a opuštění

Ve fázi 3 vás narcis opouští pro neschopnost. Musel by se sám před sebou stydět, kdyby s vámi dál byl. Předtím vás ale doslova rozseká na kusy nějakým obviněním – z nevěry, ze zneužívání jeho důvěry. Později zjistíte, že měl už dávno někoho jiného a (jak jinak) naprosto nepochyboval o tom, že u vás mu to projde. Přesto se drží ve vaší blízkosti a kontroluje, co děláte, jak žijete, s kým se stýkáte. Jakmile se ve vaší blízkosti objeví někdo další, hned je zpět, lísá se k vám a vztah vám pokazí. Pak se vám vysměje do očí.

Dochází k opakování cyklu zranění a spásy, opouštění a opakovaných rozchodů a dávání se dohromady. Když narcistní partner trestá mlčením nebo tzv. ghostingem (jsi pro mě duch a nikdy jsi pro mě neexistoval/a), naše nervová síť není schopná rozlišit, jestli vztah skončil, nebo jestli je to „jen“ další mlčení.

Prožíváme zatracení až ztrátu smyslu existence. A nutkavé návraty myšlenek na vztah s ním a truchlení po něm. Objevuje se vzpomínkový optimismus. Přemítáme, co jsme měli udělat jinak, přijímáme, že je naše vina, že jsme to pokazili, obsedantně myslíme na něj: čím se zabývá, co ho zajímá, kde je, co dělá… Zase se plnou pozorností zaobíráme narcisem. Přicházejí změny nálady, strach, úzkosti a nízké sebevědomí.

Když se pak partner vrátí a je chvilku milý, prožíváme něco jako okamžik dezorientace a zaplavení štěstím, že zase k někomu patříme. Mozek je v tu chvíli zaplaven drogami vlastních hormonů štěstí (dopamin a endorfiny). Pro tyto chvilky „intoxikace“ se obětujeme, stojí to za to. Vzniká hluboká traumatická emoční vazba.

Psychopatický narcis chce svou oběť předtím, než ji opustí, zničit, zvlášť pokud jsou k tomu podmínky: společné děti, majetky. Může vás zachránit, pokud je narcis takzvaně na úrovni a krutost by byla příliš nápadná. Stejně si hledá způsoby, jak vás kontrolovat. „Chtěl bych, abychom i po rozvodu měli krásný vztah,“ a znamená to: budu dál vidět do tvých peněz, budu mít klíče od tvého bytu, budu dál tvoje nejbližší osoba a budu kontrolovat tvůj volný čas, protože spolu budeme jezdit na dovolené a trávit Vánoce a tak dále.

Sice prohrajete a půjdete o žebrácké holi nebo s penězi, které naprosto neodpovídají nějakému rovnému rozdělení, ale pustí vás a pak je už na oběti, jak si poradí. Není výjimkou, že takto rozvedené ženy jezdí MHD ke svým exmanželům uklízet, vaří jim a perou, tahají hrnce a prádlo sem a tam, aby paradoxně odčinily, že byly opuštěny, nebo dokonce po rozvodu zůstávají kvůli bytové tísni v pozici služky ve společném bytě, kam si manžel vodí svou novou přítelkyni. Muži v této pozici jsou týráni spíš exekucemi, soudy o dům po svých rodičích, odpíráním styku s dětmi. Děti se vůbec ve sporných rozvodech s narcisem stávají rukojmími.

To, co oběť ve chvíli rozchodu může udělat doslova nejhoršího (nejbláhovějšího), je upadnout do představy, že teď už jsme rovnocenní partneři, a začít se prát o spravedlivé rozdělení majetku. Obětem se nedivím, ale základní myšlenka je chybná. Partnerství vytvořeno nebylo a očekávat otevřené, uvážlivé a konstruktivní jednání je chyba.

Pokud se narcisovi předtím povedlo získat na svou stranu rodiče, příbuzné a přátele oběti, je oběť sama. Pak narcis naplno projeví svou krutost a bere všecko. Děti, majetek, poslední halíř, soudí se doslova do hrdel a statků. Jde o duševní zdraví a o život. Oběti pak přicházejí do psychiatrické ordinace na pokraji zhroucení nebo sebevraždy, s dluhy, exekucemi – a vypravují stejný příběh, jen s jinými jmény. Tyto příběhy trvají různě dlouhou dobu, od dvou měsíců do třeba i šestnácti let soudů, což je samo o sobě trvalým traumatizujícím stresem s důsledky pro psychiku i tělo.

Doporučení pro partnery narcisů popíšu v pokračování.