Mýtus kvalitního času

Děti viděly své rodiče obdělávat pole, obstarávat zvířata a pečovat o domácnost. Rodiče byli většinu času zaneprázdnění, nicméně dostupní. Nastal‑li problém, máma nebo táta práci přerušili a dítěti se věnovali.

Dnes je to přesně naopak: rodič je dlouho v práci, nedostupný, daleko. A pak se snaží dítěti svou nepřítomnost přemírou péče vynahradit:

• Ještě ve čtyřech letech své dítě obléká a krmí, sedmiletému zavazuje tkaničky.
• Vymýšlí výlety do různých dino-, akva-, zoo‑ a luna‑parků.
• Zahrnuje děti dárky, řeší nekonečné spory mezi sourozenci.
• S potomkem si hraje, poučuje, vysvětluje.
• Když se ochladí, pronásleduje dítě s mikinou.

Skutečnost, že trávíme s dětmi málo času, vzbuzuje tendenci příliš se angažovat. Nadměrnou péčí tlumíme své výčitky.

Děti zavalené péčí

Jenže takové rodičovské nasazení je nepřirozené a do značné míry nevhodné. Dítě by si mělo zavazovat tkaničky samo, hrát si s kamarády, spory se sourozenci se učit řešit a mikinu oblékat na základě vlastního uvážení.

Dnešní rodiče svou aktivitou připravují potomky o samostatnost. Omezují je v získávání sociálních dovedností, vnímání a vyhodnocování tělesných počitků a ve spoléhání se na své vlastní schopnosti a dovednosti. Navíc si děti naši přemrštěnou péči často ani neužívají.

V době, kdy my máme konečně čas se dítěti plně věnovat, může mít ono samo potřebu si někam zalézt a být samo.

Zkuste si představit, jak byste se cítili v podobné situaci – jste například mužem, jehož manželka je do deseti hodin večer kdovíkde. Pak se najednou objeví a začne překypovat láskyplnou péčí: zajímá se, jak jste se celý den měl a jestli vám může uvařit něco dobrého. Objímá vás a stojí o vaši pozornost, ale vám se už chce spát. I nabídka řízku vás nechává chladným, neboť jste právě zhltnul párek.

Kvalita na povel

Na kvalitě stráveného času samozřejmě záleží. Jenže ta kvalita se málokdy daří na povel. V době, kdy my máme konečně čas se dítěti plně věnovat, může mít ono samo potřebu si někam zalézt a být samo. Nebo by si rádo hrálo s kamarádem od sousedů a dinopark s námi ho prostě neláká.

A někdy by s námi vlastně něco podniklo i docela rádo, cítí se však již ve vztahu s námi zraněné. Může mít potřebu nám své zranění ukázat, potrestat nás: „Když jsi doteď upřednostnil něco jiného přede mnou, tak abys věděl, teď zase já dám přednost něčemu jinému!‚“

Přednáška 24. října 2024